Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Holubi

20. 11. 2020
3
2
197

Holubi

Než přiletí holubi z věčného města,
hladoví, špinaví, bez kouska citu.
Na trávu, kde dřív bývala cesta,
se posadíš, zašeptáš: Jsi tu?

Rukou jim nadrobíš chlebové kůrky,
vítr jim z peří vyhnal vzdušný prach.
Stařenám z plášťů zbyly jen barevné šňůrky
a ptáci se točí a nemají strach.

Ještě má křídla, co dokážou vzlétnout,
pustit se střemhlav a nezahynout.
Ještě ti chutná se v oblacích střetnout,
s orly, jim nepodlehnout.

Prostý je příběh dlažebních kostek,
ohnutá záda, držet stádo i dav.
Prach z křídel když pohnou se poprvé, po sté,
zmizí v očích mramorových hlav.

Cesty se spletou v jeden nejprostší cíl,
posbíráš kůrky co zadupal čas.
Holubům s pírek sypeš mramor i jíl,
Pořád jsi s nim, pořád jeden z nás. 

Ještě má křídla, co dokážou vzlétnout,
pustit se střemhlav a nezahynout.
Ještě ti chutná se v oblacích střetnout,
s orly, jim nepodlehnout.


2 názory

Gora
20. 11. 2020
Dát tip

Dnes jsem se s orly setkala, dobrý text...

za - střetnout - bych nedávala čárku

střetnout,s orly, jim nepodlehnout.


Safián
20. 11. 2020
Dát tip

Celkově se mi líbí.  Jedná se sice, jako u textů populárních písní často, o, dnes již zřejmě podvědomé, vytěžení toho, co přinesli básníci 20. století. Ale to nevadí, Čtenář si to při čtení ani neuvědomí. Stejně jako kupu gramatických rýmů, které k textu nějak přirozeně patří.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru