Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Teplo severní strany

25. 10. 2020
26
28
996
Autor
Gora

Tématický den - Den nedokonalých hrdinů

MIMO SOUTĚŽ.

 

Na chodbě se ozvaly známé kroky, pak cvaknul klíč v zámku a jako vždy následovalo velkolepé přivítání. Těch několik hodin, kdy musel být bez ní, bylo k nepřečkání!

Převlékla se do sportovního a vyšli ven, na samý okraj města, žena a dvouletý německý ovčák.

Úmyslně brouzdali listím.  Čekal na povel - Irbisi, hledej, a čumákem rozhazoval do všech stran barevnou paletu. Horlivě přinášel zpod rozložitých stromů sytě hnědé, hladké, ze zelené slupky právě vyloupnuté kaštany s ještě bledými bříšky. Vkládala je do kapsy a pomyslela na Aničku a další mrňousky z  dětské úrazovky. Večer jim, jen tak pro radost vyrobí zvířátka na špejlích. Budou se na nočních stolcích hezky vyjímat.

Došli k zámecké zdi s řadou kapliček. Tahle je ta moje. Položila dlaně na severní část stavby. Stmívalo se čím dál dřív, právě dnes se totiž měnil čas na zimní, ale kámen jí hřál studené prsty jako termofor s teplou vodou.

Netušila, jestli by i někdo další měl podobné pocity. Jakmile zavřela oči, ten dávný obrázek opět ožíval.

Zima všude, venku i uvnitř. Šli na procházku. Zámecká zeď na dohled, pole křupalo pod botama jako krusta perníku s citrónovou polevou. Šli spolu, ale už tehdy vlastně každý sám. Podvědomě snad hledala něco hřejivého, co by zahnalo ten všudypřítomný chlad. Došli na polní, dříve křížovou cestu.

Doteď neví, proč položila dlaň tenkrát, v zimě na jednu z pěti kapliček, a proč právě na ni. Překvapilo ji, jak teplá se zdá právě ta mechem porostlá, severní  strana, ostatní byly ledové.

Zavolala na něj, i když byla trochu v rozpacích. Tolik si přála, aby teplo také cítil a přijal. Neochotně přistoupil ke kapličce. Ruku položil přesně tam, kam ukázala, zakroutil hlavou a pokračoval v chůzi. Cesta, po které se vydal, byla tak odlišná od té její, že se později rozdělily.

 

„Irbisi, jdeme.“

Vlčák přiběhnul, na dlouhé srsti sem tam žlutý list.

Teplo kapličky si odnášela s sebou. 


28 názorů

Gora
19. 11. 2020
Dát tip

Tak to jsem ráda!! Díky, Petře.


Jo, tohle je, Goro, moc pěkné, jako bych to cítil i já!


Gora
27. 10. 2020
Dát tip

Evži, díky moc:-))


To je krásné.


Gora
26. 10. 2020
Dát tip

KK, to mne nenapadlo, s tím lakmusem:-)... stromy jsou pro podobné účely také moc fajn...


Kaplička ako lakmusový papierik na vzťahy. 

Ja mám v lese obľúbený strom, len dúfam, že ostatné nie sú žiarlivé. 


Gora
26. 10. 2020
Dát tip

Přemku, děkuji, že jsi zavítal a že se líbilo... 


lastgasp
25. 10. 2020
Dát tip

Jsem rád, že si mohu opět něco moudrého přečíst od tebe. V tom textu se snad najde každý. Každý máme  v sobě obě stránky. Dokonalého i nedokonalého hrdinu. Epický děj u tebe přechází až v děj dramatický s rozhodným koncem, vycházejícím z tvého nitra. "Irbisi, jdeme!"  


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Díky moc, Karle:-)))


K3
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Velice působivé, Ireno. Nejlépe to vystihla asi Renata s Jardou. Vyzařuje z toho něco víc, než jen těch pár vět.


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Hanko, děkuju, tvá procházka musela být pěkná, Váh je nádherný...


8hanka
25. 10. 2020
Dát tip Gora

čo dodať krásny príbeh ako vždy...najhoršia je samota vo dvojici, vtedy je najlepšie ísť ďalej sám...

i ja som dnes využila slnečný deň plný farieb na prechádzku popri Váhu, spomínala som na mamu, ktorá by dnes mala 98 rokov... medzi rôznofarebným  lístím presvitalo slnko, príjemne hrialo, stačilo privrieť oči a  miesto lúčov som  zacítila  mamine dlane... 


Gora
25. 10. 2020
Dát tip blacksabbath

Díky, Ivi. Když /se/někdo rozdává, třeba jako ona sestra, musí i dobíjet:-))


blacksabbath
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Krásně jsi vystihla jeden lidský (a trošku i psí) moment.....možná více z nás má takové zvláštní místečko, které nás dobíjí....*/**************************


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Arwen, i tobě díky...


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Luboši, to byl:-))), díky, vtipálku.


:-)


Kočkodan
25. 10. 2020
Dát tip Gora

On byl studený čumák. Možná ještě víc než ten Irbisův.


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Jani, mně se Irbis líbí moc!! a děkuju ti, věrná čtenářko.


vesuvanka
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Velmi pěkně a  poeticky napsané. Zaujala mě představa krásné podzimní procházky se psem a radost dětí ze zvířátek vyrobených z kaštanů na špejlích, které budou zdobit jejich noční stolky v nemocnici. Kontrastem je smutná vzpomínka - bohužel ne každý dokáže vnímat to teplo severní strany (může to být metafora), a proto se cesty rozdělily... TIP.  Líbí se mně jméno vlčáka Irbis. :-))). 


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Di, děkuju... chtěla jsem jen podpořit Písmácký Tématický den.


Diana
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Nemnoho slov, ale tak účinných, že až mrazí. Velmi výstižné! :-))))


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Ono to, Zajíci, není jen o cestě, ale každý si z textu může přebrat pro sebe... děkuju:-)


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Jardo revírníku, je mi potěšením, díky!


Zajíc Březňák
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Má cesta je - zdá se - tak odlišná ode všech ostatních cest, že se nikdy s žádnou jinou nespojí. Zvláštní je, že si nepamatuji, kde má vlastně začátek a konec je mi taky neznámý. Čili to, že se dvě cesty rozejdou, mě zase tolik nedojme. Napsané je to ale hezky, takže tip.


revírník
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Krásně napsáno. Poezie psaná prózou.


Gora
25. 10. 2020
Dát tip

Díky, Renato!


bixley
25. 10. 2020
Dát tip Gora

Ireno, krásná momentka, která má hluboký dosah.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru