Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vyhnálovský déšť

Výběr: Karpatský knihomoľ, Gora
09. 11. 2020
28
43
813
Autor
Umbratica

Hrob básníka Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou je ozdoben sousoším secesního sochaře Františka Bílka  Tvůrce a jeho sestra Bolest.

 

 

Déšť padá do lesů a sráží žluté listí,

i v sadu každý strom se stává průhledným.

Skrz větve vidíš však jen času do čelistí :

čerň, zástup kostlivců a za ním sivý dým.

 

Zní věčný tichý šum, jenž do uší se vpíjí,

tu zvolna zeslábne, tu rázně zesílí.

Cár básně beze slov ? Kdo ale pochopí ji

pod nebem bez ptáků, co křídla svěsili,

 

už nikam neletí, jen nad plaňkami v plotě

se choulí promoklí a civí do dáli ?

Jsou na tom jako ty, jsou vězni, napadlo tě,

déšť  brzdí jejich pouť a s tebou zůstali,

 

ať pošleš po nich vzkaz tam do vzdálených krajin,

kam jistě doletí, až vyprší se mrak,

že v sadu bez jablek dál aspoň verše zrají,

že stará básnířka čas prosí o zázrak,

 

chce zvolna dokázat, co nedokážou jiní,

zas začít někde tam, kde skončil Otokar.

Mráz stříbří sousoší na jeho hrobě jíním...

Mít Bolest za sestru jest osudový dar.

 

 

 


43 názorů

Umbratica
před měsícem
Dát tip

a2a2a,

jsem ráda, že se líbilo.  Kdysi mě bavilo hrát si na básnířku z devatenáctého století a někteří lidé moje archaické básničky rádi četli. Dnešní Písmák je už ale úplně jiný.


a2a2a
před měsícem
Dát tip

Ach, Umbratico, u tebe lze číst jen dobré a ještě lepší. Tady jsi mne dostala hned první slokou, atmosférická i výrazně metaforická. I druhá ji hezky rámuje. Ty další samozřejmě nepostrádají tvou obvyklou zručnost a poslední, jako bych četl Máchu.


Umbratica
02. 12. 2020
Dát tip

En,

dobře znám takové čtvrti, o kterých se zmiňuješ. Za Rakouska tam bydleli boháči a dnes, teď právě, se tam podobné movití lidé vracejí. Mnohé ty secesní vily musely stát desítky milionů a další miliony stojí opravy, které probíhají často právě dnes. Já jsem ale ráda, že se svět vrací do dávných kolejí. V takových čtvrtích jako by svět znovu našel stabilitu.(Kdyby tohle četl nějaký komunista, tak by mu asi vstávaly hrůzou na hlavě vlasy.)


Entropia
24. 11. 2020
Dát tip

Krásné, vtahuje, zkrátka klasika žije a nezmizí ze scény. Tak jako genius loci rekonstruovaných neoklasicistních, secesních apod. historických domů v historických centrech měst, které překvapivě skrývají moderní luxusní byty, samozřejmě těch movitějších. Tvé texty ale skrývají propojení.  


Umbratica
10. 11. 2020
Dát tip

Safiáne,

dnes dopoledne jsem si řekla, že místo diskusí rovnou zkusím nsapsat první z Březinovských variací. Už je tady, ale zveřejněna bude až v sobotu a jmenuje se Hráč . Navazuje na motiv starého piana v Březinově básni Mrtvé mládí, považované dobovou kritikou za velmi dekadentní a hojné zesměšňované.


Umbratica
10. 11. 2020
Dát tip

Je snad Březina pro běžnou trochu vzdělanější populaci čtenářsky obtížnější než současní autoři ? To bych neřekla. Pokud by si běžný člověk měl vybrat mezi nějakým současným, obtížně interpretovatelným básníkem a Březinou, pravděpodobně by si vybral Březinu. Já tady ale mluvím pouze o jeho prvních sbírkách o Tajemných dálkách a Svítání na západě.

Zeyer byl prozaik a měl to štěstí, že jeho díla byla jednak zfilmována, jednak například převedena do podoby rozhlasových her. Byl propojen s dílem Preislerovým, co se týče výtvarného umění a s dílem Josefa Suka, co se týče hudby. To v jisté době velmi zvedlo jeho popularitu. Březina jako čistý lyrik takové štěstí neměl.  Třeba Máj je přecejen příběh a Mácha byl do jisté míry i epik, proto se Máj dal zfilmovat, což mu opět vrátilo popularitu, byl "oprášen".  Březinu by mohla vrátit do hry jen forma - alexandrín někým ještě zdokonalený.  Já totiž první dvě sbírky O.B. oceňuji hlavně z hlediska formy. O.B. byl alexandrínem fascinován a snažil se realizovat všechny jeho skryté možnosti. Teprve až tyto možnosti dle svého názoru vyčerpal, obrátil se k daktylskému rytmování a k volnému verši. Ale vyčerpal Březina opravdu všechny možnosti alexandrínu ?


Umbratica
10. 11. 2020
Dát tip

Metaforo,

třeba jsem poslední žijící klasik.


Safián
10. 11. 2020
Dát tip

Um, já bych k Muchovi řadil spíše Zeyera. I jemu se dostalo zahraničního uznání. Zřejmě pod dojmem filmu (česky ho asi nečetl) nazval anglický literární historik (jméno si nepamatuji) jednu z kapitol své knihy "Julius Zeyer a cesty evropské dekadence". Za přesnost názvu neručím. Březina jistě může být oprášen. Ale je to nepravděpodobné. I když ho kdysi četli i dělníci, pro současnost je příliš obtížný. Navázat na něj by znamenalo vytvořit novou soudobou poetiku včetně nových forem (podobně jako třeba neoimpresionisté), vyhmátnout živý odkaz a jeho soudobý háv atd. Kdyby někdo něco takového dokázal, nepotřeboval by navazovat na nikoho.


Umbratica
09. 11. 2020
Dát tip

Safe,

proč se ti zdá nemožné navázat na Otokara ? Soudím, že nemožné to bylo tak začátkem dvacátého století, kdy moderní umění postupně začalo válcovat všechno kolem sebe, secesí počínaje. Březina je samozřejmě řazen k symbolistům, ale některé jeho básně jsou vyloženě dekadentní a kdyby ho někdo označil za básníka secesního, také by nebyl daleko od pravdy. Vždyť jeho alexandrínem psané básně se vyznačují dekorativností a artistní elegancí, která si nezadá s Muchovými grafikami. V první polovině dvacátého století intelektuálové nad Muchou taky ohrnovali nos a říkali, že se na něho nedá navázat a že Slovanská epopea je anachronismus a že byla "mrtvá" už v době svého vzniku.  Jistě někteří modernisté mají pohrdavý vztah k Muchovi ještě dnes a jiní, ti literární modernisté mají zase pohrdavý vztah k Březinovi.  Jenže - cosi se začíná měnit. Svět má najednou o Epopeu zájem, je vystavována v Číně a v Japonsku a na výstavu se stojí fronty a lidi, natožpak asiaté naprosto kašlou na teze a názory Muchou pohrdajících českých výtvarných teoretiků. Proč by podobný proces nemohl začít probíhat i v poezii ? Proč by se Březina nemohl stát Alfonsem Muchou poezie a proč by nemohl být s úspěchem "oprášen" ?   


Safián
09. 11. 2020
Dát tip

Pěkně napsané. Jsem zvědavý, jak na Otokara navážeš. Zdá se mi to takřka nemožné.


Umbratica
09. 11. 2020
Dát tip

koloušku,

díky za chválu a za tip. 

Ano, jsme vězni. Třeba gnostikové berou "uvěznění" duše ve fyzickém těle jako trest a hovoří o "pádu do hmoty". 


Umbratica
09. 11. 2020
Dát tip

Norsko,

díky. Nevzpomínám si ale, že by zrovna Vrchlický psal nějak často alexandrínem. V tomto oboru se uplatnil už Mácha(určité části Máje jsou psány alexandrínem), dobře ho ovládal jeden ze zapomenutých básníků Jaromír Borecký , ale špičkou v tomto oboru jsou Otokar Březina a Karel Hlaváček.


koloušek
09. 11. 2020
Dát tip

Moc pěkné, také mě napadlo, že jsme vězni ....možná v jiné souvislosti.T


Norsko 1
09. 11. 2020
Dát tip

Jako bych otevřel sonety od Vrchlického. Ale ty to máš lepší


Umbratica
07. 11. 2020
Dát tip

Markel,

moc děkuji za tvůj tip. Občas si předchystám nějakou básničku, ale za celých šest let, co jsem tu, se mi nestalo nikdy, že by dostala patnáct tipů, ještě než se vůbec objeví v hlavním seznamu. Tys mi dala patnáctý tip, takže o to větší dík a jsem ráda, že patříš mezi nás staromilce, které alexandrín pořád fascinuje.


Markel
07. 11. 2020
Dát tip

tak tohle mám moc ráda, souznění *


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

Knihomole,

moc děkuji za výběr a za tip.

Li Čching - čao byla tady na Písmáku určitě neznámá a jsem ráda, že si k ní díky mně našlo pár lidí cestu, jak vím z pošty. Ale Březina je v české republice pořád ještě školní učivo. Je to známý velikán naší literatury a netřeba ho představovat. On ale psal alexandrínem jen v prvních dvou sbírkách : Tajemné dálky a Svítání na západě. Dále už psal převážně dlouhé básně volným veršem s daktylským rytmováním a i když to zní divně, byl experimentátorem a jedním z půkopníků volného verše u nás.


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

Štírko,

jsem velmi ráda, že se ti ta básnička líbí. Konec konců je věcí každého čtenáře, jak dílko vnímá a já tě už nebudu o ničem přesvědčovat. Vnímání poezie je velmi individuální, možná - naštěstí.


A Umbratica, vďaka za umelecké pripomínanie básnických velikánov rôznej proveniencie.


Karpatský knihomoľ
06. 11. 2020
Dát tip Umbratica

Vzhľadom na tému mi tu vôbec neprekáža "líznutie" starodávnym pátosom. Veslovanie mimo myšlienkových plytčín, s pôsobivými obrazmi na brehoch. Plavba ma bavila.


Štírka
06. 11. 2020
Dát tip

Takže : tvuj “rozhovor” mi neprijde ani nahodou “na hlavu”... a navic tam ani neni- delas si srandu ? :-) - jsou tam jen konstatovani dokreslujici destivou a trochu utopenou scenerii...

Jak jsi na tom stran Breziny ?... Taky legrace: myslim, ze nejvetsim uspechem bude, kdyz budes sam/sama sebou. ... Takze : za me : plne myslenek a velmi obratne sklížena Tva lod a vypustena do more Tvych basni... Nic vic... A co taky jeste chtit...? Ostatni - cokoli - bud prijde, ci neprijde... Mozna za to muze vitr ???


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip blacksabbath

Dík, blackie,

třeba tady ještě nakonec založím klub přátel Otokara Březiny.


Krásné obrazy melodie podzimu................*/*******************************


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

Štírko,

nepřipadá ti můj rozhovor se zmoklými ptáky na plotě lehce padlý na hlavu ?  Soudný člověk by přece řekl, že tohle nemůžu myslet vážně. A to, že se chci stát novým Březinou se přece taky nedá brát vážně.  Ne já to samozřejmě vážně nemyslím. Znám své možnosti a meze. A jednou z těch mých možností je právě lehká ironie, kterou si někteří čtenáři ani neuvědomí. 


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

ALFONSI,

představuji si, jak smekáš svůj černý klobouk neodekadenta...


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

Díky, Filosofko,

člověk by si řekl, že když někdo v době rapu začne hrát menuet, nemůže to fungovat. Ale zdá se, že aspoň částečně to funguje.


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

Evženie,

jsem ráda, že chválíš právě zvukovou stránku básně. O tu mi hlavně šlo.


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

netWoore,

vím, že někdy píšu velmi archaickým způsobem. Snažím se oživit zapomenutou tradici českého alexandrínu a zdá se, že některým čtenářům se to líbí. Mám z toho radost.


Umbratica
06. 11. 2020
Dát tip

Diano,

jsem ráda, že se líbí, děkuji za tip. Ano, je to takové dušičkové. Právě proto jsem to zveřejnila až teď, když nálada básně odpovídá tomu, co nás obklopuje, i když jsem tu báseň napsala už v srpnu. Někdy je lepší si počkat.


Štírka
05. 11. 2020
Dát tip

Mě se tyhle verše prostě a jen líbí.... napsáno dokonale....

(kdybych měla hledat lehce ironizovanou dekadenci.... tak já ji opravdu nikde nevidím.... leda, že by mě někdo nasměroval...?...)


ALFONS
05. 11. 2020
Dát tip

Skvělé, i já smekám. 


Filosofka
05. 11. 2020
Dát tip

Tohle je opravdové pohlazení po duši, klobouk nemám, ale přesto smekám. 


Krásné na poslech.


netWoor
05. 11. 2020
Dát tip

seš opravdu dobrá, moc hezká melodie a rýmy ...


Diana
05. 11. 2020
Dát tip

Pěkné, líbí se mi. Takové dušičkové...


Umbratica
05. 11. 2020
Dát tip Gora

Březina byl symbolista, ale některé jeho básně lze určitě přiřadit k dekadenci. Byl také třeba pro Karla Hlaváčka velkým osobním vzorem a to, co psal Hlaváček těsně před smrtí, se velmi podobá tomu, co právě psal Březina.     

Mé pojetí neodekadence vypadá takto. Jen lehce ironizovaná dekadence bez zbytečně křečovitých vulgarit jako u Krchovského nebo u Prince.


Umbratica
05. 11. 2020
Dát tip

Březina byl symbolista, ale některé jeho básně lze určitě přiřadit k dekadenci. Byl také třeba pro Karla Hlaváčka velkým osobním vzorem a to, co psal Hlaváček těsně před smrtí, se velmi podobá tomu, co právě psal Březina.     

Mé pojetí neodekadence vypadá takto. Jen lehce ironizovaná dekadence bez zbytečně křečovitých vulgarit jako u Krchovského nebo u Prince.


Gora
05. 11. 2020
Dát tip

O. Březina je můj velmi oblíbený básník... z tvé básně doznívá podobný tón jako z jeho tvorby, umíš se naladit a napsat... díky.


Umbratica
05. 11. 2020
Dát tip

Děkuji,Trivi. Ta básnička je z konce srpna. Tehdy jsem v rychlém sledu za sebou napsala Vyhnálovskou tmu, Dekadenta a Vyhnálovský déšť. Usoudila jsem ale, že podzimní básně bude lepší zveřejňovat až na podzim, kdy jejich atmosféra bude ladit s tím, co se právě odehrává v sadech a v lesích. Takže - nyní nastal ten čas. 


05. 11. 2020
Dát tip Filosofka

Velmi živá směs obrazů, alegorií a zamyšlení, s nábojem vnitřního dialogu. Excelentní, gratuluju!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru