Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kotvy

11. 12. 2020
17
21
822
Autor
elína m.

K napsání této básně mě inspirovala autorka Umbratica svým dílkem Vyhnálovské On the Road. Pokusila jsem se vyjádřit stejnou ideu modernějšími výrazovými prostředky.

 

 

Noční sídliště

se změní v poklidný přístav

a kotvy v záři obrazovek

a kotvy v peřinách

a kotvy na dně

                     bezedných sklenic

sommeliérů samoty

jsou všechno jen ne romantická kérka

na zbytnělém předloktí

špenátového námořníka.

 

Zámoří

se stává prázdným pojmem,

když ráno co ráno

začneme zase obeplouvat

důvěrně známý kontinent,

vždycky jen na dohled od pevniny,

protože:

           co kdyby se něco stalo?

 

...A mobilní sítě

permanentně a spolehlivě

loví své malé ryby.

 

 


21 názorů

Penumbra
30. 01. 2021
Dát tip

ten poslední obraz/obrat se IMO fakt povedl... T


elína m.
12. 12. 2020
Dát tip

Hromtome,

děkuji za zájem a těší mě, že ti ta básnička připadá dobrá. 


elína m.
12. 12. 2020
Dát tip

Dagmaram,

ale já ty kotvy, o kterých píšu, nevnímám nijak negativně. Taky mám pár kotev, kterých se nechci a ani nemohu vzdát. Vím ale, že nemohu mít mnohé, co jsem kdysi mít chtěla. Mám tu výhodu, že si své některé prastaré plány mohu plnit aspoň ve virtuálním světě - na internetu. Jde třeba o tohle moje psaní například, ale i o jiné aktivity. Je to něco, co jsem ještě před pár lety kvůli kotvám dělat nemohla. Teď můžu, ale nevím, jestli dopluju až do zámoří. Každopádně už jsem dost daleko od pevniny. Ztratila se mi z dohledu.


Dagmaram
12. 12. 2020
Dát tip

Elíno, jsou i pozitivní kotvy. Ty které najdeš v přístavu (třebas i pěti dětí) . Já mám děti dvě, vyplouvám, ale svůj domovský přístav potřebuju. Kotvím v něm ráda. Tuším, že tvojí básní správně rozumím,  ale vnímám  i její pozitivní aspekt, který je mezi řádky. 


Hromtom
12. 12. 2020
Dát tip

Dobré


elína m.
12. 12. 2020
Dát tip

Dagmaram,

vždycky záleží na tom, o jaké kotvy jde. Pokud je to ta kotva na dně pořád dolévané sklenice, tak ta se dá zdvihnout pevnou vůlí asi nejrychleji. Pokud je to ale pět malých dětí, tak to už je horší. To chce čas. Ale až dítka jednou dospějí, lze zkusit doplout do zámoří třeba i v padesáti letech a možná, že i později. Jde hlavně o to aspoň to zkusit.


Dagmaram
12. 12. 2020
Dát tip

Pěkné. Líbí :-)


elína m.
12. 12. 2020
Dát tip

Juknu tam přes Google.


Norsko 1
12. 12. 2020
Dát tip

Doporučuji spíš Bergen, a Tromsø pro jeho bezprostřední, mladou a univerzitní atmosféru. Tam je básník na každým rohu


elína m.
11. 12. 2020
Dát tip

Norsko,

já teď píšu většinou mětské básničky. Odehrávají se i ve velkých městech a nemohu vyloučit, že se předmětem mého zájmu třeba stane i Oslo.


Norsko 1
11. 12. 2020
Dát tip

Přece tě z ničeho takového neobviňuji. Někdy jsi jak Božena Němcová, když psala své povídky z hor. Takové, znamená Jako


elína m.
11. 12. 2020
Dát tip

Norsko,

kdybych si o sobě myslela, že jsem vševědoucí, tak proč bych tady tedy byla? Já jsem tu proto, abych teprve postupně, krok za krokem, zjišťovala, jak se věci mají.

Umbratica je hlavně autorka vázaných veršů a já se o vázané verše nezajímám. V.On the Road, to je jen vyjímka, která potvrzuje pravidlo.  


elína m.
11. 12. 2020
Dát tip

Fidzi,

já sice moc nevím, o čem to mluvíš, stejně jako nevím, co že to mám mít spočítáno, ale i tak - díky za kritiku. Hlavní je být On the Road.


elína m.
11. 12. 2020
Dát tip blacksabbath

blacksabbath,

já píšu jinak než Umbratica a vím, že nikdy nebudu mít čtenost a tolik tipů jako ona. To by ani nešlo. Já píšu pro menšinové publikum, nebo si spíš píšu sama pro sebe. A když se dokonce pár lidem i líbí, tak, co si víc přát ?


elína m.
11. 12. 2020
Dát tip

corriente,

máš pravdu. Ta básnička zaujala v prvním dnu své existence v dílně deset lidí, to ano. Ale i na cestě do slepé uličky, jak o tom píšu v jiné své básničce Studna, může být první krok úspěšný.


Norsko 1
11. 12. 2020
Dát tip

Takové vševědoucí. A pozdravuj Um. Že mi chybí


elína m.
11. 12. 2020
Dát tip

Štírko,

samota není hlavním obsahem té básně. Spíš mi šlo o to, že většina z nás se spokojí se svým životním stereotypem a "usadí se". Přestaneme být poutníky, přestaneme být námořníky, kteří plují napříč přes oceán, aniž by přesně věděli, kam doplují. Lpíme na jistotách a čím jsme starší, tím víc se bojíme nejistot.


Fidzi
11. 12. 2020
Dát tip

Mas výtečné nápady,  originální poetiku, slusnou miru jiskření.  (Nechápu tvou skepsi/zhrzenost/az povysenost) za me opet zdařilé. 


jjj......hezky jsi to uchopila......*/****


Za mne: je to pokus na první pokus úspěšný

kotva do černého

v plavbě do poezie modernější svobody

:)


Štírka
11. 12. 2020
Dát tip Fidzi

Elino, necetla jsem sice Vyhnalov... asi to zvladnu pozdeji...ale Tve zachyceni momentu samoty zvenci... pronikajici dovnitr... souzni s mym vnimanim... tip


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru