Zahradní král

Zahrabaváš semínko

do měkké hlíny

jednoho dne vyklíčí

a ty budeš pyšný

 

Zaléváš ho vodou

něžně jako noční svit

V srdci však cítíš 

svůj tíživý hřích

 

Kousek od tebe

meč na stěně visí

starý a rezavý

občas na něj myslíš

 

vzpomínáš na ty časy

kdy jsi se byl jak drak

kdy jsi bral duše

jak smrťák sám

 

To už je však dávno

a ty teď bdíš

ve své krásné zahradě

na trávě spíš

 

z nebe padá rosa

a všechny květy se lesknou

ty však nemůžeš spát

noční můry se ti hlavou mihnou

 

vzpomínky na časy

kdy byl jsi vrah

zabíjel jsi ženy děti

říkali ti krvavý král

 

I když se snažíš

na to zapomenout

vůně květin

krev z rukou nesmyjou

 

a tak starej se 

o svou zahrádku

je jen otázka času

než někdo příjde si pro pomstu

---