Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

POSLEDNÍ DOTEKY LÉTA NA LOVOŠI

08. 09. 2020
22
42
688
Autor
vesuvanka

Vzpomínka na jeden dávný výlet...

POSLEDNÍ DOTEKY LÉTA NA LOVOŠI

Lovoš je obdobně jako Milešovka poutním místem milovníků Českého středohoří. Naše malá parta, která si dala příhodný název "Poutníci Českého středohoří", vystupuje k vrcholu Lovoše několikrát za rok,  aby se poklonila krásám středohorské krajiny včetně Labe, které jí protéká v hlubokém nádherném kaňonu. Krajina v různém ročním období a dokonce i za každého počasí, nabídne něco nového a zajímavého, čím překvapí, a to platí nejen o Českém středohoří, ale o přírodě vůbec.
 

14. září 2002 vystupujeme z vlaku v Malých Žernosekách, odkud se vydáváme  po žluté značce podél Milešovského potoka, jehož průzračnou vodu obdivujeme. Příroda na nás dýchla už podzimem, listy stromů a keřů začínají chytat ponenáhlu nažloutlé a karmínové odstíny a některé se již snášejí k zemi. Naše cesta vede smíšeným lesem dubů, habrů a buků. Na západní straně Malého Lovoše (Kybičky), tvořeného znělcem, vyvolal náš obdivi teplomilný kaštanovník jedlý (Castanea sativa). Kvetou už jen ty opozdilejší rostliny, zvonky, řebříček, chrpa luční a jestřábník. 
 
   

Tušíme, že v čedičových skalkách Velkého Lovoše se setkáme s více druhy květů. Počasí nám přeje, i když předpověď pro severní Čechy moc příznivá nebyla. Je typické "babí léto", sluníčko příjemně hřeje. V lese na nás občas upozorní svým křikem sojka, poznáváme hlas žluny, datla černého a brhlíka. 

Naše cesta pokračuje po modré značce, a to už jsme ve svahu Velkého Lovoše. Po chvíli se nám otevře překrásný pohled na Kletečnou, Milešovku, Ostrý, Milešovský Kloc a další kopce. Díváme se na ně s nábožnou úctou. Pak pokračujeme dál. Po levé straně nás zaujmou skalky poskládané z různě velkých pravidelných i nepravidelných čedičových sloupků. Zdejší pórovitý čedič víc než kde jinde vydává svědectví o vulkanických dramatech Země. 

 

Vpravo je jeden z nejstrmějších a nejhlubších srázů kamenné suti, s jakým se můžeme ve Středohoří setkat. Mezi kameny vyrůstají malé doubky a lipky. Otevírá se před námi další úchvatný panoramatický pohled na Hazmburk, Ovčín, Boreč, Sutomský vrch, Jezerku, Košťálov, Vršetín, Děkovku, Solanskou horu, Brník, Srdov a Oblík. 

Prohlížíme si pozorně i skalky. Ohněm zrozený životadárný kámen je často ozdoben kresbou různě zbarvených lišejníků, mezi jednotlivými kameny se uchycují rostliny. Ty odkvetlé nás zaujmou zejména tvary listů. Některé ještě kvetou - žlutě kvetoucí mochna, hvozdík kartouzek, hadinec obecný, zvonek kopřivolistý s drobnými kvítky, bíle kvetoucí čistec přímý a kakost krvavý. Mateřídouška na sebe upozorní vůní. Na skalním ostrohu pod příkrým suťovým svahem zahlédneme žlutě kvetoucí rostliny s dlouhými stonky, k nimž si netroufáme slézt, abychom je blíže určili. Tu a tam prolétnou motýli - menší perleťovec a žluťásek.

 

Potkáváme turisty a také skautský oddíl.  "Tady je tak nádherně!", zvolá nadšeně ke svým kamarádům malý skautík - zřejmě tento oddíl navštívil Středohoří poprvé. Všichni se tu rozhlížejí do kraje a zajímají se o jednotlivé kopce. Máme radost, že Středohoří se těší jejich zájmu. A to už jsme na vrcholu, odkud je rozhled do všech stran. Velkým kontrastem středohorským kopečkům i Krušným horám je pak rovina směrem k Praze, jíž dominuje Říp. Panoráma krajiny dokresluje modrá obloha s bílými kumuly zajímavě seřazenými do řad. Rozhlížíme se do kraje, ale pozorujeme i všechno kolem nás, zejména skalky s květenou. Zaujmou nás neobvykle rostlé duby, jsou nízké se širokými korunami. Stromy podobných tvarů nacházíme na jihu Evropy. 
 

K dovršení naší radosti přilétá "On".... "Podívejte se, to je perla Českého středohoří!", upozorním na otakárka fenyklového, který kolem nás poletuje, usedne na nejbližší kámen a rozevře svá něžná křídla proti slunci. Jako by nám chtěl udělat radost... Pozorujeme motýla nejméně dvě minuty než odletí. Poslední dotek léta... 
 

Usedáme na vyhřáté kameny plní krásných a hlubokých dojmů. Jsme šťastni. Všichni lidé, kteří doputovali až sem mají jistě stejné pocity jako my. A v tom je kouzlo Lovoše a celého Středohoří, které dovede pohladit po duši a rozdává lásku kolem sebe.  Emil Filla kdysi řekl: "Nikde není tak krásně jako tady...",  i když samozřejmě i další naše krajiny mají své kouzlo, jen je umět najít.
 

42 názorů

vesuvanka
30. 06. 2021
Dát tip

Jarmilo, děkuji za přečtení tohoto staršího díla a za milou odezvu. Těší mě, že se Ti líbily i obrázky :-)))


Jamardi
30. 06. 2021
Dát tip

Láskyplné vyprávění o přírodě a lidech. Krásné obrázky.


vesuvanka
13. 12. 2020
Dát tip

Mílo, děkuji za zastavení a Tip :-)))


vesuvanka
19. 09. 2020
Dát tip

fialko, děkuji za zastavení a milá slova i Tip. Moc mě těší i to, že jsi v této krajině doma :-)))


fialka...
19. 09. 2020
Dát tip

Nádherné obrázky a vyprávění, často se sem vracím, jsem tu doma :-)


vesuvanka
15. 09. 2020
Dát tip

Jardo, děkuji, tak to je pro mě pocta :-))). Neodhadnu jak dlouho by mně trvala cesta na vrchol od zastávky Lovosice-město, ono je to po zelené značce asi 3 km a pro mě nejblíž, jenže  já jsem se každou chvíli zastavovala u kamení a kytiček, takže jsem šla mnohem déle, možná půldruhé hodiny. Pro mě byl vždy namáhavější sestup než výstup. Na kosatce si také vzpomínám - kosatec bezlistý. Koniklece bývaly už odkvetlé. Na kvetoucí koniklece (koniklec luční český) jsme měli štěstí jen jednou na jižním svahu Číčova, a to už začátkem března.


Oldjerry
15. 09. 2020
Dát tip

To se čte líp, než Verne nebo Jack London... proč? protože je to naše, blízké a takové známé/neznámé... známé proto, že jsem  to viděl už stokrát (poprvé a snad ještě po desáté když tu ještě kvetly na jižním svahu pod vrcholem divoké kosatce a dva druhy konikleců) - naposledy před třemi roky, když jsem  nedošel na vrchol  a do Lovosic jsem šel s kopce přes dvě hodiny)... páni - ono je to už 68 let.... v 18 letech jsem to od kostela v Lovosicích na vrchol urazil za 49 minut... No jo  - od té doby jsem se rozvíjel :-D  ***

 (Ještě to neznámé:  je tu stále něco, co objevíte až po stoprvé )


vesuvanka
14. 09. 2020
Dát tip

Jardo, děkuji za přečtení a Tip :-)))


vesuvanka
14. 09. 2020
Dát tip

Marti, děkuji za zastavení, milá slova i Tip :-)))


Umbratica
14. 09. 2020
Dát tip

Já jsem původně taky fotila jen samotná v přírodě. Pak jsem se ale pokusila fotit lidi - diváky na výstavách a otevřely se přede mnou nové obzory.


Markel
14. 09. 2020
Dát tip

moc krásné povídání i obrázky Jani *


vesuvanka
13. 09. 2020
Dát tip sveřep

Johano, děkuji za přečtení a Tip :-)))


vesuvanka
13. 09. 2020
Dát tip

Přemku, děkuji za zastavení a milou odezvu :-))).  Těší mě, že se Ti můj styl vyprávění líbí. Příroda živá i neživá mě zajímají od dětství, ale zdaleka všechno neznám. Středohoří má mimořádně bohatou květenu, a tak jsem po návratu z výletů neznámé kytičky dohledávala v atlasu a později na internetu. Škoda, že se Ti neukázaly obrázky, může to být i tím, že jsou dost velké a je jich celkem 7. Nečetl jsi dílo na mobilu?


lastgasp
12. 09. 2020
Dát tip

Poutavě a zasvěceně uvedený námět na krásný výšlap. Obdivuji tvoji znalost rostlinopisu a ptactva včetně složení půdy. Líbí se mi tvůj styl, kterým se člověk nejen pobaví, ale i poučí. Bohužel obrázky se mi neukázaly. 


vesuvanka
12. 09. 2020
Dát tip

Nicolasi, děkuji za přečtení a Tip :-)))


vesuvanka
11. 09. 2020
Dát tip

Alice, děkuji za zastavení, milá slova i Tip :-))). Těžko říct, kdo si víc osahá krajinu, zda fotograf nebo malíř, záleží asi na tom, jak kdo. Naši partu Poutníků Českého středohoří dal dohromady umělecký fotograf, který během výletu udělal třeba jen dva, tři záběry. Někdy čekal na určitý záběr (například západ slunce nad některým kopcem atd. i několik měsíců nežt se mu podařilo zachytit určitý okamžik), krajinu doslova prožíval a dovedl o ní vyprávět, znal nejen přírodu, ale i historii a umění, vztahující se k ní. 


Umbratica
11. 09. 2020
Dát tip

Myslím, že oproti nám fotografům má ten, kdo zachyceje dojmy z cest kresbami, malbami a texty velkou výhodu : víc si toho pamatuje, protože si musel krajinu víc osahat a věnoval jí víc energie. 

Tip za text i za ilustrace.


vesuvanka
10. 09. 2020
Dát tip

Růženko, děkuji za zastavení,  milá slova i Tip  :-)))


RUZIGEL
10. 09. 2020
Dát tip

Jano,to je nádhera.Dík.I já se dívám na přírodu se stejnou pokorou a radostí.R


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip blacksabbath

Entropia, Ivi a Renato, děkuji za zastavení a milá slova :-))).  Moc mě těší, že se vám vyprávění i obrázky líbily. 

Ve Středohoří na Hazmburku jsme viděli kvést kytičky na jižně orientovaných čedičových skalkách a v jejich blízkosti dokonce i v polovině listopadu. Kvetla tehdy mateřídouška, hvozdík kropenatý (slzičky Panny Marie), divizna malokvětá, modrý hadinec obecný, rozchodník velký, bílý čistec přímý z čeledi hluchavkovitých, chrpa čekánek, sléz lesní a pcháč nízký. Kolem poletovali motýli (babočka kopřivová a babočka paví oko). Úžasná podívaná! Čedič akumuluje teplo, takže vytváří mikroklima, vliv má i členitost terénu - strmé svahy. Proto roste ve Středohoří více druhů teplomilných rostlin.

asrare, díky za zastavení a Tip :-)))


bixley
08. 09. 2020
Dát tip

Vesuvanko, do Středohoří s kamarádem taky vyrážíme, ale s takovým krásným výkladem o fauně a flóře to nemáme! děkuji za krásnou procházku. A obrázky!


A zase jsem se pokochala.....a dávám za pravdu Irče......dovedete pohladit po duši a rozšířit (naše) obzory...................*/************************************


Entropia
08. 09. 2020
Dát tip

Další zážitek z přírody zprostředkovaný slovem a obrazem. Obdivuju kytky kvetoucí na podzim, kdy všechno odchází. Ráda bych se tam někdy vypravila a srovnala České středohoří s panenskou Bečvou.


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip MilanH

Milane, děkuji za zastavení na Lovoši  a milou odezvu :-))). Ráda vzpomínám na krásné časy, kdy jsme putovali krajinou našeho nádherného Českého středohoří. Svoje zážitky a dojmy jsem často sepisovala ve vlaku při návratu, dokud byly žhavé.


MilanH
08. 09. 2020
Dát tip

Není nad České středohoří byly to krásné časy ... a obrázky nádherné :o) jen dokreslují baječnou atmosféru ...


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip

Irenko, děkuji za zastavení a milou odezvu. To je pro mě velká pocta. :-)))


Gora
08. 09. 2020
Dát tip MilanH

Jani, ty a Jarda - revírník - jste vynikající, kultivovaní vypravěči zdejšího webu, každý v "tom svém" oboru. Děkuju za zážitkové čtení!


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip

Liduško, děkuji za zastavení a milá slova i Tip :-))). Moc velký znalec nejsem, pořád se musím učit  a malíř jen amatér, ale snažím se navštívené místo přiblížit.


Alegna
08. 09. 2020
Dát tip MilanH

ano, léto nám odétá jako ten motýl, Janičko znovu musím obdivovat tvoje znalosti i schopnost vše zachytit slovem i obrazem*****


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip

Diano a Aru,

potěšili jste mě svojí návštěvou a milými slovy, děkuji i za Tipy :-)))


Aru
08. 09. 2020
Dát tip

moc hezky maluješ i píšeš


Diana
08. 09. 2020
Dát tip

Pohádkově krásné! :-)))***


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip

Peter, děkuji za přečtení a milou odezvu i Tip :-))). Byla by škoda si nechat svoje zážitky a dojmy jen pro sebe, a tak se ráda o své radostné pocity podělím se čtenáři.

dievča z lesa, děkuji za zastavení  a Tip :-)))


So svojimi zážitkami sa vieš podeliť ako málokto.


vesuvanka
08. 09. 2020
Dát tip

Romane, děkuji za zastavení a milou odezvu i Tip :-))). Máš pravdu, nejen naše krajiny mají své kouzlo - našla jsem další, které považuji za svůj druhý domov, a jsou pro mě inspirací k malování a psaní :-)))


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru