galantní rytíř léta

nečekal jsem povzbuzení

ve světě kde vládnou meče

otupený nánosem muzejní nudy

když jsem šel

shrabat podzim

z hrobu tvojí vagíny

řevem jsem vzdal poctu

jámě plyšového lva

v jehož hřívě žila moje oddanost

ke kejklím jimž jsi vládla

jako vonný olejíček nalévaný

do nádrže andělskýho bouráku

teď když z nás jsou

zas jen dvě slova

který netvoří větu

ani přímku ani sokl hrobu

vracím barevný listí zpátky na stromy

jako galantní rytíř léta