Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 443 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Štafeta
datum / id15.10.2020 / 512303Vytisknout |
autorUmbratica
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
témaPsychologické
zobrazeno193x
počet tipů15
v oblíbených0x
Štafeta

 

 

Na postelích

utonulé maso

plesnivé nehty

jámy úst

 

Nespící spící oči

 

a život pouštěný do žil

přivazovaných k mříži

fáči

 

Nechte ho být

když šmátrá po kanyle !

Je to můj brácha

a už chce pryč

 

Viola Fischerová - Hrana

 

 

N A  S A M É M  KO N C I  P O E Z I E 

 

Na samém konci poezie

jen morbidní básně

o hlíně a ohni,

o mořských vlnách a popelu,

o tom, co zbude z těl

a o tom, co z nich nezbude,

o fotkách v rámečcích na nábytku,

z kterých se smějí mrtví

z hlubiny svého mládí,

až ode dna dětství

zatím tak vzdálení polibku smrti...

 

Kdy začnu psát takhle i já ?

Kdy ztratím schopnost se vcítit

do věčných začátků

rozličných hvězd a hvězdiček,

co chtějí zaplnit

mezeru na černém nebi 

svým vlastním třpytem ?

 

Kdy ztratím schopnost vnímat děj

a stařeckými prsty

se prolistuji

rovnou hned na okraj knihy

nad propast doslovu ?

 

Náš závod ještě neskončil

dokud nám zbývá dost času

předat štafetu.

 

 

 

 

Štafeta

 

Na samém okraji teď moje slova stojí,

mám pod nohama sráz, pád zlámal by mi vaz,

celý den sem a tam dnes bloumám po pokoji

a hledám nový verš, co zastavit smí čas

 

vždy někde uprostřed a nebo na začátku !

Náš život neskončil tím, že přestanem psát.

Trn ze své koruny dá Ježíš Jezulátku

a zas se probouzí, co věčně mělo spát.

 

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.10.2020 11:23:35dát kritice tipBříza

kostelník šlapal

hrál se Bach

nehybné tělo na márách

polovina tu polohluchá

řeč jako když se ryba kuchá

tak vprostřed frází lidský rod

slaví své tance makabrozní

a až potom co fuga dozní

můžete děti na záchod

a venku pak – už po legraci

co se to …

ještě jsou tu ptáci?!

ještě je náš svět skoro celý ?

jé – my jsme ještě neumřeli … ???

 

 

možná jsem sám, kdo by se opil - že nikdo zas nic nepochopil . . .

 

(- dekadenti se na tebe těší ;)). Aneb - to není konec poezie... dokud žiješ, je poezií každý výdech...)

19.10.2020 08:58:21dát kritice tipUmbratica

Safiáne,

zrovna včera v noci jsem na ZOOMu sledovala pořad o teorii chaosu, který "řešil" také druhou větu termodynamickou a tzv."tepelnou smrt vesmíru". Ta věta by ovšem platila jen v případě, že vesmír je konečný a je to uzavřený systém. Tím si dnes ale věda vůbec není jistá. Pravděpodobnější je tzv. bublinová teorie, která předpokládá až nekonečný počet vesmírů propojených můstky jako jsou "červí díry". Co se týče negentropie, tedy stále větší a větší organizovanosti přírody, mám biologické vzdělání a tudíž této teorii nevěřím. Každý systém se vnitřně organizuje jen potud, než dosáhne optima souvisejícího s výměnou energie mezi živými organismy a v prostředí. Organizovanost systému není principem, který by řídil evoluci. V podstatě třeba druhorní ekosystémy byly sdtejně složité jako ty dnešní.

17.10.2020 19:11:441 tipů dát kritice tipSafián

Theo, každému z nás se dostalo nějakého vzdělání. To moje spočívalo v hlavně v ukázaní cest, jak se umění dělá, jak je vnímat a interpretovat. Zbytek zůstal na mně. Obávám se, že jsi možná ještě v zajetí názorů profesorů.  Kdyby to bylo tak, jak říkáš, musel bych kolem sebe takové umění vidět, ale ono nic. Ba právě naopak. Téměř mi to připadá, jako by soudobá humanitní inteligence byla tou nejhorší v našich dějinách.

17.10.2020 19:02:33dát kritice tipSafián

Um, já znám z Teiharda jen něco málo. A zřejmě, podobně jako ve věci rýmů, ze starších překladů.  Takže neznám termín negentropie, ale korpuskulisace - navíjení, což je puzení hmoty ke stále složitějšímu uspořádání. Dosavadním vrcholem tohoto uspořádání pak není člověk, ale jeho mozek.  Puzení hmoty k vyšší organizovanosti je Bůh. Možná ve Fenomenu člověka je nějaký posun, ale já ho, už velmi dávno, četl polsky a nic si nepamatuji. Zajímavé je také to, že Teilhard spatřoval v tomto smyslu budoucnost  ve vysoce organizované a jednotné, neindividualistické, v podstatě totalitní, společnosti.

