Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Amor 9/10

14. 08. 2020
10
21
991
Autor
revírník

 

Se psy se Amor nesnášel, jen s Červinkových středním kníračem Ronkem a Miluščiným středoasijským pasteveckým psem Bonym. Ron už byl asi osmiletý, nemíval náladu na velké dovádění a snášel Amora jen, že to bylo štěně. Když ho však začal přerůstat, přestával se mu líbit. K jeho důvěrnostem byl nevrlý, nefalšovaně vrčel a jednou se poprali, až z nich šel strach. Už jsme je k sobě nepouštěli.

S Bonym, jen asi o půl roku starším, se Amor doopravdy skamarádil. Nikdy ho nemohl dorůst, proto jejich kamarádství přetrvalo. Pamatoval si cestu autem za Bonyškem a těšil se na setkání. Nechávali jsme je spolu na dvorku a mívali od nich celý den pokoj. Honili se, škádlili, skákali po sobě, když bylo blátivo, vypadali hrozně. Amor všecko Bonymu sežral, lezl mu do boudy a ten dobrák si cokoliv od něho nechal líbit. Někdy byli večer tak unavení, že se už Amor těšil domů.

Když přijel Bony do Petrovic, měli větší možnosti k dovádění.

Jednou byl venku dlouho podezřelý klid. Šel jsem se podívat. Vpředu ani vzadu jsem psy neviděl. Volal jsem, pískal – a­ psi nikde. Branka na pastvinu byla na psí proklouznutí pootevřená. Doma jsem nic neřekl, vydal se po naší lesní pěšině a svolával na Amora hromy a blesky. Kams ty darebo toho Bonyho vedl? Nikdy nikam sám nechodíš. Musíš se tak předvádět?!

Daleko jsem nešel, vždyť nevím, jestli se nezatoulali na druhou stranu. A taky možná už jsou doma.

Vracel jsem se a všiml si, že Dan jede autem vesnicí nahoru a vedle sedí Miluška. To bych rád věděl kam.

Právě jsem docházel, když se i oni vrátili. Na mostě jim z kufru vyskočili ti dva tuláci.

Doma na mě všichni o překot spustili, žeprý kde jsem a že zatímco si oni mysleli, že se venku starám o psiska, zazvonil u nás hajný Imrich a s potutelným úsměvem prý: „Dva velcí psi, černý a bílý, se prohánějí nahoře u hájenky. Nejsou to náhodou ti vaši?“ Je to půldruhého kilometru daleko.

Nemuseli je hledat, ještě tam byli, honili se po potoku a po rozlehlé skládce dřeva.

Neplánovaný výlet tentokrát dopadl dobře.

 

S Bonym se Amor skamarádil, ale k cizím psům choval velikou nenávist. Ty malé by nejraději dávil, stejně jako kočky.

„S tím se musí něco dělat. Musíte ho vzít na cvičák,“ rozhodla za nás Miluška.

Nepočítali jsme s tím, neměli jsme v plánu Amora cvičit na obranáře, nám stačilo, že je poslušný, že reaguje na základní povely, jeho samotný zjev, jeho pouhá přítomnost v domě, dodávaly Janě přece jen jakýsi pocit bezpečí.

Ale když se i Jarda přidal s výzvou, že bychom ho měli vzít mezi psy, že ho to přivede k rozumu, domluvili jsme to s Miluškou a v neděli do Krnova na cvičák zajeli. Přijel se podívat i Jarda s rodinkou.

Amor byl z nezvyklého psího shromáždění zmatený, nevěděl kam dřív skočit, ale rychle se s každým zvlášť seznámil a žádnou agresivitu neprojevoval. Jarda měl pravdu, nadbytkem vzruchů mezi samými psy zkrotl.

Přišlo však překvapení, když mě Miluška vyzvala, abychom se zařadili a cvičili s ostatními pod jejím velením pořadové cviky.

Nemohl jsem odmítnout. Nakonec to byla jedinečná příležitost zjistit, zač Amor stojí.

A on, jako by tu býval odjakživa, pochodoval v řadě, zvládal obraty, sednutí u nohy, odložení, nemusel jsem se stydět. Jen obraty na místě mu nešly, ty jsme se spolu neučili. Také útočit a kousat neuměl. Zato když přišla řada na překážky, které nikdy předtím ani neviděl, v řadě za ostatními nedočkavě přešlapoval, kdy se na něho dostane a pak je dychtivě a bezvadně překonával. Naše lesní žebříková průprava se hodila.

Nakonec Miluška před nastoupenou jednotkou prohlásila, že nám dvěma samoukům jdou některé cviky líp než leckomu z pravidelných účastníků.

Mně to bylo trapné, ale Amorovi vůbec ne, ten se jenom naparoval.

 

 


21 názorů

revírník
19. 08. 2020
Dát tip

Slušelo mu to tam.


bixley
19. 08. 2020
Dát tip

Amorek si nakonec se vším poradí. I se cvičákem. Hezké čtení.


revírník
18. 08. 2020
Dát tip

Já jsem to měl napsat jasněji.


Ahá :) Děkuji za vysvětlení, měla jsem bohaté rodiče a ti mi koupili dlouhé vedení.


revírník
18. 08. 2020
Dát tip

Ano, uznávám, opravdu jsem začátek nenapsal srozumitelně. Je to tak, že žádného psa nesnášel, na každého byl hned od prvního spatření zlý a nejradši by trhal a dávil. Přemohl se jen u Ronka a Bonyho (protože byli "naši", musel). Jak ale se  s těmi dvěma doopravdy snášel, to jsem popsal hned nato. S nerudným Ronkem se brzy porval a skončilo to, jen s dobrákem Bonym (na kterého silou nestačil) kamarádění vydrželo. Ale jeho nepřátelství ke všem ostatním psům bylo tak velké, že to bylo na pováženou. Proto ta rada - cvičák. Popravdě to stejně natrvalo nepomohlo.


První odstavec mi dal chvilku přemýšlení než jsem pochopila, že se Amor nesnáší s Ronkem a Bonym.

Druhý odstavec ale vypráví o velikém psím přátelství mezi Bonym a Amorem a já jsem z toho, slovy klasika, "voľajaká zmätená". Jak to tedy je?


revírník
15. 08. 2020
Dát tip

Říkají to i žokejové o koních. Je to zajímavé.


Alegna
15. 08. 2020
Dát tip

jo, to mě taky vždycky pobavilo, jak psi poznají, že jsou chváleni a jak jsou při tom důležití :-)*****


revírník
15. 08. 2020
Dát tip

To je teda fiškus, ta Džesika, tak doslova brát nastrčeného lumpa. Ten se jistě divil, když ho našla.


Diana
15. 08. 2020
Dát tip

Když byla Džesika na cvičáku, vzala svůj úkol obrany proti útočníkovi tak vážně, že až bylo cvičení u konce a všichni jsme se rozcházeli, Džeguna zmizla. Využila všeobecného zmatku a našla si toho figuranta. Její záměr - vyřídit si to s ním mezi čtyřma očima -  byl tak viditelný, no spíš slyšitelný, že jsme zakročili včas a ještě se tomu všichni zasmáli.... 


revírník
15. 08. 2020
Dát tip

Ale to už je dávno, Luboši.

Dievča, ďakujem.


Kočkodan
14. 08. 2020
Dát tip

Amor měl rád Bonyho, většina občanů zase bony...


revírník
14. 08. 2020
Dát tip

Ty jsi hrozně obětavá, co děláš pro Amorka.


vidíš......a já ji vyměnila za Amor(ka)...láska je láska.......:-))))))))))))))))))))))))))))))))


revírník
14. 08. 2020
Dát tip

Ale na Modravu se přitom taky dívám, jsem tady jenom na skok.


U nás sprchlo.....tak asi dvě kapky.....jjjj...taky jsem se pobavila......no řekněte....není to lepší než v TV seriál Modrava.......podle mě je!!!!!!!.......Díky Jardo...můžeš se za tohle dílo napartovat spolu s Amorem....:-))))))....*/*****


revírník
14. 08. 2020
Dát tip

Pěkně děkuju, Čudlo.


revírník
14. 08. 2020
Dát tip

A mně se zas toto nádherně čte, děkuju.


Andělka1
14. 08. 2020
Dát tip

OPĚT NÁDHERNĚ SE ČTE. Zázračné věci jsou jednoduché. Jerdnoduché věty jsou zázračné.


revírník
14. 08. 2020
Dát tip Gora

U nás vůbec nesprchlo. Ale jsem rád, Ireno, že tebe jsem potěšil. I tys mě potěšila.


Gora
14. 08. 2020
Dát tip

Venku jde bouře za bouřkou, otevřela jsem tedy Písmáka a vida, další díl Amora!! Potěšilo, Jardo.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru