Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bílá

30. 10. 2020
23
13
766

To bylo tenkrát...

Zprvu klidná noc,

za zvuku střelby

z psacího stroje

rozhodla takto:

ZŮSTANE V NEMOCNICI.

 

„Nikdy nebudu doktorkou,

abych nemusela

krást děti!”

 

A tak se svět zmenšil,

do hranatého výhledu

z okna.

Svět, co se netočí....

Úzkost v břiše,

bílá vypaluje oči.

 

„Neřvi furt!”

 

Čaj chutná nejhůř.

A stejně tak škraloup

v kávě.

Když se tohle všechno smíchá se slzama,

ustrne i čas!

A přitom ten jediný musí plynout,

abych zas mohla patřit

sama sobě.

 

„No tak vidíš! 

Na víkend tě pustí domů, 

ale v neděli se musíš vrátit!”

 

Až budu dospělá,

budu se vracet,

kam budu chtít!

Jenže je víkend -

radost i zoufalství.

A pak už jen zoufalství,

když v neděli nemůžu spát

a zářivka hučí to své:

 

„Neřvi! Neřvi, nebo se neuzdravíš

a zůstaneš tady na věky!”

 

Prázdná chodba polyká vzlyky

z dětského oddělení.

Bojím se kroků...

Je mi šest,

když si na to vrzání lékařských nazouváků

vzpomenu.

 

Bílou pastelku vyhazuju z pouzdra.


13 názorů

annnie
14. 01. 2021
Dát tip

Brrrrrrrrrr! Teď jsi mi připomněla, jak jsem taky jako dítě ležela v nemocnici. Fuj. Ale tobě tip a zas někdy kouknu na další. Měj se krásně, pá a.


Thea v tramvaji
31. 10. 2020
Dát tip Gora, Silene, Philogyny

Díky všem! ;) Já si myslím, že právě i takové nepříjemné zážitky se časem dají upotřebit minimálně do nějakého slohového útvaru. Teda hlavně teď už k tomu tak přistupuju. Sice hrůza, ale aspoň bude inspirace :)))


Také mám uloženy podobné zážitky a marně se je snažím zmrazit.


Silene
31. 10. 2020
Dát tip

Ráda jsem četla, i na ten Norského způsob.


Silene
31. 10. 2020
Dát tip

Ráda jsem četla, i na ten Norského způsob.


tak to je moc hezky napsané!,,,,*/*****


pôsobivé*


Čudla
31. 10. 2020
Dát tip blacksabbath

Naštěstí jsem byl jako dítě v nemocnici jen s nosními mandlem, ale i tak si to dodnes živě pamatuji. /*


Norsko 1
31. 10. 2020
Dát tip

Bílou pastelkou bych začal


Umbratica - děkuji! Zapojuji se se svým traumatickym zazitkem mezi ostatní "postižené" :))) 

17 - ano to jo a hlavně tak nějak jasně rozhodla už v ranném dětství, jaké zaměstnání určitě dělat nebudu! :)

Kočkodane - to jsem moc ráda :)))


Kočkodan
30. 10. 2020
Dát tip

Já tě samozřejmě nevyhazuju z autorů, které chci číst. (lehký úsměv)


Umbratica
30. 10. 2020
Dát tip blacksabbath

Mám zážitky z nemocnice v živé paměti a když jsem si četla tvou báseň, vyvstala mi na jazyku chuť nemocničního čaje. Takže vítej v klubu nemocničních básníků. Už je nás tady povícero.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru