Mladý král

Mladý král četbou se zabýval.

Přečetl spoustu knih.

Jenomže příliš je prožíval.

Ponořen bloudil v nich.

V čase kdys (v deštivý – právě snil)

zívnul si mohutně.

Nudil se. Nudu král objevil.

Náhle tak posmutněl.

Proč mě nic nebaví? Ptám se tě!

Hamlete, odpovíš?

Stejný den, stejná noc, stejné vše.

Také mě popravíš?

Mlčíš-li, mlčím Já – panovník.

Nevládnu! Směješ se.

Loučím se. S knihou jsem kočovník;

stránko má otoč se!

Mladý král s listem chtěl otočit.

Nestačil pohnout jim.

Život ho nudou již zotročil.

Hamlete, usnul jsi.