Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 440 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Můj filmový scénář, 2. část
datum / id09.05.2002 / 51103Vytisknout |
autorSagvanTofi
kategorieDramata, scénářeDalší dílo autora
zobrazeno1560x
počet tipů6
v oblíbených0x
do výběru zařadilkafka, malej_blazen,
zařazeno do klubůFilmový klub, Filmový klub,
Prolog
Můj filmový scénář, 2. část
Obraz XI. 

Záběr na Krišnovský statek. Vidíme Lukyho a Sagiho v Krišnovských mundůrech, které jim hrozně sluší. Oba se usmívají. Rychlý sled záběrů - Luky dojí lamu, Sagi stlouká máslo, oba kluci mezi ostatními Krišny zpívají, čtou si Ajurvédy, kladou květiny na oltář apod. Během této scény zní píseň (hudba a zpěv Vladimír Štancl alias Michal David)

Hledal jsem stále

pro co mám žít

chtěl jsem být králem

o lásce snít.

Hledal jsem dlouho

života cíl

ty bujná touho

našel jsem mír.

Mír v srdci mám

a nejsem sám

i kámoš můj

je se mnou rád.

 

Ref.: Našel jsem štěstí

        a tím se neopiji

        našel jsem lásku

        a žiju v harmonii!

       Přírodo, světě, kámoši můj

       tu lásku v srdci opatruj!

 

Jsem jako v ráji

s kámošem svým

v lednu i v máji

ve štěstí dlím

Miluji lidi, 

miluji zvěř,

lásky jsem plný

a tomu věř!

 

Ref.: Našel jsem štěstí.... atd.

 

Obraz XII.

Interiér, Sagi a Luky sedí se zkříženýma nohama na zemi, oba v hábitech Hare Kršny, které jim děsně sluší. Sagi má hábit decentně poodhalený, aby vynikla jeho zarostlá hruď. Za nimi je vidět oltářík Kršny. Zní meditační hudba.

Luky (vlídně): \"Nepůjdeme připravit Alu Gaurána?\"

Sagi (medituje): \"Nama óm  višnu-padája kršna-presthája bhú-talé šrímate bhaktivédanta-svámin  iti  námine...\"

Luky (mile se na něj usměje)

Sagi (vlídně): \"Cos říkal, bratře?\"

Luky (jako prve): \"Nepůjdeme připravit Alu Gaurána, bratře?\"

Sagi (náhle zamyšleně): \"Musím ti něco říct, bratře. Před chvílí jsem měl vidění.\"

Luky (se zájmem): \"Zjevil se ti snad Šrí Kršna Čaitanja Maháprabhu?\"

Sagi (jako prve): \"Ten přímo ne, ale... viděl jsem divné věci. Myslím, že to bylo varování. Viděl jsem Džordže...\"

Luky (přeruší ho, vyděšeně): \"Toho zlého chlapíka? Ach, u Šivy!\"

Sagi (jako prve): \"Neviděl jsem ho u Šivy. Viděl jsem ho, jak ponouká mého bývalého pasáka Pedra k ošklivému skutku. Chce, aby unesl nějakou dívku a... (odvrátí tvář, rozpláče se) chtějí s ní dělat hrozné věci... já... nerad to říkám, bratře, ale dnes už asi pharaty a mrkvový dort nepovečeříme. Musíme jít a potřít zlo. Musíme to udělat. Kršna mi dal znamení.\"

Luky (vlídně, leč trochu zklamaně): \"Těšil jsem se na to, jak budu při vaření meditovat o Kršnově prožitku... (zasněně) namas té  sarasvate déve  gaura-vání-pračáriné  nirvišéša-šunjavádi-pasčatja-déša-táriné ... ale máš pravdu, bratře. Je-li to znamení, musíme jít a stanout na straně dobra. Řekni, co jsi ještě viděl?\"

Sagi (přemýšlí): \"Pedro obelstil tu dívku... unesl ji... vězní ji... a chtějí ji prodat do ciziny. (přikládá si dlaně ke spánkům, což působí velmi efektně) To nevinné dítě! Vleče ji... do domu neřesti! Tam, tam ji ukrývá... hlídá ji něco velkého... tlustého... vypadá to jako hroch....\"

Luky (překvapeně): \"Hroch?\"

Sagi (jako prve): \"Ne, ne, to není hroch... má to v pracce cigaretu... cvičený... cvičený medvěd? Ne, ne... je to málo chlupaté... ach ne, je to nějaká monstrózní žena. Vězní ji u nějaké veliké, tlusté ženy. Vidím... vidím název podniku! Ano, mám to! Vězní ji v hambinci ,NAKED AND MYSTERIOUS´. \"

Luky (zasní se): \"To je v Holešovicích. Znám to tam, měl jsem odtud jednu dívenku, Asiatku. Ta ti měla tak ohromného poště-\"

Sagi (přeruší ho): \"Ale fuj, bratře!\"

Luky (sklíčeně): \"Promiň, jen mi to uklouzlo. Sei  annamrita páo, rádha-kršna-guna gáo, préme  dakó čaitanja-nitái... (ponoří se do modlitby)

Sagi (přidá se): \"...préme  dakó čaitanja-nitái bhagavad-prasádam kí džaj!\"       

 

Obraz XIII.

Interiér. Pokoj ve vykřičeném domě. Na posteli sedí Lucík a pláče. V rohu pokoje sedí na třech židlích Kulatá Hela (Helena Růžičková), kouří a obrovskými kombinačkami s dlouhým nástavcem si dělá pedikůru. 

Kulatá Hela (drsně): \"Ale no tak, nech už toho fňukání, to ti hovno pomůže, panenko!\"

Lucík (vzlyká): \"Jste zlá!\"

Kulatá Hela (chroptivě se směje): \"Jo, to jsem přesně já.  Kdybych byla hodná, neseděla bych tady, ale v Armádě spásy (ďábelský smích). A tady žádná Armáda spásy nejni. To si teda můžeš bejt jistá, holubičko.\"

Lucík (vzlyká): \"A... a kde tedy vlastně jsem?\"

Kulatá Hela (jako prve): \"No kde asi, pusinko, v bordeláku! (lehce se předkloní a manipuluje s kombinačkovým mechanismem; vzápětí je slyšet řinkot skla) Kurva fix, zase do vokna. Pedro mi to strhne z gáže. Zasranej svět!\"

Lucík (vzlyká): \"Co to je bordelák? A proč... proč mluvíte tak ošklivě, paní?\"

Kulatá Hela (drsně): \"Mluvim, jak mi zobák narost, kočičko. Jestli se ti to nelíbí, tak můžeš jít dolů na plac. Tam jsou samý Ukrajinky a ťamanky, tam tvůj outlocit nikdo urážet nebude... teda, dokud nepřijde kunčoft... (ďábelský smích) A co se tejče toho bordeláku, tak to je místo, kde se do toho buší jak vo život. A za prachy, jasnačka.\"

Lucík (jako prve): \"Buší? A do čeho? Do kovadliny? Já jsem ale ještě dítě! Dětská práce je přece zakázaná!\"

Kulatá Hela (jako prve): \"Ale hovno, pusinko, i když... do kovadliny... časem jí budeš mít taky tak tvrdou (ďábelský smích)... teď jseš ale mladý masíčko a nějakej strejc za tebe Džordžovi zaplatí pěkně kulatou sumičku. A když se vo tebe budu hezky starat, tak mi taky něco zůstane za nehtama...\"

Lucík (propukne v pláč): \"Vy mi chcete ublížit!\"

Kulatá Hela (jako prve): \"Já ne, panenko, já ne... co bych s tebou taky dělala, že jo... ale neboj, zvykneš si. Každá si zvykla.\"

Lucík (prosebně): \"Paní, když mě pustíte, tak vám dám... (pátrá po kapsách)... všechno co mám.\"

¨Kulatá Hela (se zájmem): \"A copak máš, krasotinko?\"

Lucík (s nadějí): \"Dvě žvýkačky s Pokémonama, klíčky od kola a... (vytahuje drobné, počítá) ...sedmnáct padesát.\"

Kulatá Hela (rozchechtá se): \"Tak to si strč do prdele, zlatíčko. Za tohle by tě nepustili ani z autobusu.\"

Lucík (vzlyká): \"Já víc nemám... ale můžu vám poslat složenkou.... rozbiju prasátko... šetřila jsem si na kolečkové brusle...\"

Kulatá Hela (drsně): \"Hele, nech toho, nikdo není zvědavej na tvoje drobáky. Tady se jede v úplně jinejch částkách, broučku.\"

Lucík (vzlyká): \"Mám taky stavební spoření a úrazovou pojistku!\"

Kulatá Hela (jako prve): \"Tak si to strč k těm žvejkačkám a drž už konečně hubu.\"

Lucík (propuká opět v pláč)

 

Obraz XIV.

Exteriér, noc. Sagi a Luky se pod rouškou tmy plíží k vykřičenému domu ,NAKED AND MYSTERIOUS´. Na zádech mají batohy, z nichž čouhají cepíny a lana. Plíží se průjezdem a rozhlíží se bedlivě kolem sebe. Z ulice zní hlaholení zahraničních turistů.

1. zahraniční turista (vesele): \"Schau mal, Rudi, das ist aber ein schönes Bordell, nicht wahr? Was sagst du: Gehen wir rein etwas Spaß zu genießen ?!\"

2. zahraniční turista (vesele): \"Keine Frage, Jürgen, gehen wir! Los ! Ich hab keine Lust sich da nur Schwanz zu wixen!\"

Luky (šeptem): \"Jak jsou nízcí! Musíme si pospíšit, jinak setřou pel nevinnosti té bezbranné dívenky!\"

Sagi (šeptem, nechápavě): \"Cože udělaji?\"

Luky (šeptem, důrazně): \"No prostě jí ojedou, no.\"

Sagi (šeptem, vyčítavě): \"Ale no tak!\"

Luky (šeptem, kajícně): \"Promiň, to mi jen tak ujelo.\"

Oba hoší vzhlíží do oken hambince, Luki rozbaluje batoh a vytahuje cepín.

 

Obraz XV.

Interiér. Pokoj, který už známe. Za okny je vidět hlavy Lukyho a Sagiho, kteří nahlížejí dovnitř. Lucík leží na posteli a pláče. Kulatá Hela si piluje nehty na rukou.

Kulatá Hela (drsně): \"Nech už toho ječení, bolí mě z toho palice jak střep. Jestli okamžitě nepřestaneš, dostaneš roubík.\"

Lucík (vzlyká): \"Jste zlá, zlá, zlá a ošklivá!\"

Kulatá Hela (drsně): \"No jo porád.\"

Ozve se cinkot rozbitého skla.

Kulatá Hela (nechápavě se rozhlíží): \"Do prdele, už zas?\"

Rozbitým oknem do pokoje vskakují Luky a Sagi, přepásaní lany, s cepíny v rukou.

Kulatá Hela (spatří je): \"A do prdele!\"

Luky (vážně): \"Nechte si ty vulgarity, madam. Jako bychom tu vůbec nebyli.\"

Sagi (přiskočí ke Kulaté Hele a začne ji omotávat provazem)

Kulatá Hela (vztekle ječí): \"Hele, mladej, okamžitě toho nech, nebo ti urvu koule a tvýho pinďoura dám na hraní dětem do škol-\"

Sagi (přeruší ji, rázně): \"To byste se k němu nejdřív musela dostat, dámo. Upozorňuji vás, že při podobných akcích používám suspenzor. (K Lukymu) Navaž mi prosím lano, bratře!\"

Luky (naváže Sagimu lano, pak přistupuje k Lucíkovi, který se vyplašeně choulí na posteli, vlídně): \"Neboj se, holčičko. (Hladí ji po hlavě.) Přišli jsme tě zachránit z tohoto doupěte neřesti.\"

Lucík (ještě trochu uplakaně): \"Opravdu?\"

Luky (velmi vlídně): \"Jistě, nemusíš mít strach. Jsme hodní, víš? Já jsem Luky a tamten statečný mládenec, to je Sagi.\"

Lucík (překvapeně): \"Já jsem Lucie.\"

Sagi (stále omotává lano kolem Kulaté Hely, která funí a heká - v ústech má roubík): \"Těší mne.\"

Luky (vlídně): \"Mě také moc těší.\"

Rozletí se dveře a do pokoje se vřítí Džordž, Pedro a tlustý muž (Dieter). 

Džordž (temně): \"Ha!\"

 Pedro (ironicky): \"Ale, to je nám vzácná návštěva!\"

Dieter (překvapeně): \"Mein Gott, was ist das?!\"

Luky (pevně): \"Vy bídáci, vy mizerové! Ještě krok a budeme nuceni užít brutálního násilí!\"

Džordž (výsměšně): \"Ale ale! Pánové buddhisti by vztáhli ruku na bližního svýho? To by se asi Jehovovi nelíbilo, že ne?\"

Luky (vážně): \"Ach, jak jsi hloupý! Jednak nejsme buddhisti a především... ale škoda slov. Jak jsem už řekl, postoupíte o krok a budete zatraceně litovat.\"

Pedro (výsměšně): \"Co když tě neposlechnem, kašpárku? Budeš po nás házet nepečený ovesný kuličky?\"

Džordž (překvapeně, k Pedrovi): \"Jaký nepečený kuličky?\"

Pedro (vysvětluje): \"To jsem jednou dostal vod Kršňáků na ulici... rozdávali to.\"

Džordž (překvapeně): \"Aha, a já myslel, že jsou u těch podělanejch Jehovistů. Ty rozdávaj akorát ty Strážný věže, že jo?\"

Pedro (jako prve): \"Jo, a Probuďte se! Jednou to domů přitáhla máti, tak jsem koukal na vobrázky. Maj to hezky malovaný, hlavně se mi líbila jedna školačka, jak čte Bibli. Tu bych hned přefik, kdyby teda nebyla namalovaná.\" (zasměje se)

Kulatá Hela (vyplivne roubík, nakvašeně): \"Helejte, dementi, nechtěli byste přestat žvanit vo nějakejch posranejch sektách a radši zamávat s těmahle navoněnejma frajírkama, co?\"

Dieter (konsternovaně): \"Wo ist mein süsses Kätzchen? Und ... was ist das für die zwei Schwulen da ?\"

Džordž (k Dieterovi): \"Ruhe!\"

Dieter (překvapeně): \"Pardon.\"

Pedro (vytahuje z kapsy rybičku): \"Tak hele, hošani, konec večírku. Jestli do tří vteřin neproskočíte tím voknem zase ven, tak bude zle.\"

Luky (vážně): \"Varoval jsem vás.\"

Sagi (předvede několik chvatů a srazí Dietera k zemi)

Dieter (leží na zemi, překvapeně): \"Warum ich? Ich bin hier nur zu Besuch!\"

Džordž (k Dieterovi): \"Ruhe!\"

Dieter (jako prve): \"Pardon.\"

Pedro (blíží se s rybičkou k Lukymu)

Luky (předvede výkop, vyrazí mu rybičku z ruky - záběr na rybičku, jak letí vzduchem)

Pedro (naštvaně): \"Kreténe! Byla památeční!\"

Sagi (jediným kopem posílá Pedra k zemi)

Džordž (vytahuje z kapsy o hodně větší rybičku; je velká asi jako browning): \"Je po srandě, milánkové. Padejte odkud jste přišli, nebo vám rozpářu játra.\"

Sagi (ucouvne)

Džordž (chechtá se): \"Máš v kalhotách, co?\"

Sagi (ironicky): \"Já nemám kalhoty, chlapečku. Ale mám něco lepšího!\" (sahá do záhybů svého roucha a vytahuje rybičku velkou jako malorážka)

Džordž (vztekle): \"A sakra!\"

Sagi (hází proti Džordžovi obří rybičku, obří rybička vyráží z Džordžovy ruky velkou rybičku)

Luky (s Lucíkem v náručí, k Sagimu): \"Pojď, nezdržuj se s ním.\"

Sagi (vážně): \"Přece mu jí tady nenechám.\" (Vrhá se po rybičce)

Džordž (také se vrhá po rybičce, ale Sagi je rychlejší)

Sagi (s oběma rybičkama v rukou): \"Tak, panáčku, je čas říct ,adieu´.\"

Džrodž (ustupuje): \"Pardon!\" (mizí)

Pedro a Dieter se plazí za Džordžem. Luky s Lucíkem v náručí a Sagi jsou už na parapetu.

Kulatá Hela (prosebně): \"Ne! Nenechávejte mě tady! Budu lepší! Pochopila jsem, co to je síla opravdového přátelství!\"

Sagi (vlídně): \"Lituji, madam. Věřím vám vaše čisté úmysly, ale bohužel nemáme k dispozici jeřáb.\" (Mává Hele, ladně se přehoupne na parapet a s Lukym a Lucíkem mizí v temnotách noci.)

 

Obraz XVI.

Exteriér, noc. Luky, Sagi a Lucík běží (Lucík je vlečen) temnou holešovickou ulicí. Za nimi se řítí několik pasáků a prostitutek, všichni mávají nad hlavami tyčemi, bičíky, řetězy a podobnými nástroji. Sagi náhle zahlédne na ulici stojící luxusní vůz s pootevřeným okénkem. Hbitě se do něj vloupe, všichni nasedají a auto s kvílením brz odjíždí do noci. Houf pasáků a prostitutek za automobilem chvíli běží, po pár metrech to ale vzdají, zastaví se uprostřed ulice a těžce oddechují. Někteří hrozí za odjíždějícím vozem pěstmi.

