Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nesmírný kabanos

01. 10. 2020

328

Autor

Movsar

Poslyšte pravdu o příčinách nesmírné vojny s Turkem. 

Na počátku byla země, do níž snad sám bůh otiskl svou tvář. Zelenkavé kopce rodily granátová jablíčka a citróny, řeky těm kopcům ovíjely kotníky jak dobrotiví hadi, večery měly nachové tváře nerozhodných dívek. Tak rajský byl ten kraj: Náhorní Karabach. 

A o ten kus země sváděli při dva národy: Arméni a Azerbajdžánci. Jedněm dělali velkého bratra muži z Kremlu, druhým ti z Ankary, neboť i jim lahodila krása tamních plošin.

I rozhodli se ti velcí bratři jednoho dne smířit národy. Uchystají hostinu, shodli se. Rusové navrhovali uvařit sto tisíc litrů polévky - boršče a v ohromném kotli ulitém v ostravské Nové huti Klementa Gottwalda jej přivézt na karabašskou plošinu. Turci navrhovali upéct vepřový kabanos o délce osmnáct kilometrů a průměru čtyři kilometry a dopravit jej na karabašskou plošinu po železnici. Z nejrůznějších důvodů, o nichž prameny mlčí, padlo rozhodnutí na nesmírný kabanos. 

Stalo se tedy, že jednoho dne se Karabašci probudili a za okny jejich domů ležel nesmírný kabanos, uzenina bez počátku a konce. 

Jenže záhy namísto smíru rozhořel se o nesmírný kabanos spor. Muži v maskovacích uniformách, s pásy kulometných nábojů kolem krku, se na sebe zazubili stříbrným chrupem a požadovali uzeninu pro sebe a své národy. Marně prezident Erdogan a ministr Lavrov ujišťovali, že se dostane na všechny a že třeba i sto tisíc litrů polévky bude. Ne. Muži počali vrhat přes čtyřkilometrovou překážku dělostřelecké granáty a pálit kulometné střely. A do toho zpívali a pili pálenku z granátových jablek, kouřili citronové cigarety a těšili se, až ukořistí nesmírný kabanos smíru a brzy svedou další bitku o polévku.