Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávšteva pravnučky
Autor
gabi tá istá
„Ešte večer na posteli som sa usmievala. Prehrávala som si to. Na všetko hovorila nie. Nechcela povedať, ako sa volá, ako sa volám ja a ešte sa na tom smiala. Až tak očená prižmúrila a smiala sa na nás. Chcela som ju zodvihnúť a vieš, že som nevládala?“
„Nečudujem sa. Veď má viac ako desať kilov. Čochvíľa ona teba zodvihne.“
„Posadili mi ju na kolená, obzerala si ma, robila na mňa ksichtíky. Tak som sa nasmiala. Najskôr sa ma len tak dotkla a potom ma pohladila!“
Monka: „Haňa sa babky dotkla jedným prstom, skúmala materiál. Mišo jej hovorí- urob babke moja! Pohladkala ju po vlasoch.“ „Čože? Aký materiál?“ nechápe Petra. „Babka má vráskavú tvár. Decko nechápe, že staroba. Chce si vyskúšať, ohmatať.“
„Videla som, Mišo narobil fotky.“
„Tak som rozmýšľala. Tak ako Mišo s Monikou prinášajú pohodu a dobrú náladu, tak aj tá malá je dobrá. Neplače, nehnevá sa, ako iné malé deti. Je taká rozumná. Ja mám výčitky, že som vás vychovávala v strese. Bola som stále nervózna.“
„Mami, to si nevyčítaj. Bola iná doba, iné prostredie, iné podmienky. Zbytočné je teraz sa rýpať v minulosti. Ber to tak, že každá sme robili pre deti to najlepšie, čo a ako sme vedeli.“
„Ale to tato! Na neho som nahnevaná. Mohol chodiť domov častejšie, aj keď bol na montážach. Stále som bola sama a každý večer som sa triasla, čo keď budete mať teplotu. Telefón nebol, ako by som zavolala doktora. Volal ma bývať do Ostravy. Tam mu ponúkali byt. Ale čoby som tam ja v cudzom meste. On by bol od rána do večera v robote. Vy by ste chodili do českých škôl. To sa mi nelúbilo.“
Vinník sa vždy nájde. Nebola si sama. Celý život s mamou za zadkom. Inak by vyzeralo vaše manželstvo bez svokry, tato by nehľadal útočisko v robote. Možno by sme boli rodina. Mama, tato, deti. Nie babka, mama, deti, tato. Možno.
18 názorů
gabi tá istá
15. 11. 2020svätá pravda, Arwen, mám rovnaké skúsenosti
Arwen Leinas
15. 11. 2020Jak praví klasik "Čo bolo, to bolo, terazky..." ;-)
Vytahovat staré křivdy se nevyplácí, většinou to nedělá dobrotu. Ačkoli je pravda, že někdy to pomoci může. Myslím si, že většina z nás má nějaké ty staré křivdy v sobě a třeba by pomohlo si to po létech vyříkat. Problém je ale často v tom, že co si pamatuji já si rodiče pamatují jinak a berou to také jinak. Proto je lepší nechat křivdy v jejich třinácté komnatě.
gabi tá istá
13. 11. 2020ďakujem, dievčatá, za zastavenie, za písmenká, želám pekné sny
Evženie Brambůrková
12. 11. 2020Musí to být krásné fotky. Střet generací je neuvěřitelně nádherný.
je jednoduchšie hodiť vinu na iného, nenazerať do svojich potknutí, zlých rozhodnutí, iní za to môžu...
aj pri mojich deťoch bola materská len 6 mesiacov, jasle a škôlka boli kúsok od nás, videla som na ne, no...stačilo mi ráno vidieť plačúce deti ťahané za rúčku za bránku, nechcela som to tak... radšej som chodila po večeroch upratovať transfúznu stanicu, len aby deti mohli byť doma až kým pôjdu do školy...
blacksabbath
12. 11. 2020teď je důležité...... "Tak som sa nasmiala".......*/****************
Hezké, jako u nás. Jedině prabába rozumí žvatlání své dvou a půl leté vnučky...hi...jsou často na stejné úrovni...i já jsem rostla u babky v MALACKÁCH V PADESÁTÝCH LETECH....a TÁTA BYL NA POVINNÉ VOJNĚ...ATD...ATD...TO UŽ JSEM SI ZPRACOVALA.
súhlas, Irča, nevyťahujem na svetlo, nechávam si v prítmí môjho ja, aj to, iba keď útočí na tatu, ktorý sa už nemôže brániť
gabi tá istá
12. 11. 2020áno, bixley, som rada, že teraz je umožnené mamám byť s detičkami do troch rokov, hoci aj dnes sa niektoré do práce ponáhľajú
gabi, v šedesátých letech byla "mateřská" tři měsíce nebo půl roku. Mamka musela zpět do práce a mě hlídala až do školy "babička Beruška", cizí paní. Věřím, že staré viny /jestli byly/ se nemají vytahovat na světlo boží, nic dobrého to nepřináší...
Gábi, tak to tehdy chodilo. Moje maminka šla do práce v mém půl roce a já byla u babičky a dědečka. Ale člověk je na stáří vždycky přesvědčen, že dělal to nejlepší. :-)
gabi tá istá
12. 11. 2020jedine, že by sa jej opýtali - chceš papať? áňo!
gabi tá istá
12. 11. 2020vďaka, Ľudka!
malá je opravdu klidná, pozitiví, vyrovnaná.....a dcery jsi dobře vychovala, každý máme nějaké podmínky a podle nich žijeme...moudrá jsi***
gabi tá istá
12. 11. 2020bola to mamina mama, otcovi to bola svokra...nechcem súdiť, ale život s mamou bol pre ňu pohodlnejší, vychovala nás babka, mama išla do práce, keď som mala 3 mesiace