Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sečervánky
Autor
Arnikavevlasech
poslední dny nenacházím ta správná slova, která by pojmenovala, co cítím
růžová oblaka mne hladí na duši
proč lidé milují netuší m
pamatuješ všechny ty letní opilé cesty, které nás dovedly domů
když doma zrovna nebylo
když nahoru bylo dolů a naopak
dny kdy jsme si přáli utéct prvním vlakem a už se nevrátit
města noci v závoji poblikávajících pouličních lamp
čas jít spát má milá
neohlášená pobláznění přicházející s přílivem a trvající v řádu dní
to nejbolestivější loučení, které v dle pravidel příčinné souvislosti muselo následovat
pivní lásky a prstýnky tvých bledých hubených rukou
a já se tě ptám jak daleko to máme do nebe
k mrakům o kterých v mém pokoji zpívá joni mitchellová
a zda se stihneme vrátit před západem slunce
s kapsami plnými modrého z nebe
pak budeme tonout v červáncích
a čekat
jen ještě nevím na co
neumím plakat
a když tak jen trochu
nesladím si čaj
a když tak jen trochu
neumím milovat
a když
tak vším co mi zbylo
4 názory
Trošku mi to připomenulo Václava Hraběte, kterým jsem se nedávno zabýval. Tip.
Ačkoliv by se dálo na básni ještě pracovat, zejména na civilnějším projevu namísto klišovitých obrazů a vypuštění řady naprosto zbytečných slov, mám z textu dobrý pocit. I ty klišovité obrázky spíše tonou z tvého srdíčka, než abys chtěla přikrašlovat, také rytmicky mi to ladí, graduje a gradace je podpořena zeštíhlením veršů, víš, o čem chceš psát a to, že je to tak nezralé s ohledem na aktuální věk, je vlastně sympaticky uvěřitelné. Přepíšu tvůj text, aniž cokoliv obsahově či výrazově změním, jen se ho pokusím trochu očistit, abys viděla, že to jde i bez nadbytečných slov. Ovšem za celkově hezký dojem tip. A řekl bych, že máš potenciál.
Vzpomínám na všechny opilé cesty, které mne dovedly domůi
na dny, kdy jsem si přála utéct a už nevrátit
na Prahu v oparu neonu
lásku, co příšla a odešla
loučení,
na pivní lásky a prstýnky tvých hubených rukou
Ptám se, jak daleko máme do nebe
(k mrakům o kterých zpívá Joni Mitchellová)
a jestli se stihneme vrátit před západem slunce
s kapsami modrého
Pak budeme tonout v červáncích
a čekatjen ještě nevím, na co
neumím plakat (a když, jen trochu)
nesladím čaj (a když, jen trochu)
neumím milovat (a když, tak vším, co zbylo)