Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NA SOLAR

19. 12. 2020
0
0
116
Autor
Rendlík

Zním tak tiše,

pomaleji. Zřím

tikot, levných hodin.

Zářím, pářím, slaním.

Vyhořen doteky, smrti.

 

Krajina plná, pocitů.

Srocen dav, požitků.

Šílený pohled nářků.

Sycen odloupnut, tak 

se tu tiše ztrácím.

 

Vracím, udolán změtí.

Čeho pak odnětí smetí.

Ležím tu jako náklad v

zapomnění. Nic už není,

jen svět v poklusu.  A já

nestíhám, už jeho rytmus.

 

Jen kus masa, nebo padlé 

zastavení člověka. Zrají nebo

jen poklonou, se poroučím. Čau,

ahoj, chci stihnout pouť poslední. Žrout

vzpomínek, začátek nostalgie.

 

King se v prsou bije, zříkám se

nahoty odstředivé. Zázraky se 

nedějí, jen občas jako kometa 

se objeví. Stala se zrada, utkaná

z pověstí a pavučin. Hledám stín

v mlze, je mi tuze zářím z kousku

podlitin. 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru