Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

listopad

07. 11. 2020
1
2
231
Autor
teriy76

vítr podzimní hladí trávu

teskní mne i slunce

takhle v listopadu

scházi mi tvé teplo

a tvého smíchu stín

jak foukáš mi do vlasů

barvy zralých jeřabin

 

tolikrát slibuji

chyby i tisíc na druhou

houpají se na oprátce

přímo ubližuji

naděje rdousím po stovkách

a trávím jedem na hlodavce


2 názory

teriy76
11. 11. 2020
Dát tip

děkuji za obsáhlé zhodnocení


Přimlouval bych se za podzimní vítr místo vítr podzimní.

pak mi přijde nelogická pasáž o chybách houpajících se na oprátce - to chápu tak, že se ty chyby oběsily, tedy jsou mrtvé, hned na to však jsou živé, neboť ubližují

možná i pasáž - tolikrát slibuji / chyby i tisíc na druhou - to evokuje, že slibuji chyby, a to si říkám, že spíš se slibuje opak - už to neudělám

ve druhé sloce tuším záměr (jako v první), že tam chceš mít rým - oprátce - hlodavce

v první se to krásně povedlo - stín - jeřabin

ve druhé moc ne, protože je to od sebe vzdálenější ve srovnání s první slokou a navíc jsou mezi nimi dva verše, které nejsou noc poetické, čtenář se na nich zadrhne, neplyne to samo, a když dojde k poslednímu verši, už si nevzpomene

a taky ten rým není stoprocentně čístý

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru