Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

I posranej život může skončit šťastně
datum / id19.08.2020 / 510292Vytisknout |
autorAru
kategorieMiniatury, hříčkyDalší dílo autora
zobrazeno144x
počet tipů2
v oblíbených0x
Prolog

Pokud se v některé postavě poznáte, nebo nějaká čast Vašeho života koresponduje s částí v textu, je to jen Vaše chyba, autor se zříká veškeré odpovědnosti

I posranej život může skončit šťastně

Pan X seděl zkroucený nad stolem a poslouchal rady svého mnohem staršího kolegy zalisovaného do monitoru, který hovořil o tom jak je potřeba si své nápady šetřit, aby panu Xovi zbyly taky k tomu důchodu, když už ho bude mít tak malej a strašil ho že ho vemou tak maximálně za pomocnýho metaře, protože von X na práci nikdy nebyl, a ani kradení mu nevonělo, takže se vlastně ani nikdy s pořádnejma fachmanama co jedinou sbíječkou za 7,5 hodin bez svačiny vytěží 400 tun uhlí nedostal.

X už jako malej projevoval básnický střevo, když k sousedům poslal do okna pozdrav kamenem, napsal o tom toto: "kanem letý", páč ještě nebyl sešroubován a seřízen pravidelnou postiženou školní mučírnou mělo jeho psané dělo drobné technické nedostatky, ale po obsahové stránce to také nebyla perla, ale jemu se to líbilo. Po té co 90 let musel přežívat v Základní Oblbovací se rozhodl že půjde na Střední Výběrovou pro Praktické básníky (SVpPb), ale jenom z toho názvu se mu udělalo tak špatně že jim tam pozvracel schody a nohy ředitele a nevzali ho i přes jeho skvělé výsledky ze Základní Oblbovací, kde vždy na konci roku dostal přes celou stránku velkou červenou jedničku s obrázkem. Ale jak už to tak bývá, když je člověk mlád, tak mu v 96 letech život připraví nejedno překvapení. Ocitnul se tedy na pitevně jako pomocný pitvař a vesele si pitval lidi od rána do večera, dokud nechytil od jednoho rezidenta plíseň na ruce, kterou přenesl na všechny lázeňské hosty na kterých pracoval, díky čemuž mu všichni svěřenci zplesnivěli a museli je vyhodit do kontejneru za Lídlem kam se házela všechna plesnivá zelenina.

X skončil na podpoře, kterou si co by drobný, ale pečlivý střádal také vzal, měla asi 150 let a dvakrát tolik kilo, díky čemuž měla obří ledničku, která ji zabírala polovinu ložnice, protože kamkoli jinam to bylo daleko. Do práce ji vozili na korbě náklaďáku, po té co ji vytáhli jeřábem z ložnice. Nikdo ji nechtěl za ženu, natož manželku, protože na úřadě zabírala dva stoly a 8 míst, za to dávky dávala spravedlivě, jelikož měla ruku jako dva sportovci na steroidech. X se jí strašně bál a raději při prvním setkání ani o dávky nepožádal. Vydržel to dokud neprodal veškeré cennosti, které zdědil po pacientech z předchozího zaměstnání a nespálil veškerý nábytek. Po té se osmělil požádat dobře stavěnou úřednici za dvěma stolama o drobný příspěvek k živobytí. Jelikož její srdce už dávno obrostlo tukem, poslala mu do bytu komisi, která mu měla vyhodnotit jak moc nízký příspěvek k přežití dostane. Komise po shlédnutí začouzeného holobytu uznala, že pan X na nejnižší hranici příspěvků má nárok. X vůbec nečekal tak kladné vyřízení, naopak se bál, že bude muset na svůj minimální příspěvek úřadu platit. Za svůj první peníz koupil statné dámě svého srdce tu nejlevnější červenou růži, kterou tam květinářka ve svých 18ti prodávala.

X vzal kdysi červenou a napůl zvadlou růži a běžel za paní svého srdce Křehulí Vránovou do úřadu, kde se jí vkleče vyznal ze svých něžných citů dvakrát pro veliký smích všech okolo. Slečna Křehule jeho city opětovala i přes to že věděla, že díky vyššímu věku mu nemůže povít malé hrošátko. Za rok, jak velí čest pravého gentlemana si X vzal Křehuli za manželku. Svatba to byla nádherná, podlaha sice byla celá popraskaná a místy se dokonce prohýbala, ale mimo to Křehule převrhla jen čtyři stoly a málem zavalila kněze, ale jinak se vlastně nic nestalo. Kostel vybrali snoubenci jakožto budovu z bytelného materiálu a taky proto že Křehule neprošla na radnici dveřmi, ani když je vysadily. X vůbec nechápal proč se kněz ptá třikrát jestli si chce svoji něžnou snoubenku doopravdy vzít. Kněz je z hlubokým smutkem oddal. Při polibku se X cítil jako by ho chtěl pozřít vetřelec, ale pocity když se důkladně otřel několika kapesníky zahnal. Když v tom, ne nerozletěla se obloha s fousatým pánem, ani je nechtěla posrat bílá holubice, ale zřítila se už tak notně zničená podlaha kamsi do sklepa. Všichni umřeli až na Xe, který dopadl na svou novomanželku, která dopadla na všechny ostatní. X daroval tělo svojí manželky správě Povodí Vltavy jako bio-hráz proti povodním, protože ji nikdo nechtěl ani pohřbít, a do pece se ji nevešla ani ruka.

X se ploužil po ulicích a vzpomínal na svoji jedinou doživotní lásku s kterou si ani nezaskotačil, a i když měl zásobu sladkostí a bůčku pro sebe i všechny příbuzné do konce života, šťastný z toho nebyl. Došoural se až ke květinářství a znovu se v něm ozval muž při vzpomínce na vnadnou prodavačku. Jak ji získal nikdy nikomu neřekl a tak to zůstává i pro nás záhadou, která spadá do kategorie UFO, duhových jednorožců a tančících králíků. Co ale víme, a je to potvrzené sousedy, že spolu šukali jak šílení. Po roce sice Xovi umřela na souchotiny, chudinka, jelikož neměl na léky, ale i tak s ní prožil nejlepší rok.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.08.2020 16:40:03dát kritice tipAru

díky, tohle už je prohnaný přes email, pár chybiček tam bylo

19.08.2020 16:25:32dát kritice tipblacksabbath

no vidíš....fusky to trefně chytil za pačesy.....samoroste....a nechybí tomu humor....chyby jsem tentokrát nehledala ani mě do oka nebleskly...takže joooo.....tip...........*/*****

19.08.2020 12:48:09dát kritice tipAru

ou, díky, no to bude ten kámen úrazu, mě se v tom pak nechce moc vrtat, no jo no, ten text je jako já :)

19.08.2020 12:34:392 tipů dát kritice tipfusky

Za mě - totiž - je to takový samorost, který má v sobě cosi - na první pohled možná zarostlého mechem, ušpiněného hlínou a zapadaného listím. Je trošku robustní a nevíš, jestli si ho chceš táhnout z lesa domů... Ale po věnované péči - by se dal pověsit třeba nad krbovou římsu. Vážně - jenom formu tam vrazit. Dát tomu péči.

Začátek tím pádem skvělej, nakročeno.

motivační * - třeba se mnou někdo bude sdílet názor

 

19.08.2020 11:26:03dát kritice tipAru

můj tvůrčí proces? chytnu nápad a pak už to jde samo, díky za zastavení

19.08.2020 10:56:34dát kritice tipfusky

Hmmm. Něco do sebe to má, to ne že ne.

Víš co mne skutečně, ale skutečně zajímá? Tvůj tvůrčí proces.

 

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor