Kocourek přechází silnici

Mour n’ ing

Pytlíky, pytlíky třepou se ve větvích,

pytlíky, mikroten, umělý hmoty smích.

Choulím se ke kmeni, do chlupů zima mi

zalejzá, přemejšlím, jak jim to oznámím:

 

Měsíci, měsíci že dneska nezpívám,

jak jen to, kocouři, jak jen to řeknu vám.

Ve sboru kočičím bude dnes chybět hlas,

odpusťte, kocouři, odpusťte, prosimvás.

 

Kocouři, kocouři, dnes nejdu na pívo,

já musím, kocouři, já musím za milou,

vona mi, vona mi

tak voní.

 

Mraky se roztrhly, vítr se uklidnil,

tuhle noc s ouplňkem čekal jsem kolik dní,

se stromu seskočit, přeběhnout ulici,

za chvíli za malou budu už u Mícy.

 

U Mícy, u Mícy, za malou za chvíli —

Světla se zablejsknou, pak brzdy zakvílí.

Od devíti k pěti, od pěti do jedné,

životy na nule a už se nezvedne

 

Kocouři, kocouři, dnes nejdu na pívo,

já musím, kocouři, já musím za milou,

vona mi, vona mi

tak voní.

 

Zabili kocourka, zabili, zabili,

byl celej zblázněnej, byl jako opilý,

Pytlíky, pytlíky třepou se ve větvích,

pytlíky, mikrotén, umělý hmoty smích.

 

U Mícy, u Mícy, za malou za chvíli.

Světla se zablejsknou, pak brzdy zakvílí.

Od devíti k pěti, od pěti do jedné,

životy na nule a už se nezvedne.

---