Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zmatek

28. 11. 2020
2
3
208
Autor
natalalka

Proč i když jsem tu s tebou, tak cítím se tak sama?

Nevím, zda si jen má zábava a dělám z toho drama..

Spolu na nejvyšší hoře panorama užívám,

ale to že si tu se mnou vůbec já nevnímám.

Moje hlava v oblacích s myšlenkami se vznáším,

Pocit, když se v sobě nevyznam fakt nesnášim.

Cítím nějakou bolest uvnitř sebe,

nezahojil to ani kousek tebe,

kouknu nahoru tam modrý je nebe,

ten chlad uvnitř mě, tělo mě zebe.

Chtěla jsem být šťastná, ale nejde to,

Něco uvnitř mě křičí vzdejme to.

 


3 názory

Gora
28. 11. 2020
Dát tip

Ahoj, spíše "osobní zápisky" se zajímavým závěrečným dvojverším, které dílku dává obecnější, hlubší, třeba i nechtěný význam... pozor na rýmy typu  sebe/tebe/nebe/zebe/, jinak do začátku tip...

.........

zde by se měla přidat vprostřed verše čárka za v oblacích, anebo upravit sloveso na vznáší /ne vznáším/: 

Moje hlava v oblacích s myšlenkami se vznáším


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru