Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Volám horký šum

11. 10. 2020
1
7
260

Byl jsem zvyklý psát v jazyku anglickém, toto je jeden z mých raných pokusů o české verše. Bylo mi řečeno, abych začal své básně zveřejňovat, snad by to mohlo vést k mé umělecké liberaci.

Báseň vznikla původně jako úkol na osobnostně sociální rozvoj, kdy každý z nás měl vytvořit inzerát na sebe samého.

Původně se jmenovala "Smyslný inzerát pro tebe", nicméně z uměleckého a aurálně libozvučného hlediska volám raději horký šum.

 

Volám horký šum

Dám ti nahlédnout do své duše a na oplátku si vezmu tu tvou,

protože,

jen já ji schovám tak, a uklidím do sametové truhly,

kde mě bude hřát tak jak já, není zde místa pro klenoty.

Jen něhu, blízkost a pochopení,

vlídnost, a já naslouchám s opojením.

 

Kdyby vzati by mě bylo, kdo jsem já? Jen tvá milost, tvá krása ve zkumavce a nejvyšší mír.

Někdy trocha zahanbení, trocha nevlídné reakce, mermomocí sním.

Jsem jen jeden lístek na stromě, který kvete po jaře,

vlaju ve větru a čekám na tebe.

 

Možná atrakce není reakce, slova nejsou čin, a tak čekám, a čekám,

čekám, ale jsem jen stín,

co čeká na slunce, až bude s ním.

 

 


7 názorů

Díky, díky vám všem, kteří jste si našli čas přečíst a hlavně okomentovat mé první dílo, které jsem zde vložil! :) Těší mě konstruktivně podaná kritika, speciálně od tebe, Radovane, kterou jsi detailněji rozebral.

Beru si z vašich reakcí a tipů mnohé - potřebuji vylepšit svůj psaný český poetický projev na vyšší úroveň - snad bych básně mohl v češtině také i více číst, než je jen pouze tvořit :). Je taky skutečně možný, že se báseň rozpadá, verše a sloky totiž skládám celkem chaoticky a na přeskáčku. Dám si větší pozor na soudržnost myšlenky a správného navázání.

Ps: Je pravda, že báseň je možná těžší prokouknout, jelikož jsem uvedl málo informací a měla by být delší. Teď už to vím.

 

Ještě jednou vám chci vyjadřit vděčnost za vaši podporu a názory. Ať se daří! A jdu na vaši tvorbu  :)

 


Umbratica
12. 10. 2020
Dát tip

Líbí se mi spíš celková koncepce tvé básně. Některé verše jsou formulačně velmi kostrbaté. Chtělo by to formulace zjenodušit tak, aby sice působily archaicky, ale zároveň velmi logicky. Tip.


máš recht, vzal jsem si brýle na čtení a už to vidím lépe ...

a dík za vysvětlení


Radovane, no já nevím, ale já v té druhé sloce, aspoň zatím, nečtu tebou zmiňované Kdyby vzali by mě bylo (...), ale Kdyby vzati by mě bylo, což je asi kostrbatější verze něčeho jako: 1) Kdyby mě byli vzali (respektive Kdybych byl sebranej, neznámo kým), 2) Kdybych se stal tím aktem sebrání, vzetí. A možná to chtělo říct podobně znějící „Kdyby vzato by mi bylo já“, ale chtělo to říct nějak rozostřeněji, a možná ne. A podle mě je důvodem toho, že je to takhle, asi hlavně ten zvuk – kdyby vzati by mě bylo – jako nějaká tajemná mantra.


Ještě mi to nedá, kdybych přece jen měl pravu, tak stejně piš a piš! Poetiku v sobě máš, jsou tam jasné důkazy. Takže do boje!


Dát tip thebittenpeach

Jako inzerát na sebe mi tam přijde málo informací o tobě:

schováváš něžně duše těch, kteří do svých nechají nahlédnou, jsi lítek na stromě s popsanými parametry a jsi čekající. Tyto obrazy jsou dobré.

Ostatní popisy jsou formulované tak, že nejde poznat, jestli jde o jiné lidi nebo o tebe.

První čtyři řádky básně hezky uvádějí a vysvětlují, že jsi vstřícným a přijímajícím člověkem, který nezneužije důvěry. Následní dvouverší však ztrácí vazbu se začátkem (a teď promiň) trčí jak proklamace. Asi by to zpravilo - Jen PRO něhu.

Začátek verše - kdyby vzali by mě bylo,... - mi přijde vynikající, v případě že slovo "bylo" znamená minulost. Kdyby mi vzali minulost. V tom případě bych slovo bylo nějak zvýraznil. Další pokračování tohoto verše mi přijde fádní - jen tvá milost, tvá krása. Myslím si, že ani "zkumavka", která je zde zvláštní, to nezachrání. A taky je pokračování významově jiné než začátek verše.

Pak následuje verš: Někdy trocha zahanbení, trocha nevlídné reakce, mermomocí sním.

Tady není jasné, kde se to vzalo. O čem se mluví, kdo je zahanben, proč, čím. Jestli jde o další tvou charakteristiku, není to zřejmé. Ten verš je zařazen bez provázanosti, neříká - to jsem taky já.

Atrakci, která není reakce - nerozumím. A tím pádem nevím proč čekáš.

Jako celek se báseň rozpadá, nemá podle mě vnitřní vazbu.

Závěr ji vlastně charakterizuje - jako čekání na prosvětlení, vykreslení obrysů.

PS nenech se odradit, je docela možné, že tomu prostě nerozumím, že jsem obraz neprokouknul.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru