Chladné ráno

Sedíš takhle po ránu

na svém zápraží

sleduješ rosu

třpytící

 

Sedíš takhle po ránu

a u úst se ti sráží dech

námraza je na okně

a na tvých zdech

 

sedíš a užíváš si klid

ptácí zpívají 

hmyz bzučí

už je to zvyk

 

a tak jen sedíš

akouříš svou dýmku

a u toho vzpomínáš

vzpomínáš na svou krásnou dívku

 

na tvé mladé děvče

které jsi své srdce dal

to mladé děvče

jež tvou ženou se mělo stát

 

ovšem oni ti ji vzali

když tě povolali do války

když jsi se vrátil

zbyl pouze domek zarostlý

 

tvá dívka nikde

a dveře zničené

bylo ti jasné

přihodilo se neštěstí pitomé

 

a tak jsi vzal svůj věrný meč

a probil sis svou cestu

našel jsi viníka

a ztrestal jsi ho přesto

 

přesto že ti ji to nevrátí

a život tě to bude stát

zabil jsi ho krutě

musel jsi se rvát

a pak s mečem od krve

vrátil jsi se zpět

víš že ti to neprojde

pleb nemůže zabít šlechtice

 

sedíš tu tak před domeček

za toho chladného rána

přemýšláš zda je to poslední

než padne tvoje hlava zbožná

 

než za tebou přijedou

vynést krutý rozsudek

užíváš si alespoň to krásné ráno

 

možná naposled

 

---