Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 441 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Soused
datum / id13.09.2020 / 511128Vytisknout |
autorGora
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno242x
počet tipů25
v oblíbených1x
Soused

 

Vyšla před domek, skloněná k pravé straně podle ucha kýble, který nesla, a zběžně obhlédla kopec. Slunce ještě nehřálo, ale už svítilo na boudu se slepicemi.

Pár hrdliček vyčkával na jabloňce. Zkroucený pahýl hrušně jako z Dalího obrazu zase obsadila letka strak. Jen pohybem krků oznamovala, že je živá a ne namalovaná. Kukačka a datel o sobě taky dávali vědět z lomu za boudou.

Obyčejné ráno, které měla tak ráda. Slepic a divokého ptactva už tady žila několikátá generace. A přece - dnes bylo něco jinak.

Najednou si to uvědomila: z vedlejšího pozemku „o patro níž“ ve svahu, než je jejich dům, už nikdy neuslyší chraplavý hlas starého muže, jak svolává kočky „Macíkůůů, pojď ke snídani, Macíkůůů…“!

Měl totiž včera pohřeb.

Poslední dobou, vlastně téměř dvacet let, se setkáním s ním snažila vyhýbat.

Ono to sousedské nemluvení nepřišlo den ze dne. Obětavě se staral o manželku bez nohy, poté, co zemřela, ve volném čase zahrádkářům dole v údolí ošetřoval ovocné stromky, a kdo přinesl nůžky a nože, za nějakou tu korunu je ochotně nabrousil ve své vzorně uklizené dílně. Dobrák, myslívala si.

Nedovedla jej zcela ignorovat ani poté, co zaslechla od domkářů v širším okolí už ne tak dobré zprávy o jeho povaze. Pokud něco předělávají, třeba jen o kousek posunou plot, hned je tam pan Dudek, náramně se o vše zajímá, s rukama v bok kroutí hlavou, a že prý - jestli se vám to opravdu TAKHLE líbí - další den už ho někdo potká na úřadech, za týden mají na stole obsílku a „za rohem“ úředníka.  Na stavebním, památkovém, pozemkovém oddělení městského úřadu, tam všude náramně všímavého pana Dudka dobře znali.

I kdyby všichni stavěli podle schválených plánů a s povolením, podobné kontroly nebyly zrovna příjemné. Navíc své konání nijak netajil a brzy nebyl v okolí snad nikdo, kdo by se s ním normálně zastavil na kousek řeči. Všichni ostatně měli nějaké to máslo na hlavě.

Jednou už to nevydržela, sice s respektem ke staršímu člověku, přesto na něj udeřila:

„Pročpak jste, pane Dudku, den po tom, kdy jste nám na zahradě stříhal stromky, letěl na stavební úřad, jestli máme povolení na opravu napůl zborceného tarasu ještě po Němcích? Úřednice říkala, že jste to byl vy, kdo to oznámil. Manžel pak musel nechat udělat projekt kvůli sotva metrové zídce, napařili mu i pokutu.“

Začal povídat něco o tom, jak by všichni měli poctivě dodržovat dané zákony, a šoural se po cestičce ke svému domku. Ještě zaslechla, že od toho tady je on, starej Dudek, aby na všechno dohlédnul, a tak začerstva, když byla v ráži, na něj zavolala:

„Vy spíš jen šmírujete, co kde kdo dělá, a žalujete. Muž říkal, že si ty stromky raději ostříhá sám, že vás už na pozemku nechce vidět.“ Pokrčil rameny a vešel brankou do zahrádky.

Od toho dne ho jen pozdravila a do žádných řečí se s ním nepouštěla. Sice jí to bylo hloupé, musela si pro sebe občas připomenout, co je ten nevinně vyhlížející důchodce ve slamáku zač. Konkrétní případy, koho kde udal, jí pokaždé prolétly hlavou. Už z toho člověka nikdy neměla dobrý pocit.

Zatímco krmila drůbež, cosi se k nim jako duch proplížilo pod plotem. Kočky od souseda! Nalezenci, kteří u něj našli trochu jídla a azyl. Dudek je měl rád snad tím víc, že s lidmi se nesnášel.

Co teď s nimi bude?

Vrátila se domů pro piškoty, vše vysypala do velké mísy a zalila mlékem. Zavolala: „Macíku, pojď ke snídani, Macíkůůů…,“  napodobila podvědomě sousedovo volání, jak je za ty roky měla naposlouchané.

Kočky se pomalu trousily, jedna za druhou, v čele s huňatým bílým kocourem.

Sedla si opodál na terasu, aby je nevyplašila.

Kocour přišel a otřel se jí o nohy. Pohlazení pro něj bylo důležitější než jídlo. Dlaní přejela po nahrbeném hřbetě. Začal hlasitě příst.

Potichu řekla přeskakujícím hlasem: „Ty jsi vyjednavač, viď… tak pojďte všichni, macíkové.“

Postavil se k plné misce. Za chvíli už tam byly ostatní kočky a pustily se do jídla.

Dnes je opravdu jiné ráno než obvykle, pomyslela si. To bude tím, že nám nezbylo mléko do ranní kávy. Ani kapka.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.09.2020 21:38:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

:-), vČK -  kde jinde

16.09.2020 21:37:54dát kritice tipMajaks

kde je okraj památkové zóny, někde tady na písmáku? 

16.09.2020 21:27:59dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jsem ráda, žes četl, a na inkriminovaná místa se kouknu... on to byl se zídkou spíš obecnější příklad, ovšem zde je okraj památkové zóny a bez památkářů nesmíš ani vyměnit plot. Děkuju.

16.09.2020 20:53:42dát kritice tipMajaks

nejsem teda zadnej expert na stavebni pravo... ale ten projekt na opravu metrovy zidky bych chtel videt

je to docela mily, ale v uvodu se nejak nepodarilo do situace prirozene vplynout, obzvlast tehle vety je, podle meho skromneho nazoru, treba se zbavit:

Soused Dudek, truhlář v penzi, s nímž se první roky bydlení tady na kopci příležitostně ráda zastavila u branky na popovídání, měl totiž včera pohřeb.

15.09.2020 20:21:57dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, poté, co odešla jeho manželka, už jistě... díky!

15.09.2020 12:50:33dát kritice tipEvženie Brambůrková

Dvě podoby jednou starého člověka. Zvířata měl určitě raději. 

14.09.2020 13:46:33dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Supíku, díky!

14.09.2020 13:44:37dát kritice tipsupizmus

Příjemné počtení

14.09.2020 10:06:49dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, děkuju, moc potěšilo:-)

14.09.2020 09:57:42dát kritice tipOldjerry
korektor

To je strašně hezký ( v téhle formě mne to napadlo po dočtení)...

Je to velmi působivá mikropovídka, být réďa, dal bych nejen tip...

14.09.2020 08:54:291 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

sveřepe, tak to děkuju za milé slovo...

14.09.2020 04:55:40dát kritice tipsveřep

Dotklo se mne a o textu dále přemýšlím... Jo? Jako fakt. Moc potěšitelné, ačkoli tklivé.

13.09.2020 21:13:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju ti, Karle, ano, Renata to pověděla přesně!

13.09.2020 21:11:55dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Přemku, děkuju. Stalo se /mi/ několikrát za dobu, kdy tu žijeme, že jsem musela vzít odpovědnost za cizí zvířata do svých rukou... bez pomoci mojí rodiny by to ovšem nešlo, zbyl by útulek.

13.09.2020 21:09:13dát kritice tipK3

Přečetl jsem si dvakrát. Umíš vyhmátnout podstatu.

Tady to vyznívá až symbolicky. Dvě stránky lidské povahy. Každý z nás je má a na každém záleží, jak moc tu kterou nechá vyniknout. T. Vlastně Renata to řekla i za mě.

13.09.2020 21:09:00dát kritice tiplastgasp

To je přesně typ pohodové povídky o vztazích mezi lidmi,  z nichž někteří věkem zúžují svou činnost do kverulantství, maskované starostí o pořádek podle jejich představ. Nedůvěra pohasla jeho odchodem a sousedské zvyklosti převážily soucitem se zvířátky, která po něm zůstala. Bezva. 

13.09.2020 17:51:30dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Janičko, děkuju:-)))))

13.09.2020 16:46:33dát kritice tipvesuvanka

Irenko, to je krásně napsaná povídka, pan Dudek je vylíčen ve špatném i dobrém. Moc se mně líbí závěr:

Kocour přišel a otřel se jí o nohy. Pohlazení pro něj bylo důležitější než jídlo. Dlaní přejela po nahrbeném hřbetě. Začal hlasitě příst.

Potichu řekla přeskakujícím hlasem: „Ty jsi vyjednavač, viď… tak pojďte všichni, macíkové.“

Postavil se k plné misce. Za chvíli už tam byly všechny kočky a pustily se do jídla.

VELKÝ TIP :-)))

13.09.2020 14:42:351 tipů dát kritice tipNami 99

Gora - děkuji moc a vážím si nabídky.

13.09.2020 14:38:262 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Laďo, děkuju...jsem ráda, že ses stavil... pro tebe by se ještě kapka mléka do kafe našla, i kdybychom měli podojit kozu:-))

13.09.2020 14:36:04dát kritice tipNami 99

Moc hezké a příjemné pohlazení na závěr.

13.09.2020 14:27:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Vďaka!!

13.09.2020 14:27:12dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ivi, tak to mě moc těší, že ti povídečka připadá dobrá:-), děkuju!

13.09.2020 14:23:141 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hani, to je fakt s tím komplexnějším pohledem, ale z mé strany /autora/ by to byly čiré spekulace, co ho k tomu chování mohlo vést, a do nich se nechci pouštět. Taky čtu ráda delší povídky, jen by bylo třeba, aby je tady někdo vkládal:-))

Děkuju za pozornost a pěknou neděli.

13.09.2020 14:20:08dát kritice tipKarpatský knihomoľ
redaktor poezie

Bavilo ma to od začiatku až do konca, lepšie sa asi ne vyjadrím. 

13.09.2020 12:43:261 tipů dát kritice tipblacksabbath

četla jsem před obědem....Jjjj...phlazení je důležitější než jídlo...líbí se mi jak jsi krásně vystihla ...ráno....pana Dudka.....i paní sousedku.....on se možná zapšknul po smrti své ženy....už se neměl o co starat a tak se "staral"......a ten závěr....ten je strašně milý....*/*****************************************.

13.09.2020 12:40:171 tipů dát kritice tip8hanka

Irenka, pohnútky síce neospravedlňujú konanie, ale ponúkajú komplexnejší pohľad na človeka, nielen  povrchné vnímanie  neprimeraných reakcií...

škoda, že sa  dlhé poviedky akosi vytratili, dobré čítanie môže byť akokoľvek dlhé, nakoniec sa aj tak zdá byť krátkym, keď naplno zaujme, pohltí čitateľa...

 

13.09.2020 12:31:151 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ahoj, Hani, díky... krásný komentář! Uvažovala jsem o tom věnovat prostor i pohnutkám souseda, ale to by už byla dlouhá povídka, ne mini... děkuju.

13.09.2020 12:28:251 tipů dát kritice tip8hanka

príbehy zo života u Teba veľmi rada čítam, si vnímavá, citlivá duša pomáhajúca všetkému živému, nič Ti nie je ľahostajné...aj susedovie mačičky si prichýlila, nakŕmila a nielen to...láskavý dotyk kožúška je  viac ako len jedlo...sú doma...

u viacerých starších ľudí (žiaľ, vrátane mňa, ale bojujem s tým) som si všimla postupom rokov väčšiu nespokojnosť, frflavosť, kritiku všetkého, čo sa deje  okolo nich vrátanie miešania sa do cudzích vecí, cudzích životov...často si neodpustia  štipľavé slovné komentáre, ohováranie...možno je to samotou, odstrihnutím od aktívneho života, asi si tak vypĺňajú prázdno v ich každodennom živote, myslia aspoň na chvíľu na niečo iné ako na konečnosť, ktorá je stále bližšie...

**********

13.09.2020 12:10:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, i od tebe přišla milá slova... je to takové čtení na neděli, no:-))), děkuju.

13.09.2020 12:09:01dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Renato, jsem ráda za tvůj komentář, je pravdivý.

13.09.2020 12:08:541 tipů dát kritice tiprevírník

To je milé povídání. Jak pohodově začalo, tak i skončilo. To mezitím, to, co se dozvídáme o panu sousedovi, i když to není zrovna pozitivní, tím pádem čtenáři příznivý dojem ani příliš nenarušilo.

13.09.2020 12:00:454 tipů dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Ireno, hezky popsaný charakter. Takových lidí je hodně. A je dobře, že jsi také ukázala jeho dobré stránky. Každý člověk má v sobě namícháno špatné i dobré, a každý jinak. 

 

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.