S C A R - S I V Á B I B L E - Rozhovory s Bohem II

 

ŽALM   04. 1

 

 

při hledání viníků,

pak ukažme naše tváře,

jsou ty to tváře,

které se smály nad utrpením druhých,

i ty tváře,

které brečely nad hroby pochovaných,

a prezidenti

do rukou moc svou brali,

přitom jméno tvé vyzdvihovali,

do svých falešných úst ho brali,

pomocí symbolů,

několika hvězdiček a pruhů,

vychovávali nové patrioty,

nacionalismus jejich, piloty,

kteří shazovali bomby,

a vždy nezapomněli končit

své poslání,

svá slova,

větou: žehnej nám Bůh

 

 

 

 

ŽALM   04. 2

 

 

můj Pane, trápím se zas

do srdce mého nicota prostupuje,

když hledím vstříc světům,

kde války stále jsou,

 

toliko zlého,

toliko vášní,

toliko krve,

toliko blouznění

 

ve stopách otců i bratrů

kráčející v smrt,

aniž by pohlédli na životy svých dětí,

svých blízkých,

 

 

 

 

 

ŽALM   04. 3

 

 

pozvednou ruce své,

prapory, zbraně, symboly,

těmi se chlubí,

jak stateční jsou, myslí si,

to nenávist a slepá víra

pohltila jejich mysl,

 

toliko slov,

toliko proseb,

toliko písní,

toliko kreseb

 

směřovalo k jejich očím,

aby tu pravou víru v sobě nalezli,

aby tu lásku v srdci vyzdvihli,

pro děti

pro matky

pro otce

pro všechny

 

 

 

 

 

ŽALM   04. 4

 

 

do dálek ozývají se

hlasy dalších věřících,

jsou však jimi opravdu,

či jsou to jen další zástupy

slepě odvedených,

 

můj Pane, jsi moudrý

a víš, že zkoušky,

leč v dávných dobách účinné,

dnes pominuly,

pominuly v době tak uspěchané,

 

oni

ochraňují slova,

ochraňují zájmy své,

jenž ve své prapůvodní dobrotě

dnes dobrý význam ztratili,

 

ztratili jsme sami sebe,

ztratili jsme cestu k druhým,

 

ztrácíme tu k tobě, Pane,

 

stydí se

 

 

 

 

 

ŽALM   05. 1

 

 

my,

jsme na začátku všeho,

abychom pochopili podstatu,

tvou podstatu,

a podstatu zákona vesmíru,

možná,

my – všichni jsme něčím zklamali,

a někdy

zapomínáme, že Bůh je láska

byla to však doba strachu

byla to doba poroby

úmyslných lží

a upravované pravdy

církev té doby

zkažená

ohnivé meče, hranice

pro toliko nevinných,

pro toliko ubohých,

pro vládu,

pro jejich pravidla,

jak jim sloužit

Ve tvém jménu

 

 

 

 

 

ŽALM   05. 2

 

 

nevysychající pramen

lásky, soucitu a harmonie,

do nás jsi vložil

- Stvořiteli

nekonečné fantazie,

svobodu

a tvorby volbu

poskytnul jsi nám

však světem,

vládli mocní králové,

kněží vlivní, farizejové,

a lidé nebyli si rovní,

i když někdy byli také skromní

 

Můj Pane,

dnes vím, že každý má svůj čas,

aby prohlédl,

aby pochopil,

aby našel svou cestu

tu cestu k lásce a míru,

tu cestu k tobě,

ke tvému jménu

 

 

 

 

 

ŽALM   05. 3

 

 

skrze Světlo,

jasné a čisté

Andělé k nám přicházejí

jejich láska

jejich teplé požehnání

domovům a rodinám,

ke každému - kdo je sám,

 

My,

snažme se pochopit,

že všechno má svůj smysl,

že všechno má svůj řád,

někdo pozná,

někdo už ví

a někdo později pochopí,

že není třeba úzkosti,

že není třeba strachu,

šiřme Světlo v naději,

šiřme lásku raději,

abychom mohli,

s poděkováním krásného dne,

přivítat ten další

 

 

 

 

 

---