Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 440 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
Panenky
datum / id20.07.2020 / 509232Vytisknout |
autorBiskup z Bath a Wells
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno136x
počet tipů7
v oblíbených0x
Panenky

I.

Otevřela jsem dveře a do nosu mě praštila vůně starých jablek, pálenky a starého nábytku. Na chodbě stála prázdná flaška od jablkovice, na poličkách se válely špagety a staré konzervy s paštikami, všechno na vyhození. Ale možná i na konzervy dojde. V mém případě už je to jedno.

Když jsem si hodila věci do jizby, šla jsem si prohlédnout tátův sad. Projít bohužel nešel kvůli vysoké trávě a bodlákům. Stromy měly dobře nasazeno, letošní úroda bude bohatá. Jestli ji nesklidím, bude mě to mrzet, ale budu ráda, že se jabloním daří.

Táta by byl taky rád. Jabloním toho obětoval hodně. Staly se jeho vášní i jediným koníčkem. Když si pořídil palírnu, z vášně stala posedlost, z posedlosti smrtící jed, který ho uvedl do nekonečného kolotoče zapomnění a výčitek.  

Večer jsem dojedla salám a rohlíky, které jsem si dovezla, a zapila je pálenkou. Než jsem se svalila do peřin, zapila jsem si prášek proti pálení žáhy. Předepsala mi ho před týdnem doktorka, protože mě začal zlobit jícen.

 

II.

Probudila jsem se v poledne. Mohla za to únava z dlouhého cestování vlakem, a hlavně okenice, které do jizby nepustily ani paprsek sluníčka.

Vstala jsem a otevřela všechna okna. V nose mě polechtala vůně posekané trávy a lesa. Připadala jsem si jako malá holka, před kterou se otevřel celý svět.

Uklidila jsem si batoh za postel. Ze židle jsem sebrala zelené šaty, ve kterých jsem přijela, a dala je do skříně.

Uvařila jsem si čaj a namazala si rohlík džemem. Na kredenci mě zaujaly dvě staré panenky v černých šatičkách, které tu dřív nebyly.

Zřejmě je někdo přinesl z půdy. Byla to ségra nebo máma? Ale proč by to dělaly? Já bych na půdu nešla ani za zlatý prase od té doby, co se na ní táta oběsil.

Jedna panenka byla blonďatá a druhá zase bruneta. Já byla blonďatá po mámě, ségra zase bruneta po tátovi. Kolikrát nám ani nevěřili, že jsme ségry.  

Po tátově pohřbu jsme se už neviděli. Vzali nám byt kvůli tátovým dluhům. Zůstala nám chalupa, kam se přestěhovaly máma se ségrou. Máma si našla práci na úřadě v Rumburku a ségra pomáhala v místní hospodě. Já bydlela v Praze u tety, jelikož jsem potřebovala dochodit gympl.

Než jsem přijela na prázdniny, ségra a máma zmizely. Hledala je policie, dokonce i v Německu, ale bezúspěšně.

Teorií ohledně jejich zmizení bylo několik. Vzaly si život. Přestěhovaly se za lepším. Zřítily se ze skály do rokle.

Žádná teorie se nepotvrdila ani nevyvrátila. Nikdy je nenašli.

Dopila jsem čaj a vyrazila do lesa na houby.  

 

III.

Šla jsem kolem oplocenky a vystoupala lesem k vyhlídce, odkud byla krásně vidět rozhledna i sousední vesnice. Cestou zpátky jsem to vzala přes potok, jehož plynulý tok mě uklidňoval.

Našla jsem pár modráků, tři větší hnědáky a dva kozáky, které jsem vyskládala na staré noviny. Nalila jsem si jablkovou štamprli a dala se do čištění hub.

Vzala jsem si prášek. Lehla jsem si do postele a koukala se z okna na louku, nad kterou se začínaly dělat červánky.

Spala jsem jako zabitá, než mě probudil ten příšerný zvuk. Přicházel z půdy. Bylo slyšet kroky a šoupání nábytkem.

Ztuhla jsem a nebyla schopná pohybu.

Mozek se zoufale snažil s vyhodnotit situaci. Ale to nešlo. Venkovní dveře jsem zamkla už odpoledne, všechna okna jsou zavřená.

Co se to proboha děje?

Po chvíli jsem se vzpamatovala. Vytočila jsem policii a nahlásila přepadení. Když se začali vyptávat na podrobnosti, zavěsila jsem.

Pak nebylo slyšet nic. Jen tíživé vteřiny ticha, které mi bušily v hlavě.

Když začaly vrzat schody, rozběhla jsem se ke dveřím a zamkla je.

Kroky se neúprosně blížily.

Někdo vzal za kliku a začal s ní lomcovat.

„Konečně vás tady budu mít všechny!“

Byl to tátův hlas. Ale zněl, jako by za něj mluvil přístroj s kovovými ústy.

V tu chvíli lomcování přestalo.

„Přece musí existovat nějaké vysvětlení,“ opakovala jsem si do zbláznění a očima jsem jezdila po místnosti zleva doprava.

Můj pohled spočinul na nočním stolku, kde se válely prášky. Nemůže to s tím souviset?

Začala jsem číst příbalový leták, který se mi třásl v rukách. To, co jsem se dozvěděla, mě udivilo i rozesmálo. Prášky mohly vyvolávat vidiny, sluchové vjemy či halucinace.

Blázním z prášků a z pálenky. To bude ještě dlouhá noc, napadlo mě, než jsem zavřela oči.

 

IV.

„Všimla sis těch panenek?“ zeptal se policista kolegyně. „Úplně mě vyděsily.“

Na kredenci seděly tři panenky. Jedna bruneta a jedna blonďatá na sobě měly černé šatičky, druhá blonďatá panenka měla šaty zelené.

„Vypadají jako živé, viď?“




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

22.07.2020 15:01:43dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

I. a II. se mi líbily, III. už moc ne, a IV. je zase fajn... ještě by to chtělo dopracovat...

pár poznámek:

Náznak jakéhosi tušení /že se COSI odehraje/?  - Ale možná i na konzervy dojde. V mém případě už je to jedno. 

Po tátově pohřbu jsme se už neviděli - neviděly /máma, ségra, já/

Nikdy je nenašli. - nikdy je časově zavádějící, nevím, jaký úsek si představit...

mluvil přístroj s kovovými ústy. - nahradila bych starým dobrým čapkovským slovem - robot

22.07.2020 12:52:39dát kritice tipLuzz

ten jednoduchej styl vyprávění asi měl vyvolat atmosféru strachu/napětí, ale mě to spíš vadilo... šla jsem, našla jsem, působí to trochu fádně... a hlavně v druhé půlce taky trochu neohrabaně, jakoby to psala nějaká deváťačka, která dostala ve slohu zadání "hororová povídka".

ale začátek s tím jabloňovým sadem se mi líbil.

22.07.2020 11:01:58dát kritice tipBiskup z Bath a Wells

To je problém u těch hororů, jak být originální, a zároveň, aby to dávalo "smysl". Chtěl jsem ale, aby bylo po dočtení jasné, co se s hlavní hrdinkou stalo...

21.07.2020 21:10:41dát kritice tipK3

Horor. Četlo se dobře. S těmi panenkami se mi to ale zdá takové dost průhledné.

21.07.2020 09:23:55dát kritice tipBiskup z Bath a Wells

Těší mě, že jsi četla jedním dechem... ;)

20.07.2020 17:58:07dát kritice tipvesuvanka

Poutavě napsané, četla jsem jedním dechem, a zamrazilo... Máma, ségra  a nakonec i vypravěčka... TIP 

20.07.2020 15:54:24dát kritice tipblacksabbath

nojo.....ale..... ségra a máma zmizely.....a "já" také......dvě panenky sem, tři panenky tam....co já s nima udělám?..............

20.07.2020 15:51:26dát kritice tipBiskup z Bath a Wells

no vidíš, to by mě nenapadlo ;)

a třeba by to nebyl hezký pohled, kdyby se z panenek staly zase lidmi...

20.07.2020 15:49:32dát kritice tipblacksabbath

necháváš konec bez konce.....tak si domyslím po svém.....třeba ty panenky nechám znovu ožít....:-)))))

20.07.2020 15:28:49dát kritice tipBiskup z Bath a Wells

díky ;)

20.07.2020 15:28:38dát kritice tipBiskup z Bath a Wells

tyjo.. to nevím, to už asi bude bez pokračování ;)

20.07.2020 15:10:51dát kritice tipstromeček

dobře ty............:-). Tip

20.07.2020 11:42:20dát kritice tipblacksabbath

brrrrrrrrrr.......tyjóó´.......a....bude pokračování????......dychtím.....*/********



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.