Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 440 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
Drogy, alkoholismus a jiné závislosti, jako projev tragického duchovního hladu
datum / id13.07.2020 / 508998Vytisknout |
autorsmilan
kategorieÚvahyDalší dílo autora
zobrazeno41x
počet tipů1
v oblíbených0x
Drogy, alkoholismus a jiné závislosti, jako projev tragického duchovního hladu

   Na světe existuje množství lidí, holdujících alkoholu a jiným návykovým látkám, což má svou příčinu a svůj důvod. Pokud se totiž nad tím hlouběji zamyslíme, návykové látky lidem něco dávají. Po jejich požití něco vnitřně prožívají, co jim stojí za to. Co pro ně představuje únik z každodenní materiální reality do reality úplně jiné. Do reality mnohem příjemnější a více povznášející.

   Aby tedy zapomněli na své problémy, starosti, nebo frustrace, aby zapomněli na vnitřní napětí, strachy, stresy a nenaplnění, utíkají se k prožívání, které jim zprostředkovávají různé návykové látky.

   Mnozí lidé na západě, ale také na východě žijí asi takovým stylem života, že celý týden tvrdě pracují a na víkend, v pátek, nebo v sobotu se jdou "rozbít". Jdou se opít do němoty, v neděli se dají dohromady a v pondělí jdou zase do práce. A takto stále dokola. Svým únikem v alkoholu se snaží zvládat každodenní realitu, která je vnitřně nenaplňuje a která je ubíjí.

   Co nám naznačují tyto skutečnosti? Jsou jasným svědectvím toho, že mnohým lidem nestačí to, co jim nabízí každodenní materialistická realita. Že prostě potřebují vnitřně zažít a prožít také něco jiného. Nějakou jinou, obsažnější realitu. Že potřebují něco, co je povznese nad každodennost. Že potřebují křídla, aby mohli létat. Že potřebují okusit naplnění, radost, štěstí a hluboký vnitřní klid a mír.

   Všechny tyto potřeby jsou plně oprávněné, protože člověk je ve svém jádru bytost duchovní, a proto ji natrvalo nemůže vnitřně naplnit nic z toho, co je hmotné.

   Je však obrovským neštěstím a tragickým omylem, když lidé začnou legitimní naplnění svých duchovních potřeb realizovat prostřednictvím neplnohodnotných a podřadných náhrad, jakými jsou alkohol, drogy, nebo třeba nezřízená sexualita. Toto je totiž cesta nepravá a falešná, která dává člověku vnitřně prožívat pouze neplnohodnotný odvar toho, po prožívání čeho vnitřně touží. A ještě navíc musí za to zaplatit cenu postupné devastace svého fyzického těla, ale také cenu devastace vlastní osobnosti.

   Samozřejmě existuje i cesta legitimní. Existuje také legitimní cesta ke štěstí, radosti, vnitřnímu naplnění a k hlubokému klidu a míru. A tato cesta je cestou ducha! Je to cesta naplňování hodnot ducha, o které se člověk snaží, o které usiluje, a které na základě svého poctivého snažení nakonec také dosahuje.

   No a právě dosažení vysokých a vznešených hodnot ducha dá pak člověku vnitřně prožít pravou jásavou radost, pravé hluboké štěstí, pravé vnitřní naplnění a pravé spočinutí jeho duše v oceánu klidu a míru.

   Zde se však ale dostáváme k základnímu kameni úrazu. Pravá cesta ke štěstí, spočívající v naplňování hodnot ducha, totiž na člověka klade požadavky. Požadavky na jeho život v souladu s duchovními hodnotami, jako je spravedlnost, ušlechtilost, ohleduplnost, úcta k jiným, čestnost, dobromyslnost, nezištnost a podobně. Je to cesta, na níž se člověk snaží naplňovat ve svém životě duchovní hodnoty, ukázané lidem v Desateru přikázání a v Ježíšově učení o lásce k bližnímu, jako k sobě samému.

   Kdo kráčí po této cestě a tímto způsobem se duchovně namáhá, osobnostně a lidsky roste, a vnitřně začíná stále intenzivněji prožívat naplnění, mír, klid, štěstí a radost. Toto je přirozená a pravá cesta, prostřednictvím které překonává materiální svět se všemi jeho prchavými požitky a vnitřně proniká do trvalého, duchovního světa štěstí, radosti a míru.

   Žel, lidé jsou ale pohodlní. Nechtějí se ve svém životě, ani v samotném svém myšlení usilovat o naplňování duchovních hodnot. Lidem padne zatěžko dopracovat se k vlastnímu štěstí a radosti tímto pravým způsobem. Lidem se jeví mnohem rychlejší, pohodlnější a příjemnější cesta alkoholu, drog, nebo přehnané a nevázané sexuality, aby právě jejich prostřednictvím prožívali určité pocity štěstí a radosti.

   Ale toto štěstí a radost jsou nepravé a falešné tak, jak je nepravá a falešná cesta, po které k ním dospěli. Je to totiž, jak již bylo zmíněno, cesta, která ničí, devalvuje a sráží lidskou osobnost, až nakonec z mnoha lidí udělá doslova trosky. Trosky, které platí krutou daň za své štěstí a radost.

   Za své těkavé štěstí a těkavou radost, protože velmi rychle pominou a člověk upadá do hluboké deprese. Upadá ještě do hlubší deprese a deziluze, než předtím. A to ho pak stále intenzivněji nutí opakovat krátký záblesk těkavého štěstí prostřednictvím nepravých cest, čímž se ale dostává do začarovaného smrtonosného kolotoče. A na konci této nepravé cesty zůstane mnohokrát už jen zcela zruinovaná osobnost, prohýřené tělo a peklo zoufalství bezvýchodné deziluze, deprese a rozervanosti.

   Dalo by se to vyjádřit i tak, že sám ďábel nám zlomyslně nabízí prožívání radosti, chvilkového štěstí a naplnění, pokud půjdeme jeho cestou. A všechny tyto věci nám také splní, ale nakonec nás jeho cesta přivede do pekla.

  Neboť existuje jenom jediná cesta k pravému štěstí! A to je cesta naplňování hodnot ducha! Jen ona zaručuje štěstí pravé a trvalé! Všechny ostatní cesty jsou cesty falešné a bludné, protože štěstí jimi dosažené není štěstím trvalým. Je to jen iluze skutečného štěstí. Je to jen prchavý přelud, za který každý takto oklamán bezvýhradné zaplatí větší, nebo menší degradací své osobnosti a svého fyzického těla.

   A proto věz člověče, že ani alkoholem, ani drogami, ani přehnanou a nezřízenou sexualitou, ani penězi, ani majetky, ani konzumem, ani parazitováním na jiných, ani okrádáním a zotročováním druhých, ani jinými podobnými cestami nedosáhneš pravého štěstí.

   Neboť to štěstí, ke kterému tímto způsobem dospěješ, je jen stavbou, vybudovanou na písku, která nestojí na pevných základech. A tato stavba tvého iluzorního štěstí bude stát pevně jen do první velké bouře, která když se do ní opře, stavba se zakolísá a nakonec se zhroutí. A pak se tvé štěstí změní v neštěstí.

   Jen budova štěstí, postavená na pravých základech života v souladu s hodnotami ducha dokáže obstát ve všech bouřích života. Jen takové štěstí je štěstím pevným a neochvějným, které obstojí, ať by se dělo cokoliv.

   A hle, už se blíží z Výšin k zemi mocná bouře, která se s nebývalou silou opře do všeho, co na zemi existuje, aby prověřila míru pravosti štěstí, o kterém se lidé domnívají, že ho pevně drží ve svých rukou. A v této bouři obstojí jen to, co je pravé, zatímco všechno falešné a nepravé padne. A ten pád bude veliký!

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.07.2020 17:54:25dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek

Přivádí mě to k aktuální myšlence

- jak je smutné, že tolik nadáváme (ne neopodstatněle) na ty, kteří škodí ekonomice a ohrožijí tak naše plná břicha

a nevadí nám ti, kteří zabíjejí duše



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.