Kometa

Kometa si letí

tím prázdným vesmírem

říkáš si zdali

je ještě někdy vrátí

Prolétla takhle 

kolem tvého těla

ale čím blíže byla

tím více žhnula

ačkoliv jsi ji chtěl obejmout

aby nebyla sama

nakonec ti utekla

v té nekonečné temnotě

Jak si tak letěla

a kousky se z ní drobily

ocas z ledu ti tu nechala

jako vzpomínku poslední

víš že ji už nespatříš

a pokud ano tak za tisíc let

to je osud komety

létat jak samotný rek

kousek po kousku se rozpadá

pouze nečině přihlížíš

pokud by jsi totiž zasáhl 

okamžitě ji zahubíš

tvé horké tělo

tvůj zářný jas

zničil by jsi dřív

než bys ji objal však

to je osud hvězdy jako tebe

horké tělo

se s tělem komety

nikdy nedotkne