Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Bermudský trojúhelník českého školství
datum / id16.11.2020 / 513624Vytisknout |
autorStargazer
kategorieÚvahyDalší dílo autora
témaKaždodenní
zobrazeno534x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog

Vláda schválila novou strategii vzdělávání Ministerstva školství do roku 2030. Podle ministra Plagy má „vzdělávání jedenadvacátého století rozvíjet klíčové kompetence, které děti potřebují, aby mohly prožít úspěšný život jak v rovině osobní, tak profesní...“

Bermudský trojúhelník českého školství

           Co konkrétního si pod tímto vyhlášením má člověk představit, těžko říct. Wikipedie napovídá, že „klíčové kompetence jsou souhrn vědomostí, dovedností a schopností, které jsou důležité pro uplatnění člověka ve společnosti.“ A jsme zase tam, kde jsme byli na začátku. Ministerstvo školství dlouhodobě tápe a točí se v kruhu. Rádo by představilo úspěchy svých reforem a strategií, bohužel se však nemá čím pochlubit. A tak mlží.

Jedním z nosných pilířů nové strategie je důraz na formativní hodnocení, podle něhož se žáci nesrovnávají mezi sebou, ale hodnocení se zaměřuje na dosahování individuálních výukových cílů každého z nich. To úzce souvisí s trendem současné vzdělávací politiky MŠMT, jehož prioritou je pokud možno co nejdéle před rodičem ututlat, že jeho dítě toho moc neumí, a zároveň ho přesvědčit, že to u nás děláme moderně, pokrokově a hlavně individualizovaně. Reálně, když pak vedle sebe v lavici sedící žáci dostanou stejnou známku jeden za 3 chyby a druhý za 6 chyb, protože mají každý jinak nastavené výukové cíle, nejenže se v systému, který nemá jasná pravidla, nemůžou orientovat a nebudou mu rozumět, ale ti zodpovědnější se budou oprávněně cítit podvedeni, což logicky povede ke ztrátě motivace.

Velmi podobné je to se současným tlakem na odklon od klasických známek ke slovnímu hodnocení. Známka totiž přesně ukáže, kolik toho žák umí, či neumí, jestli se doma učil, nebo ne. A to se dnes nenosí. Žijeme pod diktaturou liberalismu. Některé alternativní pedagogické proudy dokonce tvrdí, že hloupé a líné děti neexistují. Strategie ministerstva proto počítá se snížením počtu dětí odcházejících na víceletá gymnázia. Na našich školách už se prakticky nepropadá, o to už je třeba si vyloženě říct. Učitel si navíc musí pětku na vysvědčení řádně zodpovědět a doložit na koberečku v ředitelně. Už sama představa, že by učitel psal každému ze svých sto padesáti žáků obsáhlé slovní hodnocení, je utopická. Nehledě na to, že za současného strachu z rodičů a České školní inspekce by se slovní hodnocení většiny učitelů smrsklo na stopadesátkrát bezobsažné „je šikovný, snaží se.“.

A o tom je celá nová strategie 2030+, jen samé prázdné, líbivé fráze. O jaké nerovnosti v přístupu ke vzdělávání se tu hovoří? Mladý člověk dnes bez výraznějších problémů doputuje vzdělávacím systémem bezplatně až k maturitě. Ta je rok od roku snadnější, ještě před pár lety by ji zvládl i lehce nadprůměrný deváťák. Paradoxně je ji však dnes schopno úspěšně absolvovat stále méně středoškoláků. Tuto podivnou nepřímou úměru ministerstvo nedokáže obhájit, a tak hodilo vinu na učitele a povinnou maturitu z matematiky raději odložilo. Prý až se učitelé matematiky naučí matematiku lépe učit.

Dalším zdůrazňovaným bodem strategie je výrazná redukce obsahu učiva. Copak už se nějaký atlet zlepšil snížením tréninkových dávek a seškrtáním stanovených limitů? Jako častý argument zaznívá, že by se děti měly ve škole učit jen to, co budou v životě potřebovat. No jo, ale kdo z nás v patnácti věděl, co bude v životě dělat? Copak jsem mohl tušit, že ve svém prvním zaměstnání využiju při pájení plošných spojů nenáviděnou fyziku? Že vzápětí budu muset při práci v baru umět perfektně počítat? Jak se mi při cestách po Rakousku bude hodit němčina? Že k publikování v novinách je nutné ovládat pravopis? Jednou třeba začnu hrát na kytaru, nadchnu se pro biologii nebo budu na univerzitě přednášet dějiny umění, bůhví. Život je nevyzpytatelný a základní škola do nás má v co největší možné míře natlačit všeobecný základ, který je odrazovým můstkem k naší pozdější seberealizaci.

Proč se dnešní děti nezvládají naučit to, co dokázaly generace před nimi? My si na rozdíl od ministerstva nemusíme lhát. Uvázli jsme v bermudském trojúhelníku učitel-žák-rodič. Zákopová válka tří vzájemně se nechápajících, znepřátelených světů. Škola se nemění. Učitel je profesně vybaven k tomu, aby dokázal žáka dovést k výsledkům. Žák jedenadvacátého století moc nechápe, proč do školy chodí a celkem logicky vnáší mezi dva žernovy, mezi nimiž je zmítán, rozvrat. Ale tak tomu bylo vždycky, nebyli jsme jiní. Co se však dnes výrazně proměnilo, je úloha rodiče, největšího nepřítele vzdělání. Nás se naši rodiče neptali, jestli nejsme učením přetíženi, jestli nás to učení baví, jestli není učitelka moc přísná, jestli si na nás nezasedla nebo jestli jsme si tu poznámku zasloužili. Víc než výmluvám pubertálního potomka jednoduše věřili názoru dospělého pedagoga.

Těžko očekávat pozitivní změny od ministerstva, které si samo platí neziskové organizace, aby rozvracely státní školství. České školství nepotřebuje další prázdné reformy a líbivé strategie, stačí škole jako instituci vrátit vážnost a začít vzdělání znovu vnímat jako hodnotu. Změna ale musí vyjít především z nás samých. Obraťme se od nevýchovy zpět k výchově. Nehledejme ospravedlnění pro vlastní výchovná selhání a začněme být zase na své děti přísní. Přestaňme jim lhát, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou. Zaslouží si znát pravdu. Buďme k nim spravedliví…




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.11.2020 13:44:47dát kritice tipStargazer

Že jo. Skoro s vyznamenáním :-)

Asi proto, že tam ještě učí "normální" lidé (učitelé)... 

25.11.2020 12:46:39dát kritice tipMajaks

To mi pak neni moc jasny, jak jsi to prolezl.

25.11.2020 12:26:25dát kritice tipStargazer

Zvládnout jej není velký problém. Jen člověk nesmí být přemoudřelý, sebestředný mudrlant.

25.11.2020 11:20:12dát kritice tipMajaks

To jo pajdak zvladne jen malokdo. Ovladat houbu, nebo dokonce ukazovatko to neni pro kazdeho. 

25.11.2020 11:08:16dát kritice tipStargazer

Mnozí mí žáci neumějí číst, s tím však nikdo nic neudělá - kromě nich samých. Pak je pár žáků, kteří jsou mi vděční a budou na mě vzpmínat. Pro ty má pořád smysl tu práci dělat.

Ty s Tvojí náturou bys v první řadě nedodělal pajdák - protože by podle Tebe byli všichni docenti a doktoři blbí kreténi, kteří to dělají nmeoderně, málo zábavně, špatně a dvacet let stejně...  

25.11.2020 10:51:21dát kritice tipMajaks

Ja bych ucitele delal docela rad - ale za ten plat do toho nepujdu.

Sam rikas, ze tvoji zaci neumeji cist... a povazujes se za pilir. Co dodat? Usili zadne, vyslekdy zadne, hlavne ze drzis skolstvi nad vodou.

25.11.2020 10:31:49dát kritice tipStargazer

Kdyby ses líp učil - takys mohl dělat učitele a nezávidět jim jejich plat.

Šolství se ještě drží nad vodou právě jen díky zbylým pilířům, mezi něž se neskromně řadím. 

 

25.11.2020 09:05:54dát kritice tipMajaks

Prachu neni hromada, ale v pomeru k odvedene praci jsi na tom velmi dobre. Jinde bys to tak snadny nemel.

Jestli nekdo vede skolstvi do sracek, tak jsi to ty a tobe podobni.

24.11.2020 22:56:49dát kritice tipStargazer

Moc nad školou dávno převzal rodič, to si moc neužívám. Prachy? Nejsou pravda sice zrovna vydřené, ale žádná velká hromada jich také není. A kritizivat změny, které vedou školství do sraček? Vyčítal bych si, kdybych s tím někdy přestal...

24.11.2020 22:03:45dát kritice tipMajaks

Spis si uzivas prachy za nic, pocit moci a moznost neomezeneho remcani. 

24.11.2020 21:59:15dát kritice tipStargazer

To nejde. Musím zůstat a držet obrannou linii. Místo mě by přišli pokrokáři, co po dětech nic nechtějí, nedávají známky, nedávají poznámky a rozdávají maturity zadarmo. To by se s tím národem za pár let už vůbec nikdo nedomluvil...   

24.11.2020 19:35:04dát kritice tipMajaks

Tak pis do novin a neparazituj na skolstvi.

Zamestnanec jako ty se jiste uplatni i jinde: Iniciativa zadna, furt si jenom stezuje, vsechno vi nejlip a nadrizenej mu nebude rikat, jak ma co delat. O takovy lidi je vsude velmej zajem. 

24.11.2020 19:26:59dát kritice tipStargazer

No, stát také není úplně synonymem pro společnost. Rozumíš psanému textu?

Nabízím toho dost, žáci sice nemají zájem, rodiče nechtějí, abych to žákům předával, ale naštěstí mají zájem noviny. A to mě nabíjí.

A proti mistrovi se budu stavět dál - dokud bude státem placenou loutkou v číchsi rukou...

24.11.2020 19:16:24dát kritice tipMajaks

A k tomu, co nabizis: Nenabizis nic.

24.11.2020 19:14:16dát kritice tipMajaks

Tam byl otaznik - rozumis psanemu textu? Ale je to jen recnicka otazka, evidentne ne. 

24.11.2020 19:12:42dát kritice tipMajaks

Kde mluvim o rodicich? Rozumis psanemu textu. Ano, zamestnava te stat, tedy to ministerstvo, proti ktetemu se tu porad stavis. 

24.11.2020 18:33:18dát kritice tipStargazer

A tady jsi vedle. Mě si platí stát - nikoli rodič nebo žák. 

To je další mýtus, který jste omylem přijali. Tady rodič není ten, kdo platí a může do všeho kecat. To platí pouze na soukromých fofr školách. Ve státním školství je objednatelem STÁT.

Já nabízím to, že kdo chce, ten ty informace ode mě získá a bude dobře připraven. Kdo nechce...  

24.11.2020 18:06:16dát kritice tipMajaks

Prostě normální učitel: Já si tady soupnu před tabuli. Půl hodiny budu strojově něco vykládat, víc po mně nechtějte.

Že ve výsledku žádný informace nepředáš, je ti jedno - za to můžou ostatní, ty jsi profesionál.

A ne, nejsi jediný kdo do toho má profesně co mluvit, společnost si tě platí, abys jí hlídal děti, zatímco rodiče musí pracovat. A o tom, co s nima máš během té doby dělat, rozhoduje ten, kdo to platí, ne ty.

24.11.2020 17:58:27dát kritice tipStargazer

Jo, až bude poptávka od žáků a od rodičů - mám dostatečnou kapacitu na to, abych jim byl více než dobrým učitelem literaury.

Dokud však nebude soulad v tom, co je ve společném zájmu nás všech tří částí trojúhelníku, (a že já jediný z těch 3 částí k tomu mám jaksi profesně co mluvit), budu to dělat po svém. Než "zabavit" žáky bude pro mě pořád důležitějsí "předat" jim informace.

Jo a ten plurál? Myslím tím jako my, tedy lid, či snad většinová společnost. Talže pokud Tě to nějak uráží, jsme to my všichni bez Majakse...     

24.11.2020 17:49:111 tipů dát kritice tipMajaks

Mýtus o neschopném učiteli... Napsal jsem ti tady dost příkladů špatné výuky, se kterými jsem se setkal. Na to ale nikdy nereaguješ, protože se ti to nehodí do krámu.

Oproti tomu pořád opakuješ, že jsou špatní rodiče.

A dokud nebudou všichni rodiče dokonalí a děti nebudou samy od sebe makat jak šrouby, tak ty nemůžeš dělat svoji práci. Klasickej alibismus.

K tomu zase to množné číslo první osoby... nechávám stranou.

24.11.2020 17:00:49dát kritice tipStargazer

Mýtus o neschopném učiteli vychází z našich čtvrt století starých vzpomínek na naše někdejší učitele. Dost možná bychom je dnes z pozice dosplěých hodnotili jinak.

Mýtus o autpritu školy podrývajícím rodiči, který zbržďuje vzdělání svého dítětem tím, že to nikdy a za žádných okolností není jeho chyba, je všude viditelnou realitou. 

Proč tu zajímavou knihu nedají druhákovi rodiče, kteří jsou jeho vzorem? Proč mu raději vrazí do ruky tablet? (mimochodem neučím 1-5)

Já a učitelé máme dělat maximum... Ale neměla by ta otázka být postavena opačně? Proč děti ve vlastním zájmu nedělají maximum? Proč netlačíme na ně, když jde především o ně? 

24.11.2020 16:49:40dát kritice tipMajaks

Mýtus o neschopném učiteli vs mýtus o zlém rodiči.

Deváťáci nemají zájem o četbu? Možná. Ale druháci ho mají - čtou všechno, každou ceduli. V té době jim musíš dát něco zajímavýho ke čtení. Ne je roky nutit papouškovat učebnici, a ještě se pak divit, že je to nebaví.

Já ti to neberu, že jsou třeba děti líný a rodiče je nevedou - ale ty máš ze své pozice dělat maximum, jenže ty ses místo toho rozhodl nudit a stěžovat si.

Mimochodem, do dneška nevím, co je to trojčlenka, asi jsem zrovna chyběl - a nikdy mi to fakt nechybělo. Stejně tak jsem se neučil nazpaměť násobilku.

24.11.2020 16:31:32dát kritice tipStargazer

To není vůbec náhodná příhoda. Nenajdeš mnoho deváťáků, co by si rádo přečelo knihu... bohužel.

Kolik vyučovacích hodin strávils za posledních 20 let ve školní třídě, že podporuješ otřepaný, laciný mýtus, že soumrak současného školství stojí na neschopnosti učitelů zaujmout?

Kolega dějepisář píše články pro Národní muzeum, fyzikář je okresním metodikem, matikářky dvacet let dělají pro žáky víc než oni zaslouží. Proč bych si vůbec měl myslet, že neschoponost žáků naučit se trojčlenku je v málo "zábavném a nemoderním" pojetí výuky?

24.11.2020 16:19:56dát kritice tipStargazer

No, stáhli to odněkad z internetu. A já mu říkám: "Proč mi lžeš a falšuješ referát, když už nebyls ochoten knihu přečíst?" A on na to: "To mi poradila mamka..." A referát o knize začínal: "Tento film pojednává o..."

Ale to není o jednom případu. Zadáš četbu a můžeš si být jista, že polovina celou knihu nepřečte a vykašle se na to...  

24.11.2020 16:01:13dát kritice tipSavage Flame

Osobně si myslím, že i přesto, že je to problém dost komplexní, jedním z největších úskalí je, že se často nehodnotí vo žák umí, ale jen co neumí a velice často se dává rovnítko mezi to, že žák neumí, tak je lajdák, nebo bez potenciálu, ale už se vůbec nebere v potaz, že to může být i o šparném učiteli. A hestli si myslím, že těch dobrých je více. Bohužel ne a berou se v potaz spíš nářky těch naučit něco neschopných, než těch, kteří alespoň přesáhnou někdy až tristně nízkou úroveň průměru. nebo lepších. Nejsem proti učitelům zaměřený. Z osobní zkušenosti ovšem mám za velký rozdíl tvrzení on se to nenaučil a já jsem ho to nenaučil a často jsem se setkal s tím, že v tom druhém případě, není vůbec zvážená úloha vyučujicího kromě kontroly, zda "přednesl" odfajkované body osnov. Následně se to pak šoupně do kategorie on se nenaučil a finýto i když třeba ten "vyučující" je na vinně třeba i víc. Jak to řešit, ale nevím, a nehraju si na to. ;) S.F.

24.11.2020 14:29:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Když matka taky nečetla Kdo chytá v žitě, jak mohla zfalšovat ten referát? To jen na okraj.

Učitel by měl přijít na to, jak zaujmout, má k tomu všechny předpoklady. Každý přece pamatujeme z dětství/mládí učitele, kteří měli osobnost, autoritu, zajímavé hodiny.

24.11.2020 13:59:28dát kritice tipMajaks

Snazim se s tebou diskutovat, ale je to tezky. V zajmu diskuse odhlednu od tvych druhych dvou odstavcu, ktere jinak skvele reprezentuji tvoje diskuterske zlozvyky: opousteni tematu (chlapci zivici rodiny, vdavajici se mentalne vyspele divky) a promluvy v neurcite prvni osobe mnozneho cisl (Lzeme se... kdo jako?).

Tak teda ten prvni odstavec. Argument jakousi nahodnou prihodou. OK. Devatak by si rad precetl knihu, ale matka ho odradi a napise za neho referat. Dejme tomu, ze je to pravda. A co? Ja bych to bral jako povzbudivy pribeh svedcici o dobrych rodinnych vztazich - protoze normalni devatak se s matkou nebavi. A co - dal jsi mu kouli?

 

24.11.2020 13:40:30dát kritice tipStargazer

Ne ne. Já to rád udělám. Poutavě povyprávím třeba o "Kdo chytá v žitě", abych deváťáka zaujal, knihu mu půjčím z vlastní knohovny. Matka mu řekne, že ona taky nečetla a že to k životu nebude potřebovat - žák odevzdá matkou zfalšovaný referát. Realita 21. století.

Dříve se v patnácti dívky vdávaly a chlapci téměř živili rodiny - dnešní děti v patnácti nechápu věci (knihy), které se kdysi na základní škole běžně probíraly.

Lžeme si, že dnešní mladí jsou napřed. Ale jejich mentální vývoj se díky vzdalování se realitě naopak opožďuje.

24.11.2020 13:13:26dát kritice tipMajaks

Furt dokola. Vratit vztah k poznani. Ale udelat to musi nekdo jinej. Jen ne ty. Ty jsi ucitel a umis akorat nudit a drtit nazpamet malou nasobilku.

Dejepis, fyzika, chemie - nic z toho neni nuda. Ale kdyz se dejepis uci stylem prednasky: Letopocet - udalost. Letopocet - udalost. Nadrtit. Zopakovat pred tabuli. Tak to pak vztah k poznani rychle ochabuje.

24.11.2020 12:03:39dát kritice tipStargazer

Vzdělávací témata vs. žák 21. století = 90% toho je pro něho jiný svět a nebetyčná nuda. (jedině že by v Osvětimi byl zplynován nějaký youtuber)

Víc než tlak na "zábavnou formu výuky" je třeba vrátit dětem vztah k poznání, vědění, k nasávání informací. Přiznejme si, všechny informace světa, potřebné k životu, nejsou jen a jen zábavné.   

24.11.2020 11:32:20dát kritice tipMajaks

A nemohl bys zkusit probrat Osvetim tak, aby to nuda nebyla? Proc tak lpis na tom, ze musis za kazdou cenu nudit? Je to opravdu tak dulezity?

24.11.2020 11:03:45dát kritice tipStargazer

Nemyslím si, že bychom se měli přizpůsobovat tomu, "co je baví". To pak dochází až do takových absurdit, že učitelka dává do tajenky "citát youtubera Kovyho". Tak hluboko bych opravdu klesnout nechtěl...

Byl bych rád, kdyby dějepis zůstal zachován. Možná je budu (stejně jako naši učitelé nás) nudit výkladem o Osvětimi nebo třicetileté válce, přesto si myslím, že by o tom mladý člověk měl alespoň okrajově něco vědět. Na tom schopnost učit nic moc nemění.

A Babičku ani Erbena do nikoho cpát nebudu. Vidím kvalitu literatury úplně v něčem jiném. Rozhodně však ne ve fantasy nebo young adult. 

Goro, mám k dispozici čtenářský deník ze základky z roku 1984, kde má holka kraospisně rozepsaného Čechova, Hemingwaye, Čapka... Proč je to na dnešní záklaďáky příliš těžká, nepochopitelná a málo "zábavná" četba? A návyk kr čtení z rodin chybí - skola by na to však neměla rezignovat.

24.11.2020 10:12:01dát kritice tipMajaks

Ty zas odpovidas na neco uplne jineho. Ale v zásadě potvrzuješ, co jsem napsal:

Před 20 lety tě nudil pravěk a Přemyslovci, ale teď se ti to hodí k tomu, abys tím mohl nudit další generaci. Že bys to třeba mohl učit tak, aby to nuda nebyla, ti ani nepřijde na mysl.

A co se týče Babičky a vážných knih... Zas ti nerozumím. Těžko budeš se sedmákama diskutovat o Proustovi, ne? A Babička je teda podle tebe vhodná kniha pro dvanáctiletý děti? Jestli chceš, aby četly, zkus něco, co by je mohlo bavit, a ne 200 let starý sentimentální vzpomínáni na idealizovaný venkov, ze kterýho si každej zapamatuje stejně jen šukání po světnici.

Jenomže systém už sto let učí babičku, tak ty budeš taky učit babičku. A je to.

24.11.2020 09:44:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Vzhledem k tomu, kolik čistého času "na čtení" vychází na jednotlivého žáka je to na vytvoření návyku málo. Ale šlo mi jen o to, jak píšeš, že prakticky "nikdo" do 15 let není schopen vážnější knihu pochopit a docenit... 

Dítě pochopí jen to, na co ve svém věku má, a nedocení hned, ale v budoucnu...

24.11.2020 09:32:54dát kritice tipStargazer

Takže na školní četbu úplně rezignujeme, když má dnešní "rodina" jiné priority..?

24.11.2020 08:50:58dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Stargazere, do 15 let ti nikdo knihu "nedocení"... buďto čte rád nebo nečte nebo čte "z donucení" povinnou četbu a jinak nic. Tady má podle mne nezastupitelnou roli /od velmi raného dětství/ rodina... těžko to dohánět ve škole.

24.11.2020 07:51:40dát kritice tipStargazer

Mě zase před 20 lety učili úplně nudné Přemylsovce a pravěk, který mě nebavil, a úplně nudné větné rozbory. Myslíš, že jsem tušil, jak za to vše budu rád, když ve 33 začnu učit dějepis a češtinu? Copak vědec-chemik ví ve třinácti, že bude vědcem-chemikem? Základní škola má dát mladému člověku co nejširší všeobecný základ.

Ta Babička a jí podobné mě také iritovala, říkal jsem si, jak tu četbu budu dělat úplně jinak. A pak přijdeš do reality a prakticky "nikdo" do 15 let není schopen vážnější knihu pochopit a docenit... 

   

22.11.2020 16:19:35dát kritice tipMajaks

To ti neberu, že někteří rodiče jsou kreténi. Ale to je taky jeden z důvodů, proč existuje povinná školní docházka: aby i dítě s debilníma rodičema mělo šanci získat vzdělání. A když ho nemotivuje doma rodič, musí  to na sebe vzít učitel.

A jestli si fakt myslím, že jsou učitelé úplní kreténi? 

No já nevím, jestli přímo kreténi - jen mi připadá, že většinou neumí učit.

Osobně si třeba vzpomínám, jak jsme v chemii strávili celý rok jen anorganickým názvoslovím. Dobře se to zkouší, rychle se opravujou testy. Přitom to s chemií nemá prakticky nic společnýho, protože nějaký -ný, -natý, -itý nevypovídá o světě vůbec nic, je to jen nějaká zcela arbitrání zvyklost, která navíc funguje jenom v češtině. A takojech věcí bylo všude spousta. V matice se počítali nesmyslný slovní příklady typu hvězdá A má teplotu x, hvězdá B má teplotu y. Jaká je celková teplota hvězd A a B? Co to proboha je - celková teplota? V angličtině se probírala atraktivní témata jako postal services. V literatuře nás nutili číst Babičku. V přírodopise nám vykládali něco o šutrech a ani nám ten šutr neukázali... Ve výtvarce jsme museli obkreslovat podobiznu Komenského a vyhrál ten, kdo to obkeslil nejpřesněji...

