Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

MINI POVIDKY OD SUPERMARKETU
datum / id05.11.2020 / 513148Vytisknout |
autorDanda
kategoriePovídkyDalší dílo autora
témaSci-fi
zobrazeno22x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog

 


Hladový pes.


 


 


       Černý pes s bílými tlapkami pokračuje ve své cestě za svým čenichem. Zavětřil lákavou vůni.


„Cítím pečené maso.“


       Vtom se ozval povědomý zvuk. To vyhrává jeho břicho. Symfonická báseň o hladu. Malá vrána jeho žaludek zcela nezasytila.


       Vítr si s vůní pohrává. Pes spěchá a neuvědomuje si, že běží jiným směrem. Rozbořené paneláky lákají hladového psa mezi sebe.


Bang!


       Zazněl výstřel. Kulka lízla hřbet vyhublého psa. Chlupáč zakvičel a okamžitě změnil směr. Zaběhl do betonové roury.


„To bylo o fous,“ štěkne a přikrčí se k zemi.


       Bojí se. Stejně jako lidé. Po prohrané válce se stroji se ukryli v podzemí. Znamená to, že ten střelec je stroj? Musím pryč. Pes se zamyslel a rozeběhl se na druhou stranu roury.


       Útěk byl jediné, co ovládal velice dobře. Celý svůj život utíká. Občas uloví něco k snědku. Krysu, ježka, a ani mrtvou veverkou nepohrdne. Život mezi lidmi byl fajn. Pak přišly stroje a dny blahobytu skončili.


„Ach, to je vůně,“ blaženě pozvedl svůj čenich.


Vítr znovu přivál vůni pečeného masa, až k němu.


„Ty nesmrtelný zrádce!“ vyštěkne pes.


„Vidět, jak se svět mění, není žádná výhra!“ zafičí vítr.


Haf!


Pes se otáčí za větrem, který mizí v dálce.


„Ta vůně je opojná,“ zakňučí.


       Odvažuje se mezi paneláky. Běží za vůní. Nedbaje nebezpečí. Využívá vysoké trávy a železných plátů.


Bang!


       Výstřel jej znovu vystrašil. Okamžitě zalehl. Vyčkává. Ticho. Leží nějakou dobu. Nakonec se odváží a pohlédne travnatým porostem k panelákům.


Gzt! Bzt!


       Jeho citlivé uši zaznamenaly elektronický zvuk blížícího se nebezpečí.


„Stroje se blíží!“ bafne.


       Ve chvíli, kdy se rozhodl utéct, zazněl další výstřel. Kulka se zaryla do země. Blízko něj.


„Vědí o mně?!“


Bylo rozhodnuto. „Musím pryč!“


       Stroje se vrátily zpět, když jistili, že se jedná o psa. Není pro ně ani zajímavý ani hrozba.


 

MINI POVIDKY OD SUPERMARKETU



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.