EPIKA

První sklenku vzal si tajně

chtěl ochutnat co to je

nechutnalo mu to valně

poblil půlku pokoje

Podruhé pil na oslavě

čeho dnes už netuší

mámin hlas mu zní zas v hlavě:

\"Alkohol ti nesluší\"

Když se napil podesáté

poznal sílu alkoholu

měl zas líce rozesmáté

místo svého světabolu

Ten se ale zase vrátil

zaháněl ho v hospodě

čas se přiměřeně zkrátil

sítil se dost v pohodě

Za všechno se ale platí

ráno s hlavou v záchodě

přemýtal, že se vyplatí

žíti jenom o vodě

Dneska pije vskutku řádně

zná už všechny záchytky

alkohol se chová chladně

nenabízí prožitky

Dlouhý vlasy, mastný fousy

houmlesák jak vyšitej

lidi kolem odplivnou si

na ten kabát poblitej

Mramor studí, světla budí

hlavní nádr domov můj

\"Vstávat,\" mladej fízl prudí

jen mě chlapče nelituj

Nohy nechtěj poslouchat

prsty jako osika

\"Dej mi drobák, hlad je hlad\"

kolemjdoucím naříká

Nikdo nedá, štítí se ho

v koši nebo na zemi

najde něco nechutného

spolyká to, věřte mi

Ostatní maj zaměstnání

alkoholik starosti

celý den jen prachy schání

podivné má známosti

Lidé v spěchu drobné dají

dobrý skutek píšou si

\"Kvůli mně se ten pán nají\"

brumlají si pod vousy

Obdarovaný je rád

dnes se bude dobře spát

játra bolí, čert je vem

v lahvi rumu zmizí zem

Opilost mu údy sváže

auto vidí mlhavě

změnit směr už nedokáže

vletí do něj pohlavě

Krev jak potok z těla teče

než přijedou doktoři

čas se neskutečně vleče

I když zas tak nehoří

Doktor spěchá k nemocnému

proč má alkoholik žít

těžko někdo pomůže mu

může na ulici hnít

Mladý řidič v autě drahém

jeho smrt prý zavinil

nenadále stal se vrahem

krví si lak zašpinil

Bohatý muž jen se nese

z kvádra sfoukne šedý prach

nad mrtvolou ušklíbne se

\"Alkohol je jeho vrah\"

Takhle umřel vesele

nevíme zda vůbec žil

neměl ani přátele

¨moc si toho neužil