17.10.2020 10:55:04dát kritice tipUmbratica

Opravuji tímto svou poznámku pod tvou básničkou, kterou jsem napsala před několika vteřinami : mlčíš, protože přemýšlíš a já mohu doufat v obnovení dialogu. Budu se těšit.

17.10.2020 10:50:39dát kritice tipThea v tramvaji

Kruciš, s tebou se dozvím spoustu nových slov :))) Negentropie... musela jsem si to vyhledat.

A ta tvá otátka - toť otázka. Myslím že v tomhle jsem minimalista. Ale ještě se zamyslím...

17.10.2020 10:29:58dát kritice tipUmbratica

Theo,

ale v jistém smyslu jsou kosmonauti přesah do vesmíru. Mnozí materialisté si myslí, že lidstvo existuje proto, aby kolonizovalo vesmír. A nemysleli si to jen třeba jen vesmírní průkopníci sovětského typu, ale třeba i katolický filosof Teilhard de Chardin. Pro něho je život protikladem k entropickému vesmíru. Život je založen na principu negentropie a člověk je vrcholem této negentropie.

Ty jsi mi ale vůbec neodpověděla na to, co znamená transcendence pro tebe osobně.

17.10.2020 10:22:55dát kritice tipThea v tramvaji

Máš pravdu, že každý můžeme vnímat přesah jinak. Kdysi to pro mne bylo až nepochopitelné! Dostali jsme na střední škole úkol na téma "přesah do vesmíru" a můj přítel chtěl řešit kosmonauty. Dokonce jsme se i dost hádali! Já bych to tenkrát řešila asi něčím, jako je porod nebo párou nad hrnkem čaje.... Bylo to až frustrující, že na to máme oba jiný názor! Učitel nás musel hodně uklidňovat a vysvětloval mi, že každý máme právo na své vlastní představy :) 

17.10.2020 10:05:54dát kritice tipUmbratica

Theo,

je ale otázka, co si kdo představuje pod pojmem "transcendence". Co si pod tímhle pojmem představuješ ty ? Někdy problém v komunikaci spočívá v tom, že dva lidé používají stejný pojem, ale každý tím pojmem myslí něco jiného.

17.10.2020 10:02:47dát kritice tipUmbratica

Čím materialističtější člověk je, tím víc se mu asi onen "přesah", o kterém píše hnusí. Někdy mám právě u Fischerové(viz posmrtně vydaná sbírka Hrana, ze které zde budu možná uvádět ještě další ukázky), že "síla výrazu", se kterou zobrazuje autorka blízkost smrti a pomíjejícnost lidských těl, má být jakýmsi "argumentem" proti transcendenci. - Vidíte, jak palčivě dokážu prociťovat své zoufalství ? Já zobrazuji pravdu lidského vědomí, pravdu lidských emocí, jsem "autentická" a tím vlastně transcendenci vyvracím.  Ale nedokazuje svými postoji autorka jen své ustrnutí na nižší úrovni duchovního bytí ?   Ale zase - já tohle všechno nijak neodsuzuji. Dokážu se vžít do materialisty na smrtelné posteli. Vím, že pro něj existence = prožitky a emoce. V budhismu je třeba se v prvé řadě odpoutat od prožitků a emocí, osvobodit se od toho, k čemu Schiele nebo Fischerová člověka víc a víc až vražedně připoutávají.  

17.10.2020 10:01:13dát kritice tipThea v tramvaji

Safian - dobré umění stále mívá přesah. Kdysi jsem si myslela to, co ty, ale naštěstí se mi otevřely na výšce obzory. Problém je, že těch "umělců" je strašně moc. Kdo chce jen a pouze šokovat, zapadá prachem, protože šok nic jiného neřekne a nepředá.

Báseň - opět silný zážitek! Řešíš hluboká témata!

16.10.2020 15:35:58dát kritice tipSafián

Um, ano. Je to přesně tak, jak píšeš Rhodesii.  Jen s tím lvím spárem si u V. F. nejsem jistý. Možná se mi nedostaly do rukou ty správné texty. Mně vždycky připadala nekonečně nudná. Mí přátelé, muzikanti, jí říkali Plačka. Teprve nedávno se mi při náhodném nahlédnutí zdálo, že jsem se mýlil, že nějaké chvění tam přece jen je. Ale že by byla metaforická? Moderní doba vzala umění její nejmocnější zbraň - přesah. Staří mistři tam mají vše. Soudobí jako by malovali jen detail latríny.

16.10.2020 09:43:261 tipů dát kritice tipUmbratica

blackie,

V.F. má to čemu se dřív říkalo "lví spár".

16.10.2020 09:42:12dát kritice tipUmbratica

Safe,

přečti si, prosím, co jsem napsala Rhodesii. Pokud se ti bude chtít, byla bych ráda, kdyby ses k tomu vyjádřil.

Jsem ráda, že ve Štafetě vidíš onen dráp, který tam opravdu je. Já na rozdíl od tebe Fischerovou hluboce obdivuji, takovým způsobem, jakým je pro mě obdivuhodný i Egon Schiele. Ráda byh dosáhla její úrovně expresionismu, ale výšiny jejích metafor jsou pro mne zatím nedostupné. Kdybych však dosáhla vyjadřovacích možností V.F., byl by to pro mne jen prostředek, jak jít dál. Pro mne je "bohem" El Greco nikoli Egon Schiele.  

16.10.2020 09:34:32dát kritice tipUmbratica

Rhodesie,

máš pravdu. Viola Fischerová je velmi skvělá básnířka. Její expresionismus je opravdu špičkový. Já, jelikož mám výtvarné vzdělání, si ji v duchu přirovnávám k malířům jako byl Egon Schiele. Je ale otázkou, jestli Egon Schiele je vrcholem výtvarného umění. Když jej vnímáme samostatně, může nás oslňovat, ale když jej srovnáme se skutečnými velikány výtvarného umění jako byli třeba El Greco, Velázquéz nebo Francisco de Zurbarán, Shiele vedle nich nemůže obstát. Ve srovnání s nimi je to druhá liga. A stejně tak je Fischerová druhá liga ve srovnání třeba s Holanem. V dílech španělských velikánů, které jsem uvedla jako příklad, protože to taky vlastně byli expresionisté svého druhu, je obrovský přesah v duchovním smyslu. U E.Sch. najdeš jen úzkost, strach, rozčarování z existence, zoufalství a občas i soucit. A stejné je to i s Violou Fischerovou ve srovnání s Holanem.

16.10.2020 09:18:441 tipů dát kritice tipUmbratica

Lami,

kniha, kterou asi hledáš se jmenuje Květy skořicovníku. Vyšla už před lety, ale zase ne až tak dávno. Myslím, že v antikvariátech nebo v lepších knihovnách by mohla být dostupná. Moc mě těší, že se mi podařilo vzbudit zájem o tuto básnířku u některých lidí tady. Nejsi totiž sám, kdo se o ni začíná zajímat.

15.10.2020 18:30:27dát kritice tipblacksabbath

tahle báseň vyryla hranu.....*/***************

15.10.2020 14:14:14dát kritice tipSafián

Um, řekl jsem si, že se k tvým básním už nebudu vyjadřovat. tak jen k mottu. Básně Violy F. se mi nikdy nelíbily. Nebo, lépe řečeno, svou poetikou mě nepřitahovaly. Měl jsem je za krajní hranici.  Tato má pěkný dráp.

 

15.10.2020 12:34:13dát kritice tipRhodesie

Je to silné. Je to opravdové. Je to život. Je to TIP.

15.10.2020 11:37:11dát kritice tipLami

Měkký jsem jen tady doma.Právě odcházím do práce a tam, za dveřmi od bytu, už měkký nebudu.Nemůžu si to dovolit.Hledal jsem tu Vaši sungskou básnířku ale budu asi muset do knihovny.Zatím v e-shopu jsem na ni nenarazil.Hodně štěstí.

15.10.2020 11:27:52dát kritice tipUmbratica

Lami,

básníci jsou smrtelní, ale poezie je věčná. Tak to musíš brát .

Abych to trochu odlehčila, dovol mi jeden citát :

 

Antonín umírá,

žárovka zpívá :

ženo má, ženo má, neplač. 

15.10.2020 11:23:02dát kritice tipLami

Tak, teď jsem trochu na měkko a můžete za to Vy.

15.10.2020 10:06:43dát kritice tipUmbratica

Goro,

dík za zaztavení a za tip.

15.10.2020 10:04:27dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Opravdové... ráda tě čtu.

15.10.2020 09:27:05dát kritice tipUmbratica

atkij,

děkuji za tvé pojetí problému.

15.10.2020 09:16:40dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Nejlepší a nejosobitější verše nakonec autor hledat nepotřebuje, najdou si ho, vetřou se mu tou nejpřirozenější cestou, neboť je zažije. Jako je tomu v obdivuhodné básní v prologu. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.