Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šeřík

20. 08. 2020
16
27
945
Autor
Umbratica

 

 

Šeřík

 

Nakládalo se -

Pohřební koně drtili v zubech

šeřík

trčící z nebožtíkova plotu

a sousedé mlčky

zírali

podobní kuželkám

rozestavěným

doprostřed jara

 

- Obrazy které se vpálí

jako cejch

do bezbranné duše...

 

Pak ale podkovy

začnou zas odklapávat

tak nějak změněný čas

a paprsky loukotí

se točí pozpátku

v nějakém starém filmu

už jenom krátkou chvíli

 

Aniž by někdo zavelel rozchod

náves se vylidní

a vůně ztěžkne

až ohne i dětská záda

 

 

 

Tam někde mezi

 

Raději nehledat obrazy

v zapečetěných mrákotách

dětství s otazníkem

tam někde mezi

mdlobou a snem

vztaženou rukou a zdí

která se najednou zhroutí

neboť už není oporou

ale jen oponou

tou co se rozhrne před dotekem

a odhalí

co mělo zůstat skryto

 

Raději nehledat obrazy

v zapovězených obrazárnách

tam někde mezi

padělkem a extatickou vizí

Terezie z Ávily

 

 

 


27 názorů

Umbratica
24. 08. 2020
Dát tip

Delahaye,

vždycky mě potěší patnáctý típek, který mi otevře další místo na panelu. Moc děkuji.


Delahaye
22. 08. 2020
Dát tip

Raději nehledat ..

T.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

Romane,

když jsem to psala, prožívala jsem takový divný den. Měla jsem silné tušení, že se něco stane a dokonce jsem si v duchu začala sumírovat závěť. Nakonec z toho byla "jen" zlomená noha. Ale dost ošklivě.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

Taublo,

děkuji za návštěvu a jsem ráda, že tě moje dílka zaujala.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

Norsko,

chápu, že se každý nevyzná v katolických svatých. Ale mystička Sv Terezie z Ávily je vůbec nejvýznamnější katolickou svatou. Jelikož za svého života konala zázraky, jak už to tak bývá, církev si s tím nevěděla rady a váhala mezi jejím upálením a odklizením do ústraní. Nakonec, po několika stech letech byla ovšem jmenována papežem první "učitelkou církve".  

Terezu z Ávily je dobré znát taky proto, že nejznámější barokní socha vůbec, Berniniho Extáze Svaté Terezy, je věnována právě jí.

Kromě toho, že bylaTereza mystička, byla to spolu se Sv.Janem od kříře taky nejznámější katolická básnířka všech dob.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

blackie,

s tímhle(co je mezi tímto životem a těmi předešlými) má zkušenosti asi dost lidí. Ale čím větší zkušenosti s tím mají, tím míň o tom mluví, alespoň v naší kultuře.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

Pavle,

tou pasáží o "starém filmu", kde se loukotě kol točí po zpátku jsem metaforou chtěla vyjádřit to, že přihlížející vzúpomínají na to, co s nebožtíkem prožili.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

Alegno,

ano, tyhle básně jsou hodně pocitové. Až mě to možná trochu děsí.


Umbratica
21. 08. 2020
Dát tip

Filosofko,

ta druhá básnička vlastně komentuje vznik té první. Zmátlo mě, že se Šeřík napsal celý tak nějak sám od sebe a taky jsem pak měla dojem, jako bych tu scénu měla doopravdy před očima. Třeba jsem ji měla před očima - ve snu.


Taubla
20. 08. 2020
Dát tip

Verše mě zaujaly.


Norsko 1
20. 08. 2020
Dát tip

Terezie je pro mě naprosto neznámá bytost. Z Àvily, jo? Ve Španělích?


spojení prožitého a tušení....kdo z nás ví co je mezi životem a tím následným...*/***


PavelK
20. 08. 2020
Dát tip

Tady na vesnici zemřel někdo, koho jsem měl rád, tak se v tvé básni docela nacházím. Jen nevím co jsi chtěla vyjádřit tím, že se paprsky loukotí točí pozpátku. Pro mne se točí dál.


Alegna
20. 08. 2020
Dát tip

pro mě jsou obě silně pocitové***


Filosofka
20. 08. 2020
Dát tip

Tip za tu druhou. Je pro mě (jako psychiatra) o podvědomí, pokušení bránu do podvědomí prorazit a setkat se s těmi nevědomými obsahy. Intuice a tušení budoucnosti v tom vidím taky, když jsem si pak přečetla v jakém stavu jsi to psala. 


Umbratica
20. 08. 2020
Dát tip Aru

Ano, každý si může najít v textu něco svého a někdy samotného autora překvapí, co všechno v básni pozorní čtenáři najdou. Potěší mě, když v mé básničce někdo najde něco, o čem jsem ani nevěděla, že to tam je.


Aru
20. 08. 2020
Dát tip

aha, no mě to připomnělo jednu událost na kterou se připravit nešlo, ale tak každý si nakonec v textu najde trochu toho svého :)


Gora
20. 08. 2020
Dát tip

To je moc pěkný postřeh - vzpomínka, oživuje ponurou scénu s "nakládáním" :-)


Umbratica
20. 08. 2020
Dát tip

Goro,

jako dítěti mi připadalo strašně divné, že koně žerou šeříkové listí a větvičky. Spásali nám šeřík, když nám uhlíř dovezl uhlí a pak ho nosil v putně do kůlny. Koně měli dlouhou chvíli.


Umbratica
20. 08. 2020
Dát tip Indianska

Indi,

"krásně pochmurný" ... To je skvělá charakteristika a o to mi taky šlo. Dík.Co taky chtít jiného od bývalé dekadentky, ctitelky Karla Hlaváčka ?


Gora
20. 08. 2020
Dát tip

Obě velmi vydařené, pro mne krásný výjev koní pojídajících šeřík:-)


Indianska
20. 08. 2020
Dát tip

Šeřík je krásně tiše pochmurný. Terezii z Ávily jsem musela guglit. Opět dovzdělat. Děkuji :) 


Umbratica
20. 08. 2020
Dát tip Aru

Aru,

tvá kritika mi připadá v jistém smyslu zvláštní. Píšeš, že se stanou události, na které se nelze připravit. Ale právě tyhle dvě básniičky - Šeřík a Tam někde mezi jsem psala před vážným úrazem v podivném duševním stavu, kdy jsem věděla dopředu, že se mi něco stane. Připravovala jsem se na to, že se mi něco stane. Myslela jsem si ale, že to bude něco horšího než zlomená noha. A taky jsem byla dost zmatená z toho, kde se ve mně ta báseň vlastně vzala. Připadalo mi, že jsem právě napsala kousíček scénáře k jakémusi filmu. Ve skutečnosti mám jen zážiiky s koňmi, kteří chroustali šeřík z našeho plotu, když nám přivezli uhlí, co pak nosil uhlíř v putně do kůlny. Kde se tam vzal ten pohřeb, nevím.


Aru
20. 08. 2020
Dát tip

velice citlivě vyjádřeno, bohužel z Šeříku mám podobnou zkušenost, stanou se události na které se nejde připravit


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru