Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Protisměr

Výběr: Gora, Zbora
25. 11. 2020
30
26
1254
Autor
egil
Protisměr
 
Závěrka docvakne – dutě jak v kostele…
Dva: jedna pochyba, jestli skutečně jsou
příčinou palby, když konec je prostřelen
ostřejším okem, než vůbec kdy unesou
srdce, tak svalnatá    krev vzpírá čas. Ale
jak unést řeku, co bezhlavě unáší
nás, jistě, nás – bílé bezbřeží drásáme;
sněhy, jen sněhy, tak zběsile prostřené
na vlasech, na střechách; šátráme naslepo
po kdesi vzpříčené nejisté příčině
sněžení bez břehů – měkce v něm křičíme
v rámech slov praskne sklo, závěrka docvakne – –
Co potom? hledat se. V prostřených papírech
roztrousit písmo jak jizvičky po akné.

 


26 názorů

egil
14. 12. 2020
Dát tip

díky...


a2a2a
14. 12. 2020
Dát tip

Jsi ikonou Písmáka a ztěží přinášet další moudra. Takže alespoň něco ocením, a sice významovou hru se slovy, kdy na rodíl od jiných, kde to zůstává v rovině hrátek a je to jako hra zřetelné, tady slouží jako významová gradace.

...Ale jak unést řeku, co bezhlavě unáší nás,...

...šátráme naslepo po kdesi vzpříčené nejisté příčině...

A nádherný a nápaditý verš - obraz ...když konec je prostřelen ostřejším okem, než vůbec kdy unesou srdce,...

Těch krásných a neotřelých obrazů je tam více.

 


Zbora
05. 12. 2020
Dát tip

Působí přirozeně. Oceňuju, že se nesnažíš za každou cenu o nějaké neotřelé metafory, ale necháváš text plynout ve své popisnosti. Co mi trochu schází je nějaký výraznější obraz, kterého bych se chytil. Něco jako když se v dramatu nejdříve popíše jeviště...


vk
26. 11. 2020
Dát tip

keď už si načal tých 8 rokov :-)

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=415446


egil
26. 11. 2020
Dát tip

vk, no je to taková "hrací skřínka" /úsměv/. Chtěl jsem si ji ověřit po osmi letech. Už tu jednou byla:

 

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=419025


vk
26. 11. 2020
Dát tip

uf, naše cesty sa rozchádzajú, mne to práve ako krížovka pripadá, pripomenulo mi to Lyryka, dokonca Whitesnakea (sorry), žonglovanie, sudoku, matematika, štylizované a abstraktné... je to tam, ale pod takým nánosom formy, že to nezvládam, toľko bezprostredné dojmy


lawenderr
26. 11. 2020
Dát tip Silene

hmmm, něco pravdy na tom bude ... a něco svatá - a zbytek musím promyslet:) a dík oběma za pohled přes odlišné duhovky :)


egil
26. 11. 2020
Dát tip lawenderr, Silene

Ve směru od konce (tedy "po směru") je samozřejmé dynamika úplně jiná (proto případná nutnost změny interpunkce, vidím výraznější předěly: ve výsledku třeba tři strofy). 

Nicméně zde je oním protisměrem právě směr. U jiných textů, možná u všech, lze naopak - a stejně více či méně úspěšně - rekonstruovat protisměrem (takže se od konce dobrat k samotnému inspirovanému autorskému gestu, resp. otisku impulzu - což mi přijde možná ještě zajímavější, přitom tak přirozené).

 

Petr Král psal/říkal, že každá báseň má nějaké "pohlaví" - tedy místo, kde se rozsvítí.

 

Takže, Law - čtenář si je může najít v piškotu, náplni, polevě... Taky někdy čtu básně třeba odprostřed. Jindy následuju autorské tvůrčí gesto po směru veršů, a pak hledám nějaké ty chyty pro mé rozumění. A když se chytím, báseň se mi často rozsvítí celá.

A že je moje rozumění jinde než v nějakém autorském cis? No a? Báseň není luštěnina s tajenkou.

Díky za důkladné čtení! 

 

 


Silene
26. 11. 2020
Dát tip lawenderr

A konečně pro autora:

Že je to pro mne zářný příklad textu, u něhož nad smrtí autora převládne fluidum autorské tváře; textu, kde čtenář analytik (já) nedokáže přihlížet k jednotlivosti s jednoduchou nedůvěrou, anebo naopak s přílišným, až neoprávněným přeceněním anonymního tvůrce,

aniž by ve mně nechtěla převládat touha, intenzivní potřeba důvěry v autorovu vědomou práci, práci v celkovém kontextu a konceptu. Kde se v sobě samém analytik táže po KONSTRUKČNÍCH příčinách určitých jevů, jejich četnosti a vlivu na svůj celkový dojem. Taktéž s upřímným zaujetím, co asi je či není pro tvůrce ještě esteticky přípustné, jaká hra.

Tak nějak si představuji badatelství, víc toho k dispozici být nemůže... Jakýkoli autorský výklad je vždycky dalším samostatným literárním či slovesným počinem.

Četla jsem ikskrát, což mi za takovou atraktivní časovou ztrátu stálo. Děkuji! Určitě na báseň nezapomenu.

A doufám, že mě autor přežil...


Silene
26. 11. 2020
Dát tip lawenderr

V protisměru je to samozřejmě trochu Kill Bill.


Silene
26. 11. 2020
Dát tip lawenderr

law: Jsi skvělá, požitkářka.

Víš, vlastně jsem přemýšlela zároveň nad důvody, PROČ (asi/třeba) tentokrát není rozhoupaná ještě víc, víc!, jak by mně se možná pozdávalo, abych už zatraceně vnitřně nerovnala, ale živly mi nedopřály spojení, tak dopisuji až se svačinou.

Že nedám tip, nic nenapovídá... přemýšlím si ještě o dalším a rozlévám konzervovanou vodu. Komu to pálí, ví dřív. :)


lawenderr
26. 11. 2020
Dát tip

- opačně je to divnej konec:/ ale ... a ruší mě tam to soustavné cvakání  ... :D Ale je to jízdaaa, když už víš, kde jsou krokodýli ... :D


lawenderr
26. 11. 2020
Dát tip

:D no, jó! Když já nečtu názvy ... chybááá. - jím dort od prostředka, od krému, vydloubávám ozdoby a o šlehačku přijdu, že už je stejně opticky rozpatlaná po talíři, přehodnotím způsob konzumace :D A ty jsi šikulkaaa.


Silene
26. 11. 2020
Dát tip

law, ale to víš, že není mým primárním záměrem někomu, natož tuhle autoru kázat do jeho básně, žádnému básníkovi nic neberu. Fakt nepodezírám z přehlédnutí:). Prostě si hledám háček zájmu, k přichycení se. Jinak respektuji interpunkční návod k recitaci, četbě, co svedu; akorát říkám, že strojově čistě na slabičné skupiny si děrný štítek můžu perforovat všude jinde pěkně pravidelně... a jak se to vyloupne.

A podprahově holt plním instrukce. Název našeptává mé m. b. rázné Kontra!, tak prubnu kontra. A sjedu tu vodu taky, jen prostě jinak, ovšem ještě žádný vodák snadno neodcouval řeku celou včetně jezů, i po směru se přenáší.


lawenderr
26. 11. 2020
Dát tip

Sil, to není háček, to je básníkovo - se s tím smiř ... - :) Mám ráda nabourávání stokrát přepálené formy, jak jinak poznat, co forma ještě vydrží a jestli je vůbec funkční - musím oprejsknout kus glazury a proklepnout, co zazní.  Na první čtení, jsem z toho byla maličko vyosená, ale přičítala jsem jen nesoustředěnosti, jak hltám, na druhé čtení ten kiks ospravedlnil jen obsah a na třetí -  jsem se s tím smířila:) Ono to má melodii - jinou, hledačskou:))

Pozpátku to číst jde (jsi ženiální objevovač)! Nicméně zůstaňme nohama na zemi a očima na značkách, i tak je to dost adventura :D Až sjedu první level, vezmu to po krokodýlech zpátky ...


Bříza
25. 11. 2020
Dát tip egil, Bebitka

Egile - moc hezký. Skvělý filigrán - učíš mne číst smíšené verše a hledat jejich rytmiku.

Jen ten obsah je stále těžší . . . a těžší 

připomíná mi to černobílou svatební fotku na podlaze vybydleného bytu s vytlučenými okny


Silene
25. 11. 2020
Dát tip dominick

law, háček to náhodou má, aspoň miniaturní, ve druhém verši. S posuvným měřítkem se můžeš (čti šílený narovnávač se může) neuroticky poškubávat za ušní lalůček, že by/s v recitaci upřednostnil/a daktyl před rýmem, ale on rým. Přemýšlím proč, jak moc na té nuanci záleží z hlediska významu, protože myslím, že při opakovaném přednesu se jinak už absolutní metrický vagonek vyloupne, i kdyby čert nechtěl a všemožně se snažil, přepere tě to.

Četlas v protisměru? Možná zrovna proto nemůže být řádkování jinak rozhozeno (sám ten prohoz by podle mne šel). Ale nevím, mám jen jednu mozkovou b., a ta ještě pořád vypíná, možná to beru hrubou řečicí.


Snad už mi to také docvaklo.


Norsko 1
25. 11. 2020
Dát tip

Docvaklo mi to až po akné. První verše byly až truchlivě barokní


Musela jsem číst víckrát, aby mi všechno docvaklo :)  A jak tady píšou ostatní předemnou - je to skvěle zahuštěné! Rámy slov, akné... Zajímavé :)


Philogyny
25. 11. 2020
Dát tip

Vztah, na který nejde zapomenout, že zapomenout nejde. Zkoušíš se vrátit...

Tak na mne zapůsobil text.


lawenderr
25. 11. 2020
Dát tip

kmpozice jak od Sil - silná kompozice ... :) Líbí se mi hodně to Ale - ale nemá to háček, slovo klouže za slovem, navlečena na silonu   dolu táhnou olůvka, aby čtenář jen tak nevyplaval :) jo


Týýý brďo, to je lavina! Napřed mně vadily ty verše, které byly lámané jakoby pozdě, s nějakým nepatřičným ocáskem, který byl tvořen začátkem verče následujícího. Pak se mi začalo jevit zajímavé.

Co se sdělení týče, ne všemu jsem rozuměl, ale to je způsobeno jednak moji omezeností a druhak mou zbytečnou vlastností - chtít všemu rozumět

A závěrem mě nadchlo,

tedy přímo do oka mě bací -- ... jizvičky po jebácích

(jasně, že tam máš - docvakne -- ... jizvičky po akné) - což je nejlepší rým, který jsem v posledním týdnu četl!!!


CHT
25. 11. 2020
Dát tip

Trefné a výstižné "písmo jak jizvičky po akné". Významem, smyslem.... v kontrastu s fotem, střelbou.... obrazů je tam hodně a sněžení povýtce. Jeho proměny musím dodumat.


Gora
25. 11. 2020
Dát tip

Hutné, výmluvné verše... plné protikladů, závěrečné čtyři zvlášť dobré /podle mě/...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru