Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sladká smrt

16. 07. 2020
5
13
654
Autor
Ozzozorba

Smyslem mého života se staly včely. Miluji jejich bzukot a černožluté pruhy. Minulý rok přišla pohroma. Včelí mor. Své létající zlato jsem musel utratit. Do jediné včelky. Ale to je už minulost. Slzy zaschly a já si pořídil nové včelstvo.

Úly mám v přívěsu a jezdím s nimi do přírody. Včely vypouštím do ovocných sadů, na pole nebo lesní palouky, kde se nabaští a takový med je pak opravdovou lahůdkou. Přespávám v obytném autě nebo venku na karimatce. Přes den si čtu a poslouchám bzučivou hudbu a v noci se dívám na hvězdy a přemýšlím o nekonečném vesmíru. Farmáři mě nevyhánějí, ale vítají. Jsou rádi, když jim někdo pomůže plodiny opylovat. Často mě pozvou domů a to si pak společně povídáme o farmaření, včelstvu a lese a vůbec o přírodě.    

Jsem členem včelařské asociace Medonoska a každým rokem pořádáme soutěž o nejchutnější med. Člověk nemusí být znalcem, aby věděl, že, mezi medem a medem je rozdíl. V chuti, barvě, viskozitě a tak dále. Jen pozor na ohavné přidávání cukru, které se často praktikuje. Takto „obohacený“ med není snadné rozpoznat. Ovšem můj jazýček, který se každý den brodí v medu, reaguje na přidané sladidlo cukavými vibracemi.

Zasedám v portě, kam včelaři nosí med. Už podle vůně a barvy poznám, z jakých květů byl sesbírán. Medy jsou většinou kvalitní, a je těžké určit vítěze.

Letošní ročník mě ohromil. Přišel stařík s bílými vlasy a třásly se mu ruce, ale jeho med vyhrál. Měl barvu jantaru a nádherně voněl. Sladší jsem ještě nezakusil. Jeho chuť byla zvláštní a jemná.

Když jsem se zeptal vítěze, z jakých květů med včeličky sbíraly, stařík se jen ošíval a nic neřekl. Chápu, měl na to právo, ale já jsem toužil poznat ono tajemné místo, a jak čas plynul, stále jsem myslel na zvláštní a pronikavou chuť vítězného medu. Viděl jsem ho i ve snu, ve kterém měl barvu fialovou a něco se mi snažil sdělit, ale jeho medové řeči jsem nerozuměl. Napsal jsem staříkovi dopis, že bych jej rád navštívil. Bez odpovědi. Napsal jsem ještě dvakrát, ale se stejným výsledkem.

Přišlo jaro; včelky bzučely a sbíraly nektar a já jsem odjel za starcem. Cesta ubíhala hladce, ale čím jsem se blížil k obci Bachůnkov, kde stařík bydlel, tím se silnice stávala užší a děravější a když jsem dorazil do Bachůnkova, uviděl jsem domy zanedbané a zarostlé křovinami. V tomto kraji člověk ustupoval a odcházel pryč a příroda se radovala.   

Staříka jsem doma nezastihnul, ale soused mi poradil, že bude u svých úlů a ukázal mi cestu. Mé srdéčko poskočilo.

K úlům vedla vyšlapaná pěšinka, prozářené sluncem a prosycena vůní lesa. Po patnácti minutách chůze jsem spatřil shrbenou postavu, několik úlů a rozvalené náhrobky. Stál jsem na opouštěném hřbitově.


13 názorů

Ozzozorba
13. 07. 2021
Dát tip

JO. vymyslel jsem si příběh a mohl by se stát. Když by ...  copak my víme co všechno se může stát ......


Luky Fo
13. 07. 2021
Dát tip

taky se zajímám o včely, jezdit s nimi někam, je zbytečné, až vymyšlené, třeba to chce jen čas, než na to příjdeš


Ozzozorba
13. 07. 2021
Dát tip

Okej :)


Lakrov
02. 07. 2021
Dát tip

Je to psané tak "přímočaře", převládá přítomný čas, což mě jakožto čtenářevtahuje do tušeného přiběhu. Tragedie, očekávaná na konci se --naštěstí--nekoná, ale přesto z toho konce zamrazí.Po odhlédnutí k názvu, který čtu až nakonec, mám dojem, že (název)je až příliš "nápovědný". Tip


Ozzozorba
17. 07. 2020
Dát tip

Jo, jo jo. 


stromeček
17. 07. 2020
Dát tip

mám rád, když se příběh odehrává kdesi mezi reálnem a absurdnem, život takový je, jen se pořádně dívat. Tip


Ozzozorba
17. 07. 2020
Dát tip

Přestože byl starý a třásly se mu ruce, vyhrál.  Proč ne? Fandím lidem, kteří mají hendicep, protože musejí makat více než je norma. :)


Ozzozorba
17. 07. 2020
Dát tip

Ano, příběhu byde vždy něco scházet, ale co naplat. Kdybych jej nechal uležet a vrátil se po měsíci (tak jak to dělal Gogol) a pak to ještě udělal 6x (tak jak to dělal Gogol) mohlo by být dílko doko..lé.  Přiznám se, že nemám takovou trpělivost :) K té fialové barvě - je to barva z okraje barevného spektra kousek od neviditelné zóny UV. Trochu mystická. 


Ozzozorba
17. 07. 2020
Dát tip

Třeba jej vyzkoušet :)


Josephina
17. 07. 2020
Dát tip

celkově chválihodné! ... jak by asi chutnal fialkový med ... ?


K3
16. 07. 2020
Dát tip

Tip i ode mě.


lawenderr
16. 07. 2020
Dát tip Gora

Přišel stařík s bílými vlasy a třásly se mu ruce, ale jeho med vyhrál - normálně, když  se někomu třesou ruce, tak prohraje ... jsi chtěl říct? :))

Nejvíc se mi líbil závěrStál jsem na opouštěném hřbitově. - jestli je to jen překlep, tak budu zklamaná:)jen takovým závěrem tuhle povídku zachráníš, protože čenáři (teda mně) naskakuje spousta otázek - kdo, co, proč a kam? a pointa je odpouštěna... -  :)

Chybí ti tam pár čárek, sem tam nějaká přebyde i překlep se najde - ty to nečteš! :D

baví mě tvoje fantazie


Pentlochnap
16. 07. 2020
Dát tip Gora

Dobré. Pěkně napsané, slušná čeština, docela to odsýpalo, ale poříd jen dobré. K tomu aby to bylo skvělé ještě něco chybí.

Co se týká pointy, tak mi moc nesedí. Na opuštěném hřbitově jsem už byl a ne na jednom, ale není to nijak zvláštní. I když ... trochu to připomíná některé atributy knižní série "Agent JFK", kde se produkovala droga Hyuaka z rostlin rostoucích na masových hrobech.

Taky nevím proč zmiňujete fialovou barvu. Pro příběh zcela podružné.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru