Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 458 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Poesie o poesii
datum / id05.09.2020 / 510914Vytisknout |
autorFilosofka
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno531x
počet tipů10
v oblíbených0x
Poesie o poesii

Jak jednoduché je psát o krásných věcech

o radosti

o štěstí

o úsměvu malých dětí

o lásce co nám plete hlavu. 

 

Ale ta píseň co jí nikdo nechce,

co je hořká, jak turek odvčera

a trpká, že ti svírá ústa

o hnusu

o zlu

o vraždění

o smutku z toho, co nemáš a chceš

o smutku z toho, co máš a nechceš

ach, jak ta se píše těžce. 

 

A přece je tak potřebná

protože nikdo nemůže jen dávat

protože s každým nádechem musí přijít výdech

protože z bolesti se rodí moudrost. 

 

A tak tu sedím rozpolcená na dva světy

s temnotou v sobě 

se světlem v sobě 

a s důvěrou v mosty mezi tím vším. 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

11.09.2020 08:59:27dát kritice tipUmbratica

Myslela jsem to všeobecně. Někteří autoři se deprimujícím tématům vyhýbají už proto, že vědí, že čtenáři taková díla neradi čtou.

07.09.2020 11:13:03dát kritice tipFilosofka

Umratico, tak tohle si myslím nejsou deprimující verše, nebo mám níže položenou laťku :-)) a snad i konec je nadějeplný, alespoň pro mě. Díky za kritiku. 

07.09.2020 10:54:24dát kritice tipUmbratica

Já myslím, že můžeš psát i o strašných věcech, ale vždycky by ten text měl obsahovat východisko, světlo na konci tunelu. Faktem je to, že tady na Písmáku má vždycky větší úspěch básnička, která rozveselí, než ta, která čtenáře deprimuje, i kdyby ta druhá byla mnohem líp napsaná.

06.09.2020 14:58:11dát kritice tipSilene

Filosofko, ahoj,

kdepak, neber to prosím tak, že mám např. něco proti upovídaným básničkám, některé jsou upovídané úplně čuprově. Každá zdejší názorová zmínka je spíš instantní kávou daného okamžiku, za mě jakéhosi prolínání čtenářova a autorova světa, nic autoritativního. Obecně mají básně tu vlastnost, že stále s týmiž grafémy, mohou jindy chutnat dočista jinak:). S čímkoli se pak třebas v návrhu v básni pohne, může ovlivnit jiné místo, drobný význam, celkové vyznění, zkrátka chemickou rovnováhu básně? Tak? Psát ty reflexe, aby spolehlivě předaly vše, co bychom rádi řekli, může být stejně složité jako pokoušet se o samotnou báseň.

Osobně mám ráda různé interpretace, pohledy druhých k textu, který jsem si přečetla třeba včera nějak po svém atp. Můj poločtenářský zásah do tvého textu vlastně zároveň zprostředkovává i nějakou vnitřní báseň, kterou jsem si z něj vytěžila. Je to sdílení, citlivé pro obě strany. V žádném případku se necítím být kompetentní určovat, co je objektivně dobře a co nikoli tam, kde je subjektivita nejpřednějším rysem.

A také se mi líbí ten stav, kdy autor nevnímá úpravu jako čtenářské nepochopení např., prostě jen pohled jiných autonomních očí. Na chvilku si je půjčujeme, aby přišel efekt, tak tohle jsem také napsal?/Tohle jsem také přečetl? Atp.

Jsou samy za sebe, naše básně, ale tu prostě pokoušíme tu případnou domluvu, co a jak jsme uviděli. Když dá potom někdo najevo, že nečte vhledy druhých (či konkrétně můj) rád, vím, kde nekonsolidovat planou energii. 

06.09.2020 11:26:34dát kritice tipFilosofka

Moorgaane, mám na poezii jiný názor. Chci přenést pocit, možná vyvolat pár otazníků v hlavě, emoce nemusí být takové, že to člověka roztrhá, šokuje, vytrhne ze všednosti. Nejvíc se mi líbí, když někdo vidí poezii ve všedních věcech, v poledním kafi, v ranním rituálu, v denní práci, abychom si víc cenili toho, co už máme. A se zlem se nervu, o tom je ta báseň. 

06.09.2020 11:17:271 tipů dát kritice tipFilosofka

Silene, kritiky si vážím, nepíšu to jako ventil. Četla jsem teď verše o válce, my už ji neznáme, nevidíme kolem sebe krev ani plynový komory ani hladomor, jen si o tom čteme, odosobněně se na to díváme ve zprávách, ale poesie umí přenést pocit, v tom je cenná, proto jsem to psala. Ale máš pravdu, že moje básničky jsou upovídaný. Líbí se mi to i u jiných autorů, tak to tak píšu. Některé nápady si beru k srdci a asi pár slov opravdu vynechám, aby to pro mě neztratilo rytmus. 

06.09.2020 06:20:211 tipů dát kritice tipSilene

Psaná pro úlevu je dobrá tak, jak stojí, a funkční.

Pokud by autorce šlo třebas o umělecký záměr, prospěl by jiný, osobnější název. Ubírala bych slov, např. "poesie" z prvního řádku, neboť stačí "píseň" druhé sloky. 

"je hořká, jak ...", "trpká, že svírá ústa"

Ve sloce třetí zestručnit na "A přece potřebná", ve čtvrté vidím:

A tak tu sedím rozpolcená na dva světy

s temnotou v sobě 

se světlem v sobě 

a s důvěrou v mosty mezi tím vším.

Potom by ještě lépe naplnila mé čtenářské očekávání, k takovému čtení mě sváděla. 

05.09.2020 20:54:45dát kritice tipLGarra

Dva světy... I o tom se dá... I o tom se musí... Jak nahoře... Tak dole... Fráze (žel platná - dobře mi tak ) 

05.09.2020 20:05:411 tipů dát kritice tipmoorgaan

...do poezie nepatri poezie..tam to musi řinčet a řvát..pohladit dobro a se zlem se prat..nalevat verse do diže-nechat je kvasit..a az se vypali...tak depku hasit :-)

05.09.2020 19:19:12dát kritice tipDales

Jedné osobě mně známé předepsal před dvaceti lety doktor v US Prozac. Ten pomohl, nějaký čas brala. Potom sama přestala, prý ji okrádal o něco v životě významného. Laické poučení: dokud to jde, berte Poezac a jemu podobné. 

05.09.2020 18:17:45dát kritice tipAlegna

závěr řekl vše i za mne :)***

05.09.2020 18:09:20dát kritice tipblacksabbath

každý máme v sobě temnotu i světlo......důležitá je rovnována....zamyšlím se nad tvými verši....asi čím hlubší prožitek...(je jedno jestli je to .....radost....smutek....bolest.....nádech nebo výdech)......tím víc musí ven....smutná poesie více zasáhne......*/********************

05.09.2020 16:41:58dát kritice tipFilosofka

Dalesi.. Ne, ne, jen taková existenciální chvilka, čtu smutnou knížku a vlastně i poesie, co tu je poslední dobou na Písmáku je taková těžká. 

05.09.2020 16:32:341 tipů dát kritice tipDales

Nebo aspoň v lávky. /*

Zase nějak dolehlo řemeslo? 

 

05.09.2020 16:24:501 tipů dát kritice tipjakometafora

Vždycky jsem si myslela, a vlastně stále myslím, že ze smutných věcí, trápení, splínu, má člověk větší potřebu se vypsat, než psát o těch pěkných. Takže je rozhodně nezatracuji:-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor