Pro Veroniku R.

Nechlub se krásou,

jen do času ji máš

a jednou přijde

ten, co ti srdce zlomí,

když v prstech struny

kytary přebíráš,

tuším, že pro tebe

jsem navždycky ten chromý.

Můj lev se nevzbudil,

když zahlédl tvé oči,

jen zívl ze spánku

a přehodnotil snahu.

Metro dál nejede,

sebevrah pod něj skočil,

vyjít ven z podzemí

a chvilku šlapat Prahu.

Radil mi misogyn:

Ústa máš ku lhaní,

a přece jsem tě jimi

dost málo neobelhal,

chodníky z Vltavské

moknou vstříc kulhání,

ač nemohl jsem nic,

mám pocit, že jsem selhal.

S hudbou: https://www.youtube.com/watch?v=4k6o-j4L34s