Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Otázka

16. 11. 2020
3
5
213
Autor
Gorwor

Pošeptám jí mou otázku,
v co ona sama věří.
Prý na krásu pavučin
na šípkovém keři.

Utkány jsou z provázků,
a z kapek ranní rosy,
v keři skrytém obilím,
které nikdo nepokosí.

I na pomíjivost umění,
v miliardách vloček,
a na krutost a na něhu,
tlapek toulavých koček.

Poté v chrámu z polštářů,
svou víru v lásku změní.
A já ztrácím své pochyby,
v mocné síle odpuštění.


5 názorů

Je to dost dobrý. Hezké obraty, něžnost až křehkost.

Napadly mě jen nějaké malé detaily:

V prvním verši mi přijde nadbytečné "mou", jeho odstraněním se zlepší rytmus

 

Předposlední sloka:

na pomíjivost umění, .... "I" na začátku a poté "na" jsou zbytečné

v miliardách vloček,

a na krutost a na něhu,

tlapek černých koček

.... pokud netrváš na těch toulavých kočkách, tak černé kočky jsou taky zajímavé významem a navícmají o slabiku méně, což prospěje spádu verše

Pslední sloka s malou rytmickou změnou a minizkrácením:

Poté v chrámu z polštářů,

víru v lásku změní.

ztrácím svoje pochyby,

v mocné síle odpuštění.

 

 

 

 


Andělka1
16. 11. 2020
Dát tip

Krásné...sněhové takové.


Safián
16. 11. 2020
Dát tip

Poznámka od Norska mi přijde lepší než báseň. Ale musím uznat, že ses snažil a zobrazil ty dva světy docela dobře. Máš tam i velmi pěkná místa.


Norsko 1
16. 11. 2020
Dát tip

Jéje. Omámen tvými verši a prost všech otázek skrývám se v obilí které nikdo nepokosí


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru