Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sucho

12. 10. 2020
3
4
274

Už bylo dost
čekání na déšť.
Země prý snese hodně,
i rozpukaná,
utopená v žáru slunce.
Proplouvám apokalyptickou krajinou.
Hledím na skály ostré jako špičáky,
poušť místo stromů
a moře rzi.
Pozoruji prérijní kmeny
jak tančí mrakům
a já v pláči mrakům
zpívám.
Modlitby z útrob tryskají jako láva.
Už bylo dost
čekání na déšť.
Zalévám půdu slzami...
- klíčí.


4 názory

Celé to je metafora, Luzz. Ta doslovnost není zas tak doslovná :) ale chápu, že to můžeš vnímat jinak ;)


Luzz
13. 10. 2020
Dát tip

pro mě příliš doslovné, patetické, schematické... třeba se mi nelíbí ta záměrná opozice poušť vs. stromy... nechápu, co je na poušti špatnýho. a celkově - ty slzy, modlitby a pláč... nevím, no, nepůsobí to na mě.

ale oceňuju název.


jj, ono to má najíždět postupně ;) děkuju


PavelK
12. 10. 2020
Dát tip

Ze začátku mě to nechytlo, ale záver je hodně silný. Vidím v tom symboliku odevzdání se.

Moc pěkný.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru