Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Dal
datum / id06.11.2020 / 513207Vytisknout |
autorMAJKL65
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
zobrazeno61x
počet tipů6
v oblíbených0x
Dal

Dívám se do nebe plného svíček

která je právě má a která tvá

spíš a jen hvězdy máš pod stíny víček

oči jsi zavřela, když přišla tma.

 

Jsme jen jak laně jež sklání se ke trávě

když kloníš šíji svou k louce mých rtů  

na stvolech polibků své touhy paseme

hasíme žízně své pískem svých snů.

 

Na břiše sněhy tvé pomalu večeřím

v pohledu kanou ti dvě kapky medu

hladinu těla ti dlaněmi rozčeřím

jako když nabírám do rukou vodu.

 

Jen tak se napiji a dotknu věčnosti

já, který z popela právě jsem vstal

vím jen, že nemám nic než trochu něžností

ostatní tobě jsem i s časem dal.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.11.2020 07:55:38dát kritice tipMária Horná

"já, který z popela právě jsem vstal

vím jen, že nemám nic než trochu něžností

ostatní tobě jsem i s časem dal." /********************

Krásna báseň!  :-)

07.11.2020 00:37:081 tipů dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek

Ahoj Majkle, solidně zpracované, až vznešené.

Co mě vadí je tohle:

Ona vznešenost mi přijde přílišná. Nějak moc je tam hvězd, nebe, víček, očí, sklánění, rtů, polibků, kanutí, věčnosti, něžnosti. Žádné z těch slov samosebou není zakázané, ale zde mi to přijde jako příliš hustý koncetrát osvědčených termínů, které ve spojení tvoří až moc masivní monument. 

Další věc je podle mého názoru - velké množství zájmen, použitých i v místech, kde je jasné o koho jde i bez zájmene. 

Verš - když skloníš šíji svou k louce mých rtů - je krásný pro devatenácté století. Tady mi zní škrobeně a těžkopádně. I nerytmicky.

A poslední jsou nepřirozené, až knižní slovosledy - třeba: sněhy tvé, šíji svou ...

06.11.2020 14:01:44dát kritice tipAndělka1

Krásná milostná vázaná...erotika nechybí...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.