Zpoza okna na mě hledí 

černé oči odpovědí.

Nemrkají, nevidí,

nestaraj se o lidi.

Tahám moudra z nočních hodin,

jen mě někdy za nos vodí, 

takže ještě v županu

kontroluji po ránu, 

kolik můžu poslat mámě, 

kolik prodám v zastavárně

a na co mi naletí, 

ten, kdo štrachá v závětí.

Nesmím nechat přistihnout se -

nečtu, neposlouchám borce,

jenom civím do nikam.

Celé noci pronikám.