Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

BŘEZOVÉ LISTÍ
datum / id03.11.2020 / 513078Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
zobrazeno91x
počet tipů7
v oblíbených0x
Prolog

2020

BŘEZOVÉ LISTÍ

 

 

~ BŘEZOVÉ LISTÍ ~

 

 

Ledové ruce a pohled bez úsměvu,

a tolik vrásek v zorničkách...

Pláču si, pláču pro úlevu,

slunce už srdce nehýčká.

 

Jsem nepřístupný navenek

a lidé se mě straní,

v tramvaji krásných panenek,

však bázeň v očích laní!

 

~

 

Smrtka nám chystá velký flám,

svá tajemství mi šeptá,

někdy sám nevím kudykam,

osud mě podved´, brepta!

 

~

 

Bigotní třpyt a rmutný sen,

po jinovatce kloužu,

do minulosti zahleděn...

život už jenom dolžu.

 

Má duše - tichá samota;

umazanou ji čistím,

kdes ve mně ještě klokotá...

březovým voní listím.

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.11.2020 10:34:44dát kritice tipkoloušek

Já děkuji, po dlouhé době jsem si pěkně početla.

08.11.2020 15:29:50dát kritice tipj.f.julián

Ahoj, tady jsme všichni laici, ale to je přece jedno, důležité je, jestli máš z básně nějaký pocit...

Děkuju ti, že ses dnes u mě vícekrát zastavila, moc si toho vážím, j

08.11.2020 15:23:44dát kritice tipkoloušek

Jsem jen laik a líbí se mi. T>*

04.11.2020 18:34:11dát kritice tipUmbratica

Proč myslíš, že mám nějaký problém ? Protože nesdílím včeobecně přijímané floskule ?

Tady už ale visí ve vzduchu hádka a tak s komunikací ihned končím. ...Tak zas někdy příště, snad za pár dní.

04.11.2020 18:22:38dát kritice tipj.f.julián

Mě spíš zajímala tvá reakce na Probuzení... ale asi už nic...

Tak alespoň něco ze života...

Jan Saudek říká: "Když mě nějaká žena chce urazit, ublížit mi, pomstít se mi, tak mi řekne, že ho mám malýho! No a já jí řeknu, že to je určitě pravda, ale že tam mám pořád víc než tam má ona!"

Ahoj a nebuď smutná, já ti slibuju, že všechno špatně dopadne.

04.11.2020 17:15:18dát kritice tipj.f.julián

asi máš nějaký problém, ale s tím ti nepomohu...

Žádnou odpověď jsem nezvětšoval, což ti potvrdí každý komu říká něco pojmenování nepraktický člověk, také jsem neříkal, že to má každý kdo píše za cíl, obrátit lze všechno, musel bych se opakovat, já říkám, že to je přání každého, kdo poezii myslí vážně, ale málokdo toho dosáhne, a třetí tvé nepochopení mé myšlenky je v tom, že když má někdo svůj styl, tak nemusí psát jeden druh básně-třeba balady ap., ten jeho styl se pozná v každé básni a jestli ne, tak se nic neděje, prostě nemá svůj styl, to je všechno. Je vidět, že sis to vzala osobně, samozřejmě si slabiky klidně počítej, moje rada je jen jedna - vždy hledej chybu nejdříve u sebe, ale opět tuto  prostou větu a radu lze uchopit

1-jako výtku a napadání - to bude tvůj případ,

nebo,

2-jako radu zkušeného, která ti může v životě hodně pomoci...

ahoj, zklamala jsi mě, myslel jsem, že debatujem s nadhledem, nu, spletl jsem se, ať se daří, j.

04.11.2020 11:29:55dát kritice tipUmbratica

Kdybych si myslela, že nemám schopnost nic změnit, nebyla bych tady na Písmálu ani minutu. Všichni něco měníme každou svou kritikou a každým svým tipem. Systém se ale mění tak pomaličku, že si toho nikdo nevšímá.

Já vůbec nevěřím dogmatu, že cílem každého básníka je vytvořit si svůj vlastní styl. Je to jen dogma, jen obecně sdílený názor. Já píšu tak rozdílné básně, že mě zprvu někteří tady podezírali, že na mém nicku zveřejňuje své básně více lidí. A budu svůj styl v čase i nadále proměňovat. Kolik masek máš, tolikrát jsi člověkem.

A dalším dogmatem, které nesnáším, je nutnost, aby báseň byla autentická. ...To všechno jsou jen nesmysly, z kterých vycházejí tzv renomovaní kritici, aby vůbec měli o čem psát.

Nemusel jsi svou odpověď tak zvětšovat. Zatím vidím dobře a budu nadále pečlivě počítat slabiky.

04.11.2020 11:13:29dát kritice tipj.f.julián

Nevím, jestli to byla odpověď na můj poslední komentář, ještě jsem ho měnil...

Ještě chci upozornit na jednu věc, tohle, co říkáš o recitaci a možnostech na int atd já všechno samozřejmě vím, nemluvíš zde se začátečníkem, také zde na Písmáku narážím na to, že lidé nepochopí, že jak můj styl, tak téma mých básní je potřeba brát jinak u 60+ a u teenautora.

Už jsem s tím sám sobě trapný, můj otec byl kumštýř (velice známý, ale nejmenuji), narodil se roku 1896, takže na mně chtít někaké "moderní věci" je pošetilost, což mladí nezkousnou, ale o to víc mě trhá uši např. text v dnešních písních.

Kromě toho, že jsem chudý miliardář (nevymahatelnost práva v ČR), tak jsem ještě nepraktický člověk. Všichni známí a příbuzní jako IT, praktičtí, herci ap. v mých ročnících narození už tu nejsou, jsem kurevsky sám, jak píši v básni, prachy už asi nevymůžu, takže... píšu o tom v knihách... a tak jako ony i já skončím v popelnici, to zamrzí...

Prostě, vše je a bude jak má být! NIC nezměníme!

Co nám archeoastronauté vložili do šroubovice DNA, to lidská vůle změnit nemůže! Jsem smířen., ahoj, j.

 

04.11.2020 10:58:09dát kritice tipj.f.julián

Trochu jsem se bál, že tohle ti bude vadit. Je to na dlouhé vysvětlování, a nebo jen dvě slova. MŮJ STYL!

Nebudu to rozebírat dopodrobna, už prostě nemám sílu.

Vy na ALS se řídíte primitivními Pravidly, já jdu mimo tato Pravidla, ač je znám!

Pro mě je důležité něco, co ostatní patrně přehlédli, když už tedy pominu, že neumí mé verše, a patrně i jiné autory, kteří nemají verše dle vymezených a zavedených Pravidel, recitovat.

Tohle hezky mimo jiné pojmenoval kdysi zrovna u první verze této básně Pepa Vinklář. Říkal : "Jaromíre, všichni básníci, které jsem recitoval, podřizují báseň metru, ty jediný podřizuješ metrum básni a kupodivu to funguje ještě mnohem líp." 

Nemyslím to špatně, beru to tak, že to prostě neumím posoudit jaksi z té "druhé" strany, ale já si své básně samozřejmě narecitovávám a vzhledem k tomu, že jsem odkojen recitací Zdeňka Štěpánka, tak dokud ji neslyším jeho hlasem, jeho dramatickým přednesem, jeho plynulostí, tak ji ven nevypustím.

Což ovšem neznamená, že se nedopouštím chyb, naopak, jsem perfekcionista, takže opravuji stále!

Jde o to, aby se čtenář uměl vymanit ze stereotypu rádoby přednesu moderních básní, obecných říkaček-protože pravidelné metrum je prostě říkačka (i já ho mnohdy používám).

Řeknu to lakonicky - báseň plyne hladce jako dětská prdelka.

Wernich říká asi toto - čtenář prostě neumí přečíst moji báseň jako dobrou...

Já přidávám, že je potřeba si na styl autora zvyknout, máš to jako s nohami ženy. Krásné nohy mohou býti tenčí, či silnější, nejdůležitější jsou však kolena. To většina mužů vůbec netuší… Když jsou krásná, nijak nevybočující, nekostnatá kolínka (jako mandarinky) tak je i noha krásná. Kolena vlastně předurčují celou postavu ženy, ale to ví jen lidé s talentem na sex.

Já mám jednu touhu, co se týče mé poezie.

Není to ta, kterou má většina autorů, tedy vydat knihu, to je jaksi automatické u píšícího, ale daleko víc bych chtěl vydat své básně na cd v přednesu profesionálů, které už mám vybrané (není důvod je nyní zmiňovat), a dokonce jsem zašel tak daleko, že knihy nevydám bez těchto.

Říkám často – recitace je totiž 50% básně!

 

K tomu se váže ovšem další podmínka a předpoklad.

Já píši básně klasické a a vyžaduji i takovou recitaci. Tedy z pohledu amatéra zvyklého na blábolení v rapu, čí hip hopu, FB říkaček ap., něco, co ho zcela konsternuje a rozseká a bude se tomu vysmívat, neb hloupí lidé, když narazí na něco čemu nerozumí, tak se tomu smějí, urážejí to ap...

Přednes pro ně bude zprvu přehnaný, patetický, příliš dramatický, přehrávaný atd atd, při prvním poslechu vždycky narazím na tuto reakci. Posléze ovšem svůj názor změní, když si na tuto recitaci a dramatické podání básně zvyknou a ve srovnání k přednesu, kterým oni básně ČTOU, je to kontrast až drastický!

Jako příklad uvádím báseň Balada o námořníku v podání Z.Štěpánka a Kratiny! Nebe a dudy, krása a hnus – Štěpánek báseň pozvedl na absolutní vrchol poezie a Kratina ji civilní recitací zcela pohřbil, a to i přes nekonečné kvality básně samotné! Ale  to už jsem jinde.

 

Já to nemyslím opravdu zle a těžko to někomu, bez ukázky, pořádně lze vysvětlit...

Kdysi, nejen tady, jsem psal básně dle Pravidel, metrum bylo pravidelné apod. nesmysly. Měl jsem celkově stovky tipů, ale ta báseň neměla duši. Lidé tleskali, protože ji uměli přečíst a nemuseli do ní pronikat. To je dáno jen lidem předurčeným a skutečným milovníkům poezie, nikoliv povrchním čtenářům nebo kritikům, kteří se drží suchým pravidel.

A takové čtenáře mám rád!

Namyšleně a tak trochu výsměšně, říkám, že já jsem zrovna příklad muže-autora, podle nějž se Pravidla píší. Je už na čtenáři jestli v tom chce hledat pýchu, nebo soudnost a pokoru, to neovlivním. Všechno lze vidět jak člověk chce, jakým člověk ve skutečnosti je! Všechno se dá obrátit!

 

Později jsem všechny své básně (asi 500) přepsal, rozboural, vyměnil klišé za druhý a třetí plán, který objeví jen znalci mé poezie, vynechal gramatické rýmy

(ne všechny), vynechal tu zaprděnou pravidelnost metra a hle…

 

Můj citát -

Chceš-li mít dětskou říkačku- napiš, co tě první napadne.Chceš-li mít básničku- napiš, co tě druhé napadne.Chceš-li mít báseň,napiš, až co tě třetí napadne.“(2018)

 

Takhle to prostě začalo funguvat!

Slabiky počítají jen lidé, kteří vůbec neví která bije. Na to stačí mít hudební sluch!

Jenže, to je hezká definice, ale na prd, pro lidi, kteří mi nechtějí rozumět.

Samozřejmě, že ta báseň JAKO CELEK musí být zdáli jednoduchá, neb, genialita je vždy jednoduchá, musí plynout hladce, ale to neznamená, že tam nemohou být změny rytmu ap, sorry, to je na 3 hodiny vysvětlování.

 

Cílem poety – básníka, ale i každého píšícího autora, by dle mého měl být originální, rozpoznatelný styl. A toho jsem po 30 letech dosáhl.

Nakonec tedy, co říkám čtenářům, kteří mi zrovna tohle vyčítají - chybu hledej vždycky první u sebe-já ti jen můžu říci, že vše je přesně tak, jak to má být (není tam ani nota navíc - Mozart), až to zvládneš číst hladce, bez jakéhokoliv zaškobrtnutí, tak báseň a můj styl pochopíš, objevíš a už nebudeš chtít jiný. Vím to naprosto bezpečně!

U mě povětšinou nestačí jedno čtení, já píši spíš poeSii, a tam to prostě musíš žít!

 

Tak ok, já vím, že lidé na amatérských literárním serverech (ALS) s tím mají problém, jsem zvyklý, ale také vím, že změní názor až si mé básně poslechnou… Mnohokrát jsem to zažil!

(v podstatě nic jiného než sebe už ani neposlouchám! Tak to byl na závěr malý joke, jsem prostě jokař, jako náš milý pan president)

 

Ahoj, snad mě pochopíš. jfj

 

Na ukázku mého stylu sem dám báseň, která má všechny známky mého stylu, ale málokdo ji pochopil, málokdo ji umí přečíst tak, jak bych si to přál, ale garantuji všem, že je to jedna z mých tzv. nosných věcí. Normálně už ji ani nepublikuji, protože jak říkal starý dobrý Šalamoun – marnost nad marnost.

 

ps.- v žádném případě tě nechci odradit od další kritiky (což se mně vždycky u kritiků bohužel podaří), naopak, za každou smysluplnou kritiku děkuji

(i Bohu), nejsem tu kvůli exhibici a tipům, jsem tu, abych se zlepšoval, jelikož se nám všem - autorům stává, že přes oči nevidíme.

 

04.11.2020 10:19:31dát kritice tipUmbratica

Já tohle všechno beru. V mládi jsem totiž byla soutěžní recitátorka a jako dítko školou povinné jsem tu a tam i od někud přivezla nějakou tu cenu a byla pak oslavována ve školním rozhlase jako reprezentanktka školy.

Problém ale je, že tady prezentujeme své básně jen psanou formou. Bylo by ale možné zařídit si na internetu nějakou autorskou stránku, kde by ti básně četli neromovaní recitátoři. Šlo by to. Je to jen otázka peněz. A jinak, co se recitace týče, je tu kavárna Viola, kde si básník může recitaci svých veršů známými herci zaplatit. Jsou tu taky různá veřejná čtení, na která tu třeba periodicky zve Aššurballit. Ty možnosti zvukové prezentace jsou.

Mě tato stránka poezie velmi zajímá, proto jsem kdysi na youtube zkoumala, který český básník je nejrecitovanější. Potěšilo mě, že to byl můj oblíbený dekadent Karel Hlaváček

04.11.2020 08:41:49dát kritice tipUmbratica

Tak asi především jde o počet slabik v první sloce. Ten je 12,8,9,8. Měl by být stejný jako počet slabik v ostatních strofách básně, tedy : 8,7,8,7. V prvé řadě bych tedy přepsala první strofu tak, aby měla stejný počet slabik jako strofy ostatní.

V básni se v podstatě střídá daktylotrochej v prvním verši o osmi slabikách s jambem ve druhém verši o sedmi slabikách. Proto by bylo vhodné, aby každý osmislabičný verš začínal tříslabičným slovem. Zpřesnilo by to rytmus.

04.11.2020 00:12:36dát kritice tipoleandr

dobře napsané

03.11.2020 19:25:24dát kritice tipj.f.julián

Ahoj, já jsem ti psal sáhodlouhý děkovný koment a pak jsem ztratil signál, takže to zkrátím.

Prosím konkrétní kritiku, abych mohl báseň opravit!

Vidím od začátku jednu slabinu - gramatický rým kloužu-dolžu, ale slovo DOLŽU tam prostě musím mít a lepší rým jsem nevymyslel.

Jinak opět díky za koment, kterým si vyloženě okrášlila můj styl tzv. Svaté smrti.

Myslím, že u mě je styl snadno vysvětlitelný mými dědičnými predispozicemi, mými nemocemi ap.

Na dokreslení názvy mých knih. Trilogie - Duše sebevrahů a díly nesou názvy - Návraty do beznaděje, Bláznovy verše a Muž bez slunce...

03.11.2020 19:18:15dát kritice tipj.f.julián

Děkuju, ahoj, j.

03.11.2020 18:51:14dát kritice tipblacksabbath

opět jsem si několikrát četla nahlas........je to smutné nádherné.....*/*****

03.11.2020 17:39:58dát kritice tipj.f.julián

Díky , ale hlavě mi prosím sděl, co konkrétně bys upravila?

03.11.2020 14:40:171 tipů dát kritice tipUmbratica

V detailech bych to tu a tam poopravila, ale celkově je to pěkná dekadentní básnička.

V katolickém náboženství existuje jistý rouhačský kult, který bují zvláště v latinské Americe. Je to uctívání Svaté smrti (Nuestra Seňora de la Santa Muerte). Mnozí dekadenti Svatou smrt uctívají, ani o tom nevědí a ty patříš mezi ně.  Ale nejsi sám.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.