 

 

Obraz XVII.

Záběry noční jízdy po Praze. Střihy na významná místa metropole - Petřín, Pražský hrad, Nerudovka, televizní věž na Žižkově, krematorium Motol, Strakova akademie. Mezi záběry noční Prahy se vloudí jeden záběr prezidenta Havla, jak se vítá s dalajlámou. Zní píseň (hudba Vladimír Štancl alias Michal David, zpěv Iveta Bartošová

Dětství je pryč a já tu jsem

zmatená celá celičká

ujel mi život trambusem

přitom jsem ještě mladičká.

Úskalí světa proč mám znát

proč potkala jsem lidi zlý

s panenkou chci si zase hrát

a v noci spřádat svoje sny.

 

Ref.: Tihleti hoši snad fajn jsou

        bůh ví kam mne však odnesou.

        Mámo a táto, to chce klid

        jsem rázem velká a chci žít!

 

Svištíme nocí bůhví kam

světla se míhaj do noci

nesmím se vrátit zprátky k hrám

a tak mi není pomoci.

Kluci jsou dobří, jak se zdá

ten tmavší moh´ by můj hoch být

zatím tu pláču schoulená

a vůbec nevím, kam chci jít.

 

Ref.: Tihleti hoši snad fajn jsou... 

       etc.

 

Obraz XVIII.

Interiér, hala ruzyňského letiště. Luky, Sagi a Lucík vbíhají do haly.

Lucík (vyplašeně): "Kam... kam mě vlečete?"

Luky (vlídně): "Nikam, jen žádný strach. Musíme tě ale na čas ukrýt. Ti lotři po tobě půjdou, a po nás taky. Na pár týdnů se uklidíme do Tibetu. Zameditujeme si a bude nám fajn."

Lucík (nechápavě): "Do Tibetu???"

Sagi (vlídně): "Už dlouho jsme si s bratrem přáli odjet do Tibetu. Neznám lepší místo pro hluboké rozjímání a meditaci."

Lucík (nešťastně): "Já ale nejsem nemocná!"

Luky (vlídně): "Meditaci, ne medikaci. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy ti rád vysvětlím v letadle."

Lucík (zmateně): "A vy máte letenky?"

Sagi (mile): "Zatím ještě ne." (rozhlíží se po letištní hale; spatří hlouček tibetských mnichů, zabraných do hovoru. Jeden z nich má přes rameno sportovní tašku s nápisem "SPORT". Z postranní kapsy tašky čouhají letenky. Sagi se k nim přitočí a zkušeným grifem sáhne pro letenky, mniši nic nezpozorují. Sagi přepočítává letenky, odpočítá tři a zbytek vrátí opět do tašky.)

Luky (sleduje Sagiho, vesele): "Tak letenky už máme. Zbývá jen zjistit, kdy nám to letí a kolik máme času na odbavení."

Sagi (vrací se, zaslechne Lukyho slova): "Co chceš odbavovat, vždyť nemáme zavazadla."

Luky (ťukne se do čela, nadšeně): "A jo vlastně!"

Odkudsi z haly zaznívá hluk; Luky a Sagi se jako na povel otočí a s Lucíkem v závěsu - stále je napůl vlečena - směřují k místu, odkud hluk přichází. Přicházejí k britské imigrační kontrole. Na lavičkách opodál pláče a naříká několik desítek Romů.

Luky (přistupuje k jedné Romce, s účastí): "Copak se vám stalo, paní? Mohu vám nějak pomoci?"

Romka (kvílí): "Joj, pánko velkomožný, zle je, zle! Chcela som ísť tuná s mym najmladším (sklání se k lavici a zpod hadrů vytahuje malé dítě, zdvíhá ho a strká Lukymu pod nos) chcela som do Londyna za mojim Ferkom, písal nám, ako dobre sa má na tej podpore, oj! Zobrala som všetkých, tuná Lacko, Dežo, Aranka, a oni nás něchců do lietadla vziať, lebo zme čierny! Oj, rasízmus, ojojoj!"

Rom (připojuje se k debatě): "Tak, tak, lebo zme čierny! Jaj, čo robiť, tuná nězoženiem robotu, a moje ruky sú hladné po krompáču aj po lopatě! Aj však v hen tym Londyně potrebujů dobrých kopáčov, robotníkov, a čo teraz, všetky peniaze fuč, do lietadla němožno, oj, joj, taký rasizmus, taký rasizmus!"

Luky (překvapeně kroutí hlavou): "Jak to, že vás nevezmou do letadla?"

Rom (vysvětluje): "Tož ten gadžo v tej budke povedal - a po anglicku vieš? Ja hovorím neviem, pánko milý, neviem. Tak on hovorí - a základnů školnú dochádzku máš ukončenů? Ja hovorím němám, pánko zlatý. On hovorí a čítať, písať vieš? Hovorím neviem - a on - nikam nepójděš, lebo si čierny !"

Romka (přidává se): "Mňa sa opýtal - a koĺko detí máš, ja hovorím duša zlatá, osem. A všetkých vezieš s sebou? Tak, pánko úradník, všetkých. A čo mama, otěc? Všici jeděme, pánko velkomožný. Tak to nie, on povedá, nemóžetě do lietadla, lebo ste čierny! Ojojoj!"

Sagi (k Lukymu, pohoršeně): "To je ale hrozné. To je přece rasismus, co budeme dělat?"

Luky (přemýšlivě): "Přemýšlím o tom. Těm dobrým lidem je třeba pomoci. Celý život poctivě pracovali, korunku ke korunce střádali, a teď by se nemohli vyjet podívat do světa?"

Sagi (vážně): "Hrozná představa. To je ale svět, ve kterém žijeme, tolik nespravedlnosti všude kolem nás, až se mi srdce svírá, bratře. Ať přemýšlím jak přemýšlím, napadá mne jen jediné řešení."

Luky (vážně): "Ano. Je to smutné, ale nic jiného nám nezbývá. Ostatně, jak se říká, účel světí prostředky." (sklání se k Romce a cosi jí šeptá do ucha, ta souhlasně přikývne a pak Lukyho vášnivě líbá na obě tváře; levou rukou ho přitom nenápadně šacuje)

 

Obraz XIX.

Exteriér, den; vidíme záběr na letištní plochu, po které běží asi dvě stovky Romů; v čele běží Luky, Sagi a Lucík. Sagi na schůdcích zkopne letušku a celý dav se řítí dovnitř.

 

Obraz XX.

Interiér, pilotní kabina. Luky bere oba piloty za límec a vyhazuje je z letadla. Poté se s úsměvem obrátí na Sagiho, zvedne palec vzhůru a usedá na uprázděné místo prvního pilota. Záběr z pilotní kabiny do letadla, na všech sedačkách sedí šťastní Romové, usmívají se, zpívají, někteří jedí svačinu, romské děti se vesele honí v uličce mezi sedadly.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.08.2004 00:00:00dát kritice tipmalej_blazen
v
19.04.2004 00:00:00dát kritice tipWiruZ
skvely!!! t!
22.01.2004 00:00:00dát kritice tipJeanJoche
Super.
Super.
Super.
07.02.2003 00:00:00dát kritice tipCáchy
Bože, Sagi, jestli za tohle nedostaneš Českýho lva, tak už potom za nic.
30.08.2002 00:00:00dát kritice tipbritwa
No tento druhy je lepsi.Trosku korenistejsie by to ale mohlo byt!:o)
12.06.2002 00:00:00dát kritice tipgalaxy
:o))))
10.05.2002 00:00:00dát kritice tipCyndi
To nemá chybu! Zamilovala jsem se do obou, resp. všech tří hrdinských postaf naráz, chci další a další pokračování. Prosííím.
:-)))))))))
Tip jako prase!
09.05.2002 00:00:00dát kritice tipSagvanTofi
První díl viz 30. 4. t. r.
Doufám, že překonáte ostych a vyjádříte se. Já jsem člověk jako vy, až na to, že jsem slavnej.
09.05.2002 00:00:00dát kritice tipQuoniam
Sagi, dycky jsme tě měl rád, ale že seš takovej sekáč ...
Ruku na srdce, klobouk dolů.

Piš, piš!!! Trochu jsi nám sešel z mysli.
09.05.2002 00:00:00dát kritice tipkafka
taky jsem zatlačila nejednu slzu...
Kdy bude premiéra?
09.05.2002 00:00:00dát kritice tipDanny
:)))
*
09.05.2002 00:00:00dát kritice tipRegis
Ať žije Lukvan Vaci a Sakaš Tofalík!!! Taky jsme v mládí blbli a vylezla z toho hra "Šampón", kterou nám zmršil Morávek... *!
09.05.2002 00:00:00dát kritice tipCirilla
Sagvoš, sem se chechtala celou dobu :o))))*


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.