V takovým prostředí si může udržet motivaci jedině šprt, kterej chce mít ze všeho jedničku. A ten si pak nedovede představit život bez školy, tak jde učit. A cyklus se opakuje.

22.11.2020 14:57:11dát kritice tipStargazer

To se, troufnu si říci, děje. To je to nejjednodušší sdělení.

Fakt si myslíš, že jsme my učitelé úplní kreténi? Fakt si myslíš, že neopakujeme snad tisíckrát, k čemu je vědění, vzdělání, poznání dobré? Kolikrát opakuju osmákům, že prakticky neumějí číst (ne tak aby četli něco hodnotného). A že literatura je nejdůležitější předmět (v nadsázce), protože v ní je popsán život.

Asi je to věčný boj o motivaci, ale věř mi, v dnešní době se opravdu fatálně projevuje, že rodina a společnost poprvé v historii stojí proti škole jako instituci na straně "hledajícího" dítěte, které se ještě hledá.

Rodiče se soudí, aby jejich děti nemusely psát domácí úkoly. Atakují PP poradny, aby měli papír jako omluvenku. Vykládají doma dětem, že oni taky nečtou, že knihy, dějepis, chamii nikdy v životě nebuou potebovat apod.   

 

22.11.2020 14:33:06dát kritice tipMajaks

Ne, určitě není vinna jen škola. Ale neměla by se zříkat svého dílu odpovědnosti, jak to děláš ty. Za všechno můžou rodiče, děti si za to můžou samy, společnost je špatná... Jen ty děláš všechno skvěle, protože to děláš už sto let stejně. Možná kdybyste dětem v první třídě vysvětlili, že umět číst není dobrý jen kvůli jedničce ze slabikáře, ale že se to dá použít i jinde, že by třeba do šestý třídy něco přečetly.

22.11.2020 14:24:52dát kritice tipStargazer

Jistěže ano.

Ale co když je mým dějinným úkolem učit žáky literaturu a co když je jich skutečně většina, co slušnější knihu nikdy nečetli? Jejich prvním kontaktem s knihou je často moje povinně volitelná četb až v 6. třídě.  Referáty o knize za děti falšují matky. Je skutečně jen škola vinna, že děti nemají motivaci k učení a literaturu nevnímají jako předmět, jako hodnotu?

22.11.2020 14:11:55dát kritice tipMajaks

No já nevím, připadá mi smysluplnější přednášet o literatuře někomu, kdo už nějakou knížku četl. Tobě ne? A číst první knihu v patnícti mi připadá už celkem pozdě. Tobě ne?

22.11.2020 14:04:11dát kritice tipStargazer

Protože by děti do cca 15 let "měly" mít trochu ponětí o tom, co je literatura? Protože je dobré pro společnost, aby mladí věděli, co je literatura? Protože to chce MŠMT?

Osmileté dítě v Indii chápe, proč jde do práce za jeden dolar na den.  

22.11.2020 13:59:09dát kritice tipMajaks

Osmiletý děti zodpovědný za svůj osud... já nevím... myslíš to vážně?

Skáčeš furt mezi malou násobilkou a přednášením literatury. 

Proč bych měl jako přednášet o literatuře někomu, kdo nepřečetl knihu?

22.11.2020 13:37:49dát kritice tipStargazer

Bohužel je to tak. Každý jsme zodpovědný za svůj vlastní osud.

V osmi je to tom, že dítě důvěřuje dospělé autoritě, která ho vede správným směrem - a i ta je dnešními rodiči potírána.

V pozdějším věku už to musí pochopit každý sám. Chápu, že míříš k známé floskuli, "že učitel musí žáka zaujmout". Ovšem přednášej o literatuře někomu, kdo nikdy nepřečetl knihu a ani to neplánuje. Uč žáka o únorovém převratu, když mu doma rodiče cpou do hlavy, že dějepis je k ničemu apod.  

22.11.2020 12:50:44dát kritice tipMajaks

ok, osmileté dítě je odsouzené k uvadnutí, protože mu nedokážeš vysvětlit, proč se má učit nazpaměť matematiku - a může si za to samo, a taky za to může ministerstvo, a rozhodně za to nemůžeš ty

21.11.2020 23:01:52dát kritice tipStargazer

Kytka, která nedokáže pochopit, proč pod ní nepřetržitě naléváme vodu, je odsouzena k uvadnutí...

21.11.2020 21:00:53dát kritice tipMajaks

No vidíš. Já jsem se vždycky učil jen to, co mě bavilo - a kreslit, běhat ani tančit bohužel neumím.

Jinak s tou motivací... nerozumím tomu. Říkáš, že motivace zevnitř chybí. Zároveň říkáš, že 'přijde čeština, matika - a je po chuti' - takže vnitřní motivaci vlastně považuješ za nemožnou.

Je-li tomu tak, těžko to můžeš vyčítat dítěti, to asi těžko zmáčkne tlačítko 'a odteď budu vnitřně motivovanej'.

Že ho mají směrem k vzdělávání motivovat rodiče, je jistě pravda. Tady bys ale třeba mohl zohlednit tu nerovnost, protože ne každej má motivující rodiče.

Pak už ti jako motivátor zbývá ta 'společnost' - a to je pro dítě především škola. Nevzdávej se té úlohy. Motivuj.

A možná bys mohl zkusit, čistě cvičně, i jiné způsoby motivace než bič a rákosku. Nebo bys mohl zvážit, k čemu motivuješ osmileté dítě, když mu řekneš, že je hloupé.

No a když už jsi mě podaroval tím falešným Voltairovým citátem, mám pro tebe taky jeden:

Education is not to be viewed as something like filling a vessel with water but, rather, assisting a flower to grow in its own way.
21.11.2020 20:20:48dát kritice tipStargazer

Přesně, děti se dělí na ty, co chtějí, a na ty, co nechtějí.

Maximalizovat počet nemůže škola ani učitel - motivace musí vycházet zevnitř, popř. musí vyházet z rodiny, ze společnosti. A to se neděje.

Při nástupu do 1. třídy se děti TĚŠÍ, že se budou učit zpívat, kreslit, běhat a tančit. S tím ovšem škola, jak asi chápeš, nemůže vystačit. Přijde čeština, matika, vlastivěda a je rázem po CHUTI. Takže to, že škola v dětech zabíjí chuť se učit je často hlásaný, iracionální mýtus...

Neučíme se jen to, co nás baví. To bychom toho po absolvování základního vzdělání mnoho neuměli. Zpívat, kreslit, běhat a tančit...      

21.11.2020 18:40:26dát kritice tipMajaks

Takže děti se dělí na dvě skupiny, ty co chtějí učit, těch je málo, a ty co se učit nechtějí, a těch je většina.

Děti, které se učit chtějí, se naučí všechno rychle a bezbolestně, takže tam je to celkem jedno, jak je učíš. A děti, které se učit nechtějí, se zase nic nenaučí, ať je učíš jak je učíš.

Ve výsledku je teda všechno jedno. Chápu, že taková situace tě může frustrovat.

Nestálo by teda za to zkusit maximalizovat počet dětí, které se učit chtějí? Protože já jsem si (z pozorování reálného života) celkem jistej, že v první třídě se chtějí učit všechny děti.

21.11.2020 17:55:39dát kritice tipStargazer

1. Neaplikuji. Talentovaným, chytrým a pracovitým dětem občas třeba nabídnu těžší knihu k četbě nebo kreativní úkol, kde se mohou projevit - u těch to jde, ty totiž zpravidla mají o vzdělání zájem.

2. Třeba ty násobky čísel do sta. Je žádoucí, aby každému automaticky ihned naskočily. Jak se výsledky do hlavy dostaly, jestli drilem, či snad množstvím spočtaných příkladů. Nebo nějakou jinou, moderní zábavnou formou, jako to naučili Tebe.

Ale hlavně, kdo chce, toho tyto věci ze základní školy naučíš snadno, rychle a bezbolestně, ale kdo nechce (což je kámen úrazu dnešního vzdělávání), pro toho je jedno, jestli na to jdeme moderně, nebo klasicky, zábavně, nebo drilem. A kde je vlastně hranice mezi zábavností a drilem?! Vyjmenovaná slova, anglická slovíčka, malá násobilka - prostě to do té hlavy nějak musím nacpat. Musím ovšem SÁM chtít...             

21.11.2020 16:39:11dát kritice tipMajaks

Stargezere, můžu dva konkrétní dotazy, když tomu vůbec nerozumím:

1. Aplikuješ stejné rovnostářké odmítání individuálnho přístupu i na talentované, chytré nebo pracovité děti?

2. Co se učí v matematice drilem? Přiznávám, že jsem zrovna nevystudoval matfyz, ale nevzpomínám si, že bych někdy něco v matice driloval. Včetně tebou zmiňované malé násobilky.

21.11.2020 14:26:59dát kritice tipStargazer

Zázname, o školství (na rozdíl od Luzz a Majakse) něco víš. proto respektuji Tvůj pohled, i když je zřejmé, že stojíme oba na opačném názorovém břehu.

Otázka, co jsou to kompetence, byla jakýmsi úvodníkem ke komentáři. Já samožejmě vím (bohužel), co to ty slavné KOMPETENCE jsou - nic neříkající, prozdné slovo. Podobně jako třeba INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP, který je jen omluvenkou pro nespravedlnost, které se dopouštíme. Jak krásně se dá floskuli "individuální přístup" všechno schovat. SOFT SKILLS, win-win, všechn jen prázdná, šedá teorie...

Když se dítě narodí v ghettu... Má garantováno bezplatné školství až do svých 26 let. Může z něj být vysokoškolsky vzdělaný člověk. Pořád nerozumím, kdo mu brání v rovném, přístupu ke vzdělání? Stačí chtít. A my pliveme na školství, že nedonutilo tyto děti CHTÍT se vzdělávat... Inkluze je v našem českém podání naprosto nepochopená, a proto zcela nefunkční a kontraproduktivní.

Příklad, proč se dnešní žáci nenaučí to co generace před nimi? Třeba neschopnost středoškoláků absolvovat maturitní zkoušku (která je lehká i pro lepšího deváťáka). To není o množství učiva, ale přístupu ke vzdělání...

Dril? Malou násobilku (a spoustu věcí v matematice) jinak než drilem nenaučíš. A často je to ta nejefektivnější cesta. Když to někdo umí zábavnou formou - fajn - ale zatím to tak v praxi moc nevypadá.

Být k dětem spravedliví? To není o žádném shazování a vození se po nich. Jen tomu, kdo je líný, říct: "Jsi líný, měl bys to změnit!" Tomu, jehož výkony jsou na pětku, tu pětku prostě dát a ne psedomotivační jedničku. Oni rychle pochopí, že když to jde samo, není třeba se příliš namáhat. Dnes je zakázáno říst o žákovi, že je líný, hloupý nebo jen vyslovit ve škole slovo TREST

Ale to je na několikahodinovou debatu. Oba víme, o čem mluvíme, ale každý z jiné pozice. Tvé názory jsou přesně ta teorie z brožur a mateodik, hlásaná Kartousy, Feřtky, Čapky, Laurenčíkové apod. A ty, nezlob se, v praxi prostě nefungují. Já jsem spíše praktik a hodnotím to, co každý den vidím v praxi. Díky za Tvůj komentář k mému komentáři...

21.11.2020 10:45:53dát kritice tipLuzz

zázname, díky. tvoje důkladnost a trpělivost, s jakou se věnuješ komentářům, je obdivuhodná. a na rozdíl od stargazera jde o psaní, které má hlavu a patu a nestaví pouze na dojmech.

21.11.2020 09:23:212 tipů dát kritice tippožadovaný záznam nenalezen

5) „Dalším zdůrazňovaným bodem strategie je výrazná redukce obsahu učiva.“ – Redukce kvůli dětem, ale i kvůli těm učitelům, kteří to množství učiva, které (zřejmě jen kvůli sobě) chtějí předat, nestíhají s žáky probrat a už vůbec v nich nezvládají vytvořit nějaký zájem, vést je k přemýšlení, k hledání souvislostí. Pokud ti jde o to, aby třída byla inspirativním, aktivizujícím prostředím, kde by děti rozvíjely své talenty a spolupracovaly, nebudeš je chtít zahltit nadbytečným učivem. Budeš chtít, aby je výuka bavila. Aby z ní něco měly. Aby se na ni těšily.

Pokud ti jde o to, aby se dítě chtělo zavděčit rodičům a učitelům, kteří od něj čekají dobré známky a na tom základě budou ono dítě považovat za šikovné a budou k němu milejší než k těm, které budou považovat za „hloupé a liné“... zahrneš ho množstvím učiva. Pokud ti jde o to, aby se dítě vnímalo na podřízené pozici a školu (učitele) nesnášelo, budeš na něj hrnout množství učiva. Pokud chceš, aby ve třídě byly rozvrácené vztahy, kde budou jako příklad dáváni ti, kteří se něco našprtají, tehdy budeš na děti hrnout množství učiva a říkat: „Copak už se nějaký atlet zlepšil snížením tréninkových dávek a seškrtáním stanovených limitů?“ ... To přirovnání k atletice je přece úplně mimo školní „hřiště“... V zásadě jsi proti individuánímu přístupu, který dokáže jak rozvíjet konkrétní děti, tak i tvořit sociální vazby. A podporuješ plošný přístup, který nerozvíjí děti a netvoří dobré vztahy. Při plošném přístupu leda vznikne několik „atletů“, kteří vynikají nad ostatními, a hromada „méně úspěšných a neúspěšných“, kteří školu ani „úspěšné atlety“ nemají rádi. Pak ti „úspěšní“ odcházejí na víceleté gymply, kde se z většiny z nich stanou opět „neúspěšní“, protože přístup k výuce je často stejně patologický. Nebo prostě stejně frontální, výkladový, zaměřený na známky, na „tvrdou práci“, která má snad rozvíjet odpovědnost a samostatnost dětí, ve skutečnosti rozvíjí jen jejich schopnost/neschopnost zvládat nucené práce. Kde tedy vznikne z hromady těch, kteří byli na základce „úspěšní“, hromada neúspěšných, znechucených dětí zaměřených ponejvíce jen na výsledky (nadrtit a zapomenout) a na sebe (atletika), a ne snad na to, že třída jsou všichni. Ve výsledku tedy prosazuješ hromadné vytváření neúspěšnosti a sebestřednosti. Porozuměl jsem tomu dobře?

6) „Proč se dnešní děti nezvládají naučit to, co dokázaly generace před nimi?“ – Nemám přehled o tom, co se naučily předchozí generace a kdo všechno to má být, ale připadá mi, že množství učiva spíš stoupá s tím, jak čas plyne a přibývá nových poznatků. Učily se předchozí generace v biologii například genetiku? A v takovém množství, jako se ji učí dnešní maturanti? Je v pořádku, když učitel zahltí i mladší školní děti informacemi, aniž by vysvětlil souvislosti, a chce, aby si souvislosti dohledaly samy na internetu? (což není žádná „podpora samostudia dětí“, jaká se prosazuje, tohle je podpora jejich zmatku, otrávenosti, a podpora učitelova pohodlí). Navíc jsou děti a dospívající zahlcováni (dez)informacemi víc než předchozí generace, protože digitální technologie od raného dětství prorůstají do jejich světa a je třeba, aby je škola vedla i k schopnosti ověřovat zdroje a obecně k digitální gramotnosti. Předchozí generace toto neznaly.

7) „Nás se naši rodiče neptali, jestli nejsme učením přetíženi, jestli nás to učení baví, jestli není učitelka moc přísná, jestli si na nás nezasedla nebo jestli jsme si tu poznámku zasloužili. Víc než výmluvám pubertálního potomka jednoduše věřili názoru dospělého pedagoga.“  – OK, ale co má z toho plynout? Snad z toho nemá plynout, že když se nikdo neptal tebe, tak se ani dnes jiný rodič nemá na nic ptát a že potomek se jen vymlouvá. Nebo snad, že učitel má vždy pravdu.

8) K závěru... Co konkrétně znamená „Přestaňme jim lhát, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou.“? Vyznívá mi to tak, že každý rodič vždy rozezná potenciál svého dítěte... což ani zdaleka nemusí. Vyznívá to taky tak, že děti je třeba demotivovat (protože „být k dítěti spravedlivý“ si někdo vyloží jako: říkat mu, že na nic nemá, nebo že především nemá na to, co chce dělat. Je přece hloupý a líný.). K čemu to má vést? A co konkrétně znamená ta přísnost, po které voláš? Co všechno pod ni zahrnuješ? A proč by měla v dítěti podporovat chuť se vzdělávat? Jde ti skutečně o to, aby se dítě chtělo vzdělávat, nebo jde spíš o jeho poslušnost a úctu? A proč toto prohlášení: „škole jako instituci vrátit vážnost a začít vzdělání znovu vnímat jako hodnotu“? Škola (obecně) má vážnost stále, vzdělání je podstatnou hodnotou stále, a tak je i vnímáno. Zároveň platí, že školy jsou různé. A že závisí na lidech, kteří je vedou a kteří v nich učí. Záleží na jejich vzdělání, zaujetí pro obor, schopnosti práce s dětmi, porozumění dětským světům, schopnosti komunikace, prezentace, empatii, kreativitě, a prostě na jejich osobnostech. Tyto drobnosti nelze přehlížet.

21.11.2020 08:10:131 tipů dát kritice tippožadovaný záznam nenalezen

To je zajímavé téma. Rád bych ti k tomu připsal pár poznámek, k polemice nebo čemukoli. Záleží na tobě, jestli ti k něčemu budou, nebo ne – možná, jistě, budou jen o mém omezeném vnímání a nic textu ani tobě nepřinesou. Mně se jen chtělo se tím zabývat. Vezmu to v bodech podle tvého textu.

1) Co konkrétního si pod tímto vyhlášením má člověk představit, těžko říct. Wikipedie napovídá, že „klíčové kompetence jsou souhrn vědomostí, dovedností a schopností, které jsou důležité pro uplatnění člověka ve společnosti.“ A jsme zase tam, kde jsme byli na začátku. – Musím přiznat, že tyto úvodní věty úvahy na mě působí jako záměrné matení čtenáře, vytváření dojmu, že strategie budou „samé prázdné, líbivé fráze“ (jak později pojmenováváš). Přitom „klíčové kompetence“ jsou podrobněji rozebrány v různých dokumentech a jejich stručné shrnutí viz dokument, ze kterého čerpáš. V pracovní verzi z minulého roku máš definované klíčové kompetence pro jednotlivé uzlové body, spolu s tím, na co je vhodné se v tom kterém období zaměřit, co rozvíjet. Z mého pohledu ty charakteristiky souvisí s přirozeným vývojem dítěte a dospívajícího žijícího v současném světě. (Byť zjednodušené a zobecněné, což zmiňovaný dokument sám avizuje, ostatně strategie nemůže být vývojová psychologie ani konkrétní plán.)

Pak z toho vývoje vycházejí ony „všeobecné kompetence“, které zahrnují různé oblasti studia. Třeba v oblasti textové gramotnosti – porozumění psanému textu, schopnost hlubší analýzy textu, interpretace, schopnost výstavby strukturovaného textu, argumentace, práce s relevantními příklady, hledání různých úhlů pohledu, syntéza... Pak máš jiné oblasti studia a s nimi spojené kompetence (matematické, přírodovědné a technické, osobní a sociální, kulturní atd.).

Na školu jsou tedy kladeny nároky, aby dokázala ony kompetence kultivovat. Aby dokázala děti zaujmout a rozvíjet (mimo jiné) jejich schopnost učení s porozuměním, schopnost řešení problému, kreativitu, aktivitu, samostatnou i týmovou práci, kritické myšlení, chuť se vzdělávat, vzájemně se inspirovat. Tedy aby v nich rozvíjela určité procesy, vytvářela zkušenosti, na úkor nezáživného memorování. (Všechno úměrně jejich věku, schopnostem, potřebám.) – A cílem je tedy jejich celistvý rozvoj, nikoli našprtání a následné zapomenutí učiva. – Zajímá mě, zda se můžeme na tomto obecném základu shodnout, nebo je tvá představa jiná, případně jaká tedy je. Z úvahy jsem totiž žádnou tvou vizi nevyčetl. (Resp. ano, vyčetl jsem přístup jako „v co největší možné míře natlačit všeobecný základ“, což mi vytváří dojem, zřejmě mylný, že prosazuješ dril, mechanické učení bez pochopení hlubších souvislostí a bez zájmu dětí, protože „tlačit do sebe něco“ nikoho nebaví, nanejvýš vytváří nevhodné stereotypy...)

2) „nejenže se v systému, který nemá jasná pravidla, nemůžou orientovat a nebudou mu rozumět, ale ti zodpovědnější se budou oprávněně cítit podvedeni, což logicky povede ke ztrátě motivace.“ –  Proč? Individuální přístup děti motivuje, protože jakákoli pozornost jejich směrem, která bere v úvahu jejich různé osobnosti, sklony, způsoby myšlení, je motivuje a potvrzuje jim jejich vážnost. Kromě toho, že se zaměřuje konkrétně na jejich potenciál a má větší možnosti ho rozvíjet, tak taky podporuje jejich sebedůvěru, sebeúctu, důvěru v toho dospělého, vztahy v kolektivu. Může rozvíjet empatii, (která je dětem vlastní, dokud je někdo nenechá zabřednout do demotivace a frustrace). Budou přirozeně vnímat odlišnosti kolem sebe, budou třeba vědět, že Vahan z Arménie, který nezvládá češtinu tak jako Šárka, která má jazykový talent, potřebuje jiný přístup, protože jinak by to nebylo spravedlivé. I mezi sebou a jinými vrstevníky budou vnímat rozdíly, tu drobnější, tu výraznější, což je může vést k přirozenému vzájemnému učení, porozumění, rozšíření (myšlenkové, citové, etické, kulturní „roviny“) sebe sama, k větší spolupráci a vzájemnému respektu. Všechno to závisí na mnoha vlivech. Na klimatu třídy, na schopnostech učitelů s těmi dětmi pracovat, na rodinném zázemí dětí, na tom, jestli nejsou zatíženy nějakými stereotypy... A dále: Píšeš, že by takovému systému děti nerozuměly. Proč by děti nemohly, ze své vlastní individuality, rozumět tomu, že nejsou uniformní? Děti nechtějí být uniformní, jsou rády, když k nim někdo má takový přístup, jaký potřebují právě ony, a zároveň se chtějí cítit jako součást celku, takového, který mají rády. A taky je možné tím přístupem vést děti k aktivitě a to nejen během výuky, ale i v mimoškolní činnosti, ve vlastním zkoumání a pozorování, a taky k aktivitě směrem k výuce samé. Děti mohou reflektovat systém vzdělávání. (Opět, úměrně svému věku.)

3) „Známka totiž přesně ukáže, kolik toho žák umí, či neumí, jestli se doma učil, nebo ne.“  – Opět mě zajímá: Proč? Například, známka za test může vypovídat o náhodě. O tom, že jsem zrovna dával pozor a test se týkal jen toho, co jsem měl v paměti, ovšem nevypovídá o tom, jestli tomu rozumím nebo co všechno jsem opsal od souseda. Známka za ústní zkoušení zase může být ovlivněná tím, jak učitel vnímá žákovo vystupování. Žák s většími znalostmi a s hlubším porozuměním problému může dostat horší známku, protože to nedokáže podat, nebo to nedokáže podat tak, jak to chce učitel slyšet. Jsou učitelé, kteří vyžadují reprodukci toho, co sami řekli, a ne to, aby děti samy přemýšlely. Nebo, dvě děti s velmi podobnými znalostmi a porozuměním problému můžou mít jinou známku, přičemž o rozdílu celého stupně rozhodne nějaká banalita. Známka hází více dětí do stejného pytle a vytváří ostré hranice mezi nimi a jinými (jiným pytlem). Vede dítě k porovnávání se s druhými – ne k vzájemnému učení, inspiraci ani podpoře, ale jen k nesmyslnému porovnávání a odtud k nevraživosti a celkově k nepříznivému klimatu třídy. A vede dítě k pocitu, že musí naplnit očekávání, k obavám, že se mu to nepodaří a že „není dost dobré“. Vede ho víc k zaměření se na známku-výsledek než na proces porozumění. Zvlášť tehdy, když všichni v jeho okolí řeší hlavně známky – jiné děti i rodiče i učitelé. Známka je jak razítko. Nevede dítě k práci s chybou. Přitom chyba má potenciál. Můžeš o ní s dítětem mluvit, dítě ji může hledat a hledat důvod, proč je to chyba, porozumět a něčemu se z ní naučit, a to bez „hrozby“ špatné známky. Práce s chybou může být kreativní i pro ostatní děti, pokud je ve třídě takové klima, že děti neuvažují ve stylu „Jé, to je debil, on napsal tady tohle“, ale spíš ve stylu „zamyslíme se nad tím spolu, schválně, k čemu dojdeme“. To klima je znatelně závislé na učiteli.

4) „O jaké nerovnosti v přístupu ke vzdělávání se tu hovoří?“

A) Třeba o takové, když pocházíš z rodiny a z lokality, která ti neposkytuje takové možnosti, jaké bys potřeboval. Tví rodiče se ti nevěnují, nemáš žádné kroužky, protože ti je nikdo nezaplatí, nemůžeš se seznámit s takovými lidmi, kteří by tě mohli inspirovat, nemáš doma přístup ke kvalitním knížkám a jiným podnětům... Prostě, tvoje cesta k vzdělání je něčím zkomplikovaná. Je ti třeba devět, chodíš na školu, kde se nesetkáš s žádným učitelem, který by dokázal svůj předmět vést zajímavě a komunikovat s dětmi, spíš se setkáváš s autoritativností a arogancí dospělých. A tak je tvůj vztah ke škole od začátku něčím jako „je to nutné zlo, kam musím chodit, plné kreténů“. Což je vztah, který se ti stal zvykem a třeba ti vydrží po celou dobu školní docházky. – (Ano, je možné, že navzdory tomu máš hlubokou motivaci, koukáš na všechno kolem sebe, zkoumáš fungování světa... a nepříznivé prostředí ti vlastně velmi pomůže k vnitřnímu růstu... Bylo by ale nebezpečné se řídit podobnými myšlenkami a záměrně vytvářet dětem nepříznivé podmínky, že ano.)

B) Nebo o takové, kdy jsi dítě imigrantů, máš například výjimečné hudební nadání, ale nemůžeš ho rozvíjet, protože tvé okolí neví jak, doma ti (opět) nic nezaplatí, neumíš dobře česky, což z tebe v očích některých učitelů dělá obraz „hloupého dítěte“ a v očích spolužáků objekt vhodný k šikaně. Nějak prolezeš základku a nevíš, co dál. – (Ano, nemusí tomu tak být, můžeš se dostat i do třídy, která tě rozvíjí, učitel češtiny se ti intenzivně věnuje a doučuje tě, děti tě mají rády, ale to všechno taky nebude běžné.)

C) Nebo jsi dítě ze vzdělané rodiny z vyšší příjmové skupiny, tví rodiče tě motivují, platí ti kroužky, vedou tě k zájmu o různé věci, znají tvé „silné a slabé stránky“, učí tě s nimi pracovat. Přihlásí tě do výběrové třídy, potkáš tam kvalitní učitele a inspirativní přístup k výuce a tvůj zájem o vzdělání vzroste, i když nemáš mimořádné nadání. Dokážeš rozvinout svůj potenciál, na rozdíl od nadanějšího dítěte z bodu A nebo B.

D) Děti s poruchami učení nebo s psychickými poruchami, děti, které mají speciální potřeby i komplikované rodinné zázemí a tak se jim nedostane náležité péče, jsou taky znevýhodněny v možnostech vzdělání. Podobně děti, ke kterým učitel přistupuje s určitými předsudky (třeba na základě etnicity). A tak dále. – Tedy: to, jestli bude dítěti umožněno dostat se ke kvalitnímu vzdělání, je stále značně ovlivněno jeho rodinným zázemím i místem, kde žije. Základka je důležitá i v tom, že ti vytváří návyky, u kterých je pravděpodobné, že je s sebou potáhneš dál. Je v obecném zájmu, aby jakékoli dítě z jakéhokoli prostředí mělo přístup na dobrou základku, která v něm bude podporovat rozvoj oněch „klíčových kompetencí“ viz bod 1.

19.11.2020 19:39:20dát kritice tipStargazer

Už zjistilas koho jsem možná volil, teď zbývá už jen zjistit číslo bot a jméno matky za svobodna a můj kádrový posudek bude kompletní.

Iracionální představa, že vysokoškolsky vzdělaní učitelé jsou většinově kreténi, zatímco všechni mladí do 18 let jsou všechno úžasná inspirativní stvoření, je přesně ten bermudský trojúhelník, v němž se naše školství v současnosti zmítá...    

   

19.11.2020 17:20:50dát kritice tipLuzz

stargazere, zase to překrucuješ. nepíšu nikde, že máme vyhodit učitele 40+, ale pozastavuji se nad tím, že někteří učitelé jsou prostě neschopní.

a otázka "není to trochu fašistické" zní od člověka, který má sklony k rasismu a volí trikolóru, je přinejmenším úsměvná.

19.11.2020 16:06:23dát kritice tipMajaks

Neni to trochu fasisticke?

:DDDDDDD

19.11.2020 15:59:05dát kritice tipStargazer

Že za všechno může všech 100 tisíc učitelů 40+ je ovšem také demagogie. Ne? Není to trochu fašistické? Ty nad 40 vyhodíme a očistíme tak učitelský stav...

Strategie může vymýšlet ten, kdo stojí denně před žáky. Z kanceláře MŠMT ji fakt nejde napsat ani z výzkumů. A to se děje. Proto se tak metodika odlišuje od reality a vnáší do škol pouze chaos.     

19.11.2020 15:46:44dát kritice tipLuzz

zajímám se o obsah textu. snažím se dokonce diskutovat. jenže pokud argumentuješ samoživitelkami, "zdravým rozumem" a vlastním pozorováním, tak je diskuze marná. s demagogy se diskutovat nedá, už z principu.

19.11.2020 15:42:08dát kritice tipStargazer

Mně naprosto nevadí, že jste "vypátrali" moji identitu. A jsem rád, že patříš k mým pravidleným čtenářkám. Jen doporučuju zajímat se více o obsah textu, než o autora :-) 

19.11.2020 15:38:54dát kritice tipStargazer

Mně vůbec nevadí, že lidé vědí, kdo jsem. To se dá poznat z toho, že nepíšu pod pseudonymem a neměním si opakovaně NICK.

Jen mi přijde chorobné to zkoumat, kdo je Majaks, kdo je Zdenda, kdo je Luzz, kdo Vigan. Ale každý to holt máme asi jinak.

 

19.11.2020 15:38:54dát kritice tipLuzz

tak RVP byla příležitost změnit prostřednictvím ŠVP mimo jiné to, co a jak se bude učit. to ti snad nemusím vysvětlovat. že to většina škol nevyužila a že dejme tomu zpracování vlastního ŠVP většina škol brala jako děsnej problém a práci navíc (a proto prostě opsaly starý osnovy, hlavně nic neměnit), mělo za důsledek, že se český školství od té doby pohnulo z místa minimálně. jako chápu, že je těžký pro šedesátiletou dějepisářku přestat učit dějepis ve stylu datum - bitva a že pro čtyřicetiletýho učitele češtiny je obtížný hledat nějaký mezioborový souvislosti, když nemá rozhled v ničem jiným než v literatuře a větných rozborech, ale na druhou stranu se ptám, co podobný lidi ve školství dělají.

ale končím. raději končím, než i mě obviníš z nějakého nevhodného chování. mimochodem, fakt je dost snadný na internetu najít tvoje články. pokud nechceš, aby je lidi četli, tak nepublikuj a nesděluj o sobě, kde pracuješ a kdo jsi. děsně jednoduchý.

19.11.2020 15:23:21dát kritice tipMajaks

A jestli nechces, aby lidi vedeli, kdo jsi, tak nepublikuj ty svoje zvasty vsude po internetu.

19.11.2020 15:18:48dát kritice tipMajaks

Ja tu nikoho nehajim, jen ti vysvetluju, jakej jsi blbec.

19.11.2020 15:09:10dát kritice tipStargazer

Podle výzkumů, které nic nevyzkoumaly, se právě tvoří tyto a jim podobné strategie. Proto to není nic než hromada nicneříkajících frází. 

Když bude Plaga chtít a přizvě mě, rád mu přijdu popovídat, co je v našem školství špatně. Na to on však má jiné a podle toho to také vypadá.

A chceš data, příklad z praxe? Třeba slavný vznik RVP a ŠVP v roce 2005, které měly naše školství pozvednout do nebeských výšin. Právě od té doby však jde všechno do kytek. Co tedy čekat od další nové strategie z pera MŠMT?!

19.11.2020 15:03:12dát kritice tipStargazer

To sice ne. Ale lustrování, kdo jsem nebo nejsem, či koho jsem zaměstnancem, to už hraničí s posedlostí. To je znakem totalitářů, nikoli ctnostných liberálů, které zde hájíš.

 

19.11.2020 14:29:30dát kritice tipLuzz

... pozorovat a popisovat reálný život... takže zase jen tvoje dojmy... a demagogie. a nezbytnej smajlík jakože jsi nad věcí. skvěle.

19.11.2020 14:26:21dát kritice tipMajaks

Omezuju snad tvoji svobodu? 

19.11.2020 14:23:48dát kritice tipStargazer

Ale jako kazatel a ochránce liberálních hodnot a názorů bys přeci měl horovat za svobodu slova. 

"Nesuhlasím s jediným vaším slovem, ale přesto budu bojovat za to, ..."  

19.11.2020 14:20:59dát kritice tipStargazer

Pozorovat a popisovat reálný život, Luzz - to je lepší než všechny studie světa. :-)  

19.11.2020 14:01:41dát kritice tipMajaks

Ja nikdy netvrdil, ze te toleruju, Stargazere.

A Luzz, tohle Stargazerovi nedelej, on se nikdy k veci bavit nebude. Operuje jen se svymi pocity. Dokaze jen opakovat 'Tak to proste je.' a 'To je realita, holcicko.' Studie ho nezajimaj, stejne je zfalsovaly nejaky neziskovky, co mu bouraj svet.

Jestli po nem bude chtit argumenty, vytahne mozna nakonec samooplodnujici se samozivitelky na namestich. Vic nemuzes chtit.

19.11.2020 13:52:27dát kritice tipLuzz

ano, ano, pseudoliberál, pseudohumanista, přidej sluníčkáře, vítače, rouškaře... a a a určitě jsem ještě na něco zapomněla.

aneb když nedokážu podpořit svoje bláboly relevantními argumenty, tak vytáhnu roušku pseudoliberalismu.

neodpověděl jsi na mou otázku - pokud ti tak na srdci leží osud českého školství - zapojil ses nějak do přípravy té strategie? pracovní skupiny? námitky? kulaté stoly? diskuze k tématům? - věřím, že proběhly.

to stejné známkování, individuální výuka - dodej odkazy na relevantní studie o tom, že známkování je pro dejme tomu šesti, sedmi, osmileté děti vhodné a prospěšné. dodej relevantní studie o tom, že individuální přístup ve výuce je špatný. pak teprve můžu začít uvažovat o nějaké smysluplné diskuzi.

19.11.2020 12:35:48dát kritice tipStargazer

S úžasem pozoruju, jak Vy dva, neliberálnější z liberálů, nejrovnější z rovných, jste absolutně netolerantní k odlišným názorům a oba úplně běsní očekáváte každý můj text...

Díky za to. Protože přesně o této falešné libverálnosti dnešních liberálů ty texty jsou. :-) Pod rouškou pseudoliberálnosti nám uniká pravda.

17.11.2020 14:38:35dát kritice tipK3

S něčím s tebou souhlasím, s něčím ne, Stargazere. Máme to, co si zvolila většina, takže stěžovat si teď, je asi dost pozdě. Ne všechno je ale tak špatné jak si myslíš. Mnohé školy a výuka v nich je pokroková. Změny k lepšímu se vždycky těžko prosazují. V létě o dovolené jsem se byl podívat na Růžový palouček, místo kde odcházel Komenský přes hranice. Když jsem si tam o něm četl, mrazilo mě z toho, jaký to byl pokrokový člověk. Je až nepochopitelné, že za takovou dobu se toho tak málo změnilo a jeho myšlenky se těžko prosazují i dnes. Na druhou stranu naše děti se učily v obyčejné vesnické škole a nedá se říct, že by na tom byly hůř.

17.11.2020 12:21:12dát kritice tipMajaks

Taky se mi líbí, jak se tu Stargazer coby státní zaměstnanec staví proti neziskovým oraganizacím. Jako kdyby on sám snad vytvářel nějakej profit.

Místo 'Těžko očekávat pozitivní změny od ministerstva, které si samo platí neziskové organizace, aby rozvracely státní školství.' lze říct 'Těžko očekávat pozitivní změny od ministerstva, které si samo platí učitele jako Stargazer, aby rozvracely státní školství.'

Ono těžko 'podpořit schopnost hlubšího porozumění problémům v širších souvislostech oproti současnosti' s lidma, kterým souvislosti unikají , zajímá jen poslušnost, kázeň, konformita a hlavně dělat všechno tak, jak se to dělalo dřív. A když to nefunguje, tak hledat chybu všude okolo, jen ne u sebe.

 

17.11.2020 10:29:33dát kritice tipLuzz

našla jsem si ten dokument. zběžně jsem ho prošla. byla jsem v pokušení ho projít podrobněji. abych s tebou mohla třeba podiskutovat. ale pak jsem si řekla, že nebudu ztrácet čas. protože s tebou je jakákoliv diskuze marná. mimochodem, strategie nejsou konkrétní plány. obecně tyto dokumenty mají určitou hierarchii a vyčítat strategii, která je na několik let, že obsahuje pouze obecné vize a podobně, je směšné. a ještě jedno mimochodem, ale to určitě víš - když se připravuje jakákoliv strategie nebo plán, tak existují pro různý oblasti pracovní skupiny a podobně. byl jsi členem nějaké pracovní skupiny? pak strategie podléhá nějakému připomínkování. vznesl jsi námitky?

klasické známky skoro o ničem nevypovídají a podle mě vůbec dítě nemotivují. slovní hodnocení utopie? a jak to, že jinde to funguje? (alternativní směry výuky atd., v jiných zemích). není spíš dáno neschopností učitelů? rigiditou systému? ostatně píšeš sám - škola se nemění.

a co je tak špatnýho na individuálním přístupu? je logický, že nadanýmu žákovi se musí učitel věnovat jiným způsobem než méně nadanýmu. nerespektování individuality a ten tvůj rovnostářský a autoritářský přístup ke vzdělání vede právě k tomu, že z docela normálních dětí vyrůstají takoví demagogové jako ty. zakomplexovaní jedinci, co nejsou schopni sebereflexe. dál se raději nerozepisuju.

17.11.2020 10:09:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Říkat, že učutelé )doktoři, popeláři...) byli dřív takoví a dnes jsou makoví je vždy ošidné. Záleží na tom, na co je člověk zvyklý. Změnám se člověk vždycky brání. Třeba moje adoptivní dcera z Guineje dostává ve škole známky až do dvaceti, mají tedy širší stupnici. Zřejmě to tam taky berou jako normálku. 

17.11.2020 07:19:27dát kritice tipMajaks

Ani ne, Safiáne.

A co ty? Nesvádí tě tvoje souhlasné mručení s každým staromilským textem, který si stěžuje na dnešní dobu a úpadek k tomu, že se nacházíš v souhlasu s kdejakým rasistou a šovinistou, který tu káže o tradiční rodině, tradičním školství, tradiční roli ženy? 

17.11.2020 01:46:41dát kritice tipSafián

Majaksi, takoví byli, jak vyplývá třeba z některých pamětí , i učitelé za první republiky. To je už v povaze věci. Všiml jsem si, že rád nálepkuješ a nasazuješ druhým psí hlavu. Neopisuješ ze zrcadla?

16.11.2020 22:28:28dát kritice tipMajaks

Jako jasně, děti jsou hloupé a líné, rodiče je rozmazlujou a nemístně si stěžujou na školu... je to problém a za starejch časů to nebylo.

Ale taky je pravda, že na školách učí samí kreténi, celoživotní šprtky, zoufalci, které nevzali na jinou školu, a demagogové, jako jsi ty.

S tím bych taky něco dělal.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.