Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Srdce

21. 11. 2020
9
9
402
Autor
Numa

Z křemene jsem si vysekala srdce.

 

Natřela ho barvou,

zahřívala svým dechem,

hladila po kulatých tvářích

a v noci,

v noci jsem ho přikrývala sametem

a vyprávěla mu příběhy o lásce a slunci.

 

Ale pořád je to jen kámen.


9 názorů

elína m.
19. 12. 2020
Dát tip Numa

Zkus třeba slzy. Říká se, že kapka za kapkou za určitou dobu prorazí i kámen.

Vždycky je důležité dostat se dovniř - do srdce, do duše, do peněženky. Tip.


Numa
15. 12. 2020
Dát tip

Mates: díky za energii


Neboj, kameny v sobě mají energii - a ta se může měnit!


Numa
22. 11. 2020
Dát tip

Luzz: možná je objekt naivní,staví si vzdušné zámky, upíná energii někam,kde to nemá smysl a pak je rozčarován z reality.

Anebo se ze svého srdce snaží vykřesat cit, lásku, něhu a teplo,ale stejně je stále zatvrdlé a studené jako kámen.


Dagmaram
22. 11. 2020
Dát tip

nástup se mi moc nelíbí,

pak ale dobré i pointa


Luzz
22. 11. 2020
Dát tip

přemýšlím o tom, co lyrický subjekt od toho kamene vlastně čekal, když ho zahrnul takovou péčí.


CHT
21. 11. 2020
Dát tip cvrcka

horeuo srdénko

horeuo plameněm

Aj keď dohoreuo

ostalo kamněm


Danny
21. 11. 2020
Dát tip

:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru