Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tajně

07. 10. 2020
14
7
396
Autor
namcholtiv

probudí se v noci

a je sama

přichází k ní z dálky 

jako vina

na střechách hoří plechový měsíc

a ohnutý hřbet prázdnoty

 

nejsou slova 

jimž by rozuměla

snad jen tichá melodie

velmi pomalého deště

 

v němotě svlečených míst noci

dáváme smutku nová jména

ale tajně

neboť velká srdce

nesmí dál šířit 

svá zoufalství

 

 


7 názorů

64T.B.S.
02. 11. 2020
Dát tip

Moc smutné v tuto dobu


MilanH
18. 10. 2020
Dát tip

na střechách hoří plechový měsíc ...


O úplňku nikdy nepřijde nic dobrého. Snad jej sezvat přátelé a propít se k ránu.


namcholtiv
16. 10. 2020
Dát tip

Děkuji za kritiku. Snad právě naše vlastní zoufalství k nám přichází, když jsme sami. Snad to není něco jiného.


V první sloce mám nejasnost: píšeš - přichází k ní z dálky/jako vina ... co, nebo kdo?

Zdánlivě to vypadá na ten měsíc a ohnutý hřbet prázdnoty, ale máš to formulováno jako popis oné noci, nikoliv jako onoho přicházejícího. Jestli jde skutečně o ten měsíc, dalo by se to k sobě svázat slovem "hořící".

Melodie velmi pomalého deště se mi líbí.

První dva verše poslední sloky (konec konců celá poslední sloka) mi přijdou jako sumář, dovysvětlení nebo jako zobecňující závěr předchozího děje. Ale právě proto, že předchozí dění mi přijde nejasé, tak se domnívám, že poslední sloka k předešlému "nepasuje".

Úplně závěrečná výpověď (poslední tři verše) nejsou špatné, je tam kus mourosti. Ale tím pádem by si zasluhovaly to, aby sdělení před nimi bylo jako nahrávka na smeč. Mně přijde, že není.


oleandr
07. 10. 2020
Dát tip

pěkná


Alegna
07. 10. 2020
Dát tip

pro mě velmi dobré, ráda jsem četla***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru