Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Optimistická

30. 09. 2020
1
0
177
Autor
svatekr

Mojí ženě moc optimistická nepřipadá. Moc asi vzpomíná na to všechno, co jsme prožili a o čem v písničce zpívám. Všechno je tam prožitá pravda. Včetně té vody k obědu. Ale já zase říkám: "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?".

 

               C                                                  Dmi

1.  I když jsem stále optimista, tak už mě bolí různá místa na mém těle.

             G7                                             C

To si pak zapnu ranní zprávy a vlezu s hrnkem kávy do postele.

         C                                              Dmi

Občas pod žebry mě píchá a špatně se mi dýchá, bolí hlava.

             G7                                              C

Jak se mi 50 let blíží, začínám to cítit v kříži – žádná sláva.

       Ami                     Dmi           G7

R: Ale vždy mám přátel pár, ti po mém boku kráčí

      C            Ami       Dmi        G7

Ti od Boha jsou dar, ti k životu mi stačí

           Ami                     Dmi           G7

A ať je kolik chce mi roků, tak vždycky zbývá víra,

      C             Ami     Dmi      G7                   C

že na píchnutí v boku se přeci neumírá – na to se neumírá.

2.  I když jsem stále optimista, tak když je peněženka čistá, nejsou prachy.

A já dřu až do půlnoci, přesto mě neopouští pocit, že umřu strachy.

A když pak přijdou upomínky, k obědu vody dvě tři sklínky musí stačit.

To se pak těžko ze dna zvedám a skoro marně důvod hledám znovu začít.

R: Ale zbývá přátel pár, co po mém boku kráčí

Ti od Boha jsou dar, ti k bohatství mi stačí.

Já nemám peněz rance, ale vždycky zbývá víra,

že na prázdný konto v bance se přeci neumírá – na to se neumírá

3.  I když jsem stále optimista, tak vidím život, jak si chystá svoje zbraně.

Když kámoš podrazí ti nohu, zbývá jen obrátit se k Bohu odevzdaně.

Když přátelství pak zvoní hrana, ta bolest v srdci není hraná, schází víra,

že na zlomený srdce a na přátelství smrt se neumírá.

R: Ještě že zbývá přátel pár, co po mém boku kráčí

Ti od Boha jsou dar, ti ke štěstí mi stačí

A i když dobře znám – bez trní nejsou růže,

kdo bez přátel je sám, ten klidně umřít může – na to se umřít může.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru