Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TCHERNOBYL[vp2]Padl jsem ze skal Rozbíjím se po cestě Krájím se o kameny Potřísněné mým dědictvím pošetilostí Jako nezdar evoluce Vzdávám hold dusnosti Pořád lítám a dopadám Více mrtvý nežli chcíplý Opojný stav mozku v negližé Je tam do mně vidět Slyš

25. 10. 2020
0
0
141
Autor
Rendlík

[vp2]Padl jsem ze skal
Rozbíjím se po cestě
Krájím se o kameny
Potřísněné mým dědictvím pošetilostí
Jako nezdar evoluce
Vzdávám hold dusnosti
Pořád lítám a dopadám
Více mrtvý nežli chcíplý

Opojný stav mozku v negližé
Je tam do mně vidět
Slyším všechny myšlenky jak se potí
Zle a ještě více hnusně kam to pokračuje
Asi do smrti konečné a jedinečné ve své jednoduchosti konečné
Není cesty zpět
Nehledej cesty žádné nejsou
Je jen cesta tam
Jediné řešení

Nazí a vystrašení jen místo těch míst jakési nic
Rozmazáno jest
Tvorové bez čuráků a kund
Ostře vydán napospas
Čehokoliv
Odliv sprostý
Příliv záletný
Moře kde ho vzít když ani smrt nic nebere
Jsem rozteklý zasažen kyselinou životní
Viním cením zuby jako vlk z něhož stal se náhle pes

Les hoří na počest vítězů v řetězech
Dešti začni pršet čurej
Chčije a chčije do grotesknosti této situace tahané za účes
Usnesli se že prý jsou lepší pro tento svět
Války přinesly zabily lidstvo rozbily manu milosrdenství
Jen tu leží živý či mrtvý bez budoucnosti napaden svrabem licoměrně
Padá stále hlouběji
Už necitlivý znuděný neustálým masakrem
Jen bdí nespí nemůže rosolovitě roztřesen
Unesen do hloubi zemitých gest v gesci mrtvolnosti
Nejde už jít zpět na kopytech kousek tebe 
[/vp2]


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru