Vzrušením tváře ti planou a hoří,

vracíš se z cest v cizích mořích.

Dávno už sice víš, jak se to má –

že všude je stejně –, ale doma je doma.

Vítr i zkušenost hlavu ti chladí:

Všude jsou komouši, co nemaj rádi

komouše, štěkaví psi i koťata i tchoři.

Vzrušením tváře ti planou a hoří.

Je čas.

Je čas to všecko

zažít znova.

Kapitán, kapitán prst si sliní:

Připrav se k vylodění

v Zátoce

malejch českejch sviní,

na ostrov svobody

zlýho slova.

Bijte ho žida a bijte ho Němce.

Za pár let pietně klademe věnce

jednomu, druhýmu, tomu i tomu.

Hlavně že nejsou. Vracíš se domů.

Tvoje loď k pobřeží točí se přídí,

sám jsi vzal kormidlo a směr její řídíš.

Od břehu z davu křik zaslechneš tence:

Bijte ho žida a bijte ho Němce.

Je čas.

Je čas to všecko

zažít znova.

Kapitán, kapitán prst si sliní:

Připrav se k vylodění

v Zátoce

malejch českejch sviní,

na ostrov svobody

zlýho slova.