Tak to jsem ráda!! Díky, Petře.

Jo, tohle je, Goro, moc pěkné, jako bych to cítil i já!

Evži, díky moc:-))

To je krásné.

KK, to mne nenapadlo, s tím lakmusem:-)... stromy jsou pro podobné účely také moc fajn...

Kaplička ako lakmusový papierik na vzťahy. 

Ja mám v lese obľúbený strom, len dúfam, že ostatné nie sú žiarlivé. 

Přemku, děkuji, že jsi zavítal a že se líbilo... 

Jsem rád, že si mohu opět něco moudrého přečíst od tebe. V tom textu se snad najde každý. Každý máme  v sobě obě stránky. Dokonalého i nedokonalého hrdinu. Epický děj u tebe přechází až v děj dramatický s rozhodným koncem, vycházejícím z tvého nitra. "Irbisi, jdeme!"  

Díky moc, Karle:-)))

Velice působivé, Ireno. Nejlépe to vystihla asi Renata s Jardou. Vyzařuje z toho něco víc, než jen těch pár vět.

Hanko, děkuju, tvá procházka musela být pěkná, Váh je nádherný...

čo dodať krásny príbeh ako vždy...najhoršia je samota vo dvojici, vtedy je najlepšie ísť ďalej sám...

i ja som dnes využila slnečný deň plný farieb na prechádzku popri Váhu, spomínala som na mamu, ktorá by dnes mala 98 rokov... medzi rôznofarebným  lístím presvitalo slnko, príjemne hrialo, stačilo privrieť oči a  miesto lúčov som  zacítila  mamine dlane... 

Díky, Ivi. Když /se/někdo rozdává, třeba jako ona sestra, musí i dobíjet:-))

Krásně jsi vystihla jeden lidský (a trošku i psí) moment.....možná více z nás má takové zvláštní místečko, které nás dobíjí....*/**************************

Arwen, i tobě díky...

Luboši, to byl:-))), díky, vtipálku.

:-)

On byl studený čumák. Možná ještě víc než ten Irbisův.

Jani, mně se Irbis líbí moc!! a děkuju ti, věrná čtenářko.

Velmi pěkně a  poeticky napsané. Zaujala mě představa krásné podzimní procházky se psem a radost dětí ze zvířátek vyrobených z kaštanů na špejlích, které budou zdobit jejich noční stolky v nemocnici. Kontrastem je smutná vzpomínka - bohužel ne každý dokáže vnímat to teplo severní strany (může to být metafora), a proto se cesty rozdělily... TIP.  Líbí se mně jméno vlčáka Irbis. :-))). 

Di, děkuju... chtěla jsem jen podpořit Písmácký Tématický den.

Nemnoho slov, ale tak účinných, že až mrazí. Velmi výstižné! :-))))

Ono to, Zajíci, není jen o cestě, ale každý si z textu může přebrat pro sebe... děkuju:-)

Jardo revírníku, je mi potěšením, díky!

Má cesta je - zdá se - tak odlišná ode všech ostatních cest, že se nikdy s žádnou jinou nespojí. Zvláštní je, že si nepamatuji, kde má vlastně začátek a konec je mi taky neznámý. Čili to, že se dvě cesty rozejdou, mě zase tolik nedojme. Napsané je to ale hezky, takže tip.

Krásně napsáno. Poezie psaná prózou.

Díky, Renato!

Ireno, krásná momentka, která má hluboký dosah.