Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lastury

22. 07. 2020
2
1
362

Nikdy se neptám, když dlouho nemluvíš.

Jen vím, že tě něco trápí.

 

Já sedím v pokoji, nad knihou se skláním a ty. 

Díváš se do dálky.

 

Tvá smutná krása na mě doléhá. V tvých očích se zračí temnota a chmury.

Jsme jako dvě lastury vedle sebe v moři.

 

Já otevřená, ty zavřená. 

 

Tak otevři se mi, ať můžu nahlédnout do nitra tvého. V tvé temnotě se odrazit. Světlo zapálit. Chmury zahnat.

 

Tvé oči od slz odradit a radši úsměv tvůj vidět chci.


1 názor

O.Pasir
22. 07. 2020
Dát tip

Dnes mám nějakou inverzní náladu - přijde mi, že někde je obrácený slovosled (nad knihou se skláním... nitra tvého... úsměv tvůj vidět chci) spíše na škodu. Mám dojem, že normální slovosled by nejen neublížil, ale někde možná i prospěl.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru