Sfinga (otázka druhá)

           Sladký je Kozina

           slizký je Lomikar

           neptám se, co to je

           neptám se, to bych lhal                                        

v lymfách všech žil, v míze všech stromů

pulsuje, protéká, cedí

s příznaky nebo bez syptomů

do očí bijící šedi

 

v dodatcích a též mezi řádky

zasévá, sklízí démanty sněti

blíže než blízko, beze zkratky

v stoickém klidu s napětím tětiv

 

mnohem víc dále než daleko

bez jakékoli předpovědi

s věštkyní ukryté pod dekou

houmlesák, který všechno zdědil

 

výřečně uniká ze spárů

lopotně topí se na lžíci

stejně tak nově i postaru

páskové, potápky, gejblíci

 

v ulicích vesnic a městysů

pod jehlou v kupce sena

u moře a skalních převisů

na střechách, zdech i stěnách

 

žaluje, škudlí a zamyká

vychází, stoupá a strádá

obcuje, zevluje, polyká

smiřuje, přežívá, padá

 

na vlastním písečku o holi

s vlastními zdroji v jiné měně

všeho je dost málo, ačkoli

všeho je přespříliš, přirozeně

 

ve vodě planoucí pochodeň

řetězec, DNA, genom

zrození s úmrtím zároveň

přítel a nepřítel v jednom

 

---