Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 448 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Superplíce
datum / id13.12.2020 / 514695Vytisknout |
autorEliška Rejčka
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno78x
počet tipů1
v oblíbených0x
Superplíce

V místnosti už byli čtyři lidé. Nepřišel jen vítr a dým. Ačkoliv jej čekali a těšili se na něj. V dusné atmosféře bylo potřeba větru, aby rozehnal jedovaté plyny a dýmu, aby jim vnikl do nozder a zajistil výživu jejich implantovaným superplícím. Lidé se na sebe zoufale podívali a jako jeden muž – přestože tam byly i dvě ženy – zazpívali hrdelním hlasem óm. To byla přivolávací formule pro vědomý vítr a sebevědomý dým. Za jediným oknem v místnosti, se něco hnulo. Jeden z lidí se podíval ven, ale superplíce se začaly zalykat nedostatkem dýmu. Zavřel tedy oči a znovu pronesl, jak nejhlasitěji mohl, kouzelnou formuli. Za oknem byl vidět vír. Ohromný vír plný dýmu. Už přichází, pomysleli si všichni lidé, tentokrát jako jedna žena. Lidské superplíce se těšily na dodávku čerstvé výživy. Průduchem na stropě začaly pumpovat vnější atmosféru a konečně volně dýchat. Lidé v místnosti postupně omdlévali, jak superplíce stravovaly jejich těla. Obrovská hmota superplic se ještě více nadouvala a lidé, jako přívěsky na chapadlech chobotnice, bezvládně viseli. Superplíce se zaradovaly a na jeden mohutný nádech strávily zbytky těl. Teď konečně jsou volné. Konečně jsou samy sebou.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.12.2020 21:00:27dát kritice tipK3

Fantazii se meze nekladou:).



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.