Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 443 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

muzeum/učebna biologie
datum / id01.10.2020 / 511761Vytisknout |
autorLuzz
kategorieMIMODalší dílo autora
témaKrimi
zobrazeno281x
počet tipů14
v oblíbených4x
do výběru zařadilatkij,
muzeum/učebna biologie

 

.

 

zatavit okamžik do jantaru

- mušku, mravence… alespoň zrnko písku!

 

a v dobách méně příznivých jej okukovat jak exponát v muzeu zkamenělin

nebo vzácnou relikvii v bazilice

 

svědectví něčeho

- co se stalo

- co se stalo jinak

- co se vůbec nemuselo stát

 

stalo se jen co si pamatujeme; to ostatní je nerozlišená hlušina

 

 

a k čemu všechna ta krása

- zalitá v pryskyřici

- zakonzervovaná v roztoku

(jako mládě zajíce anebo lidské embryo ve vitríně vedle učebny biologie)

- dokonale vysušená; zafixovaná

(jako motýli monarchové ve skle anebo vylisované léčivé byliny v herbáři)

 

 

(odpověz!)

 

---

 

občas se mi v muzeích dělá nevolno protože

- v každém artefaktu cítím pohřbenou příležitost

- v každé vitríně jsou vystavena torza promarněných chvil co už nejsou k žití

 

je mi zle z toho, co jsme promrhali, ach ano! a to vše jen proto

- abychom neutrpěli válečná zranění

- aby dokonalé chvíle nedostaly trhliny (bez možnosti dalšího vyplnění)

- abychom chránili/vyztužili ztenčená místa k nalomení

 

...

 

nedovedu se na to už dívat

nedovedu se jen dívat

nedovedu se dívat

 

už nikam

 

nedovedu se

 

už nikam

 

.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.10.2020 10:33:42dát kritice tipLuzz

...něčím, co mě přežije... jakože jo, ve své sebestřednosti se tím dost zabývám... a v poslední době docházím k docela jednoznačnému závěru :)

díky za návštěvu, tady i jinde.

21.10.2020 09:45:24dát kritice tipKaj

Toto je dobré, nyní jsem napsal kritiku k "V hrudním koši" a toto je jako potvrzení toho, co jsem tam napsal o šťávě, možnosti jí využít. 

Je vidět, že se zabýváš pomíjivostí, odkazem, sebepřekročením, přesahem, něčím, co Tě přežije. 

Rozčiluješ se. 

Také jsem se tím zabýval. Pomohlo mi pitvání toho, jak je co postaveno, uděláno. Hlavně psychologicky. Vyšlo mi z toho, že to, jak se věci mají není náhoda, ale naopak nevyhnutelná nutnost. Máme možnost najít v tom to, co je dobré a být za to vděční. 

Je to těžké, protože to vypadá tak snadné, aby to mohlo být lepší. Ale to už parafrázuji Tvá lépe vedená slova. 

08.10.2020 20:56:07dát kritice tipSilene

Když si prohlížím jantar, prochází jím světlo, kdežto u těch válců je víc tmy a prachu, na konci k zalknutí. Přemítám, kolik kdy kde bylo světla vlastně, kolem těch vitrín, které jsem potkala.

05.10.2020 22:15:26dát kritice tipLuzz

jo, dominicku, v poslední době vážně nesnesitelná... díky.

05.10.2020 22:07:07dát kritice tipdominick

to je ta nesnesitelná lehkost bytí

04.10.2020 11:15:34dát kritice tipLuzz

z mýho pohledu o žádný obhajování nešlo. proč bych jako měla obhajovat svůj text. jen jsem ti chtěla (zcela upřímně!) pomoci pochopit ten verš.

04.10.2020 10:45:20dát kritice tiplastgasp

Nikdy není zbytečné obhájit své myšlenky (nebo text). Pokud by se nestalo to co si nepamatujeme, byli bychom na tom dobře. Ovšem ! také někdy špatně. Sákryš, nějak jsem se do toho zamotal.

04.10.2020 09:21:59dát kritice tipLuzz

lastgasp, co se týče té buřičské myšlenky ohledně pamatování si, není nikde řečeno, že jde o nějaké závazné stanovisko. ale - není to takhle někdy? osobně jsem už lehce za zenitem a problémy s pamětí začínám pociťovat... můžeš tam třeba (!) číst i ten strach z eroze paměti... člověk si potom minulost opravdu vykládá na základě toho, co si pamatuje. tak třeba takhle?

zbytek si můžeš interpretovat, jak chceš (vím, alibismus z mé strany... ale zdá se mi, že už teď jsem řekla zbytečně mnoho)

03.10.2020 21:56:27dát kritice tiplastgasp

Myslím, že v komentářích bylo řečeno dost, jen neumím příjmout, že si pamatujeme jen co se stalo. Ochrana ztenčených míst před nalomením není přece mrhání. Z veršů čiší cosi nevlídného a dráždivého a podel autora to planí svůj účel. Co je tedy cílem, jaký mají ta slova význam?

02.10.2020 13:22:50dát kritice tiplawenderr

nemám ráda prach, je mrtvej - možná se tý smrti přeci bojím:) Ale dík za přiblížení tvých muzejních pocitů, můžu líp rozostřit do všech koutů ...

02.10.2020 13:17:32dát kritice tipLuzz

law, napadá mě k tomu, co píšeš - preparovaný, zakonzervovaný exponáty jsou v určitých ohledech fajn - hlavně pro ty racionální vrstvy v nás... ale někdy v muzeích teda zažívám úzkostný stavy... a čas od času dokonce i při prohlížení fotek :)

02.10.2020 12:54:01dát kritice tiplawenderr

mi to přijde přesné. Přesně ten pocit, co v sobě nosím, jen ho nepouštím ven, že si přijdu pak divná - ale teďs mě na něj navedla, proč nemám ráda preparáty ... je to trochu srabácké:) Super kousek poezie pro mě, živej svět je všude kolem, na dosah zkušenosti. Smrt taky. Ale opatrně :) Tolik k tématu muzeí z pohledu ... - nevím, jak se pojmenovat - muzejní ignorant? :D Ale chodím tam - zkušenost. Šiš, to je blábol ten koment, ale víš, co jsem chtěla říct ... :) že rozumím!

02.10.2020 07:19:50dát kritice tipMajaks

Tyhle sexisticky komentare bych taky trestal. 

01.10.2020 13:18:461 tipů dát kritice tipSilene

Tak dobrá, může se i s tipem. Obecně nemám potřebu přepisovat tvé autorské texty tobě coby autorovi, jen si je občas přečíst ještě jinak, pro sebe.

Tady v tom místě:

- abychom neutrpěli válečná zranění

Beru za jedno tvé vyznění, jak si jej tedy vykládám; no a v hlavě se mi protáčí na úvahy o mrhání v rámci válečných korekcí početních stavů lidstva. Jasně, že je to v zásadě typický projev druhu, takže o mrhání defacto nejde, to jen ten individuální smutek nad individuálními osudy převažuje.

Tohle nechci zobecňovat, ale za sebe myslím, že ženský piplací úděl prostě způsobuje tu vyšší citlivost. Koho baví neovlivnitelný zmar jeho díla, které navíc nemuselo vždy automaticky každou bavit, protože snad "od přírody vrozené".

Nemyslím si, že lidstvo je apriori dobré, to se ví, že ne. Však o těch rozporech píšeš dlouhodobě, ráda čítávám, co stačím.

01.10.2020 12:56:12dát kritice tipLuzz

silene, ve kterém? (omlouvám se, odhadnout to nedokážu)

(a kategorii neřeš)

 

01.10.2020 12:30:31dát kritice tipSilene

V jediném místě jsem měla chuť přečíst si to jinak, asi se dá snadno odhadnout. Víc k tomu nepíši z respektu kategorie. A četla jsem tu ráda, víckrát.

01.10.2020 11:44:11dát kritice tipAlegna

pocity, které jsem měla ze čtení byly silné a obsah je mi blízký*****

01.10.2020 09:51:23dát kritice tipLuzz

jestli tě to dráždí, tak to splnilo svůj účel.

01.10.2020 07:36:17dát kritice tipMajaks

To psani do odrazek je mi blizke, ma to řád. 

Naopak hippiesacke myslenky o tom, ze skutecne je jen, co si pamatujeme, me drazdi. Za takovy buricstvi by mely byt tresty